Přihlásit

Ztráty německých dřevozpracujících podniků v důsledku krize

Hospodářská krize tvrdě zasáhla do bilance německých pilařských závodů. Týká se problém celé branže nebo za to mohou jednotlivé případy? Holzkurier analyzoval bilanci dvanácti nejvýznamnějších dřevozpracujících firem v Německu v letech 2007–2012. V tomto období dosáhly ztráty těchto podniků celkové sumy půl miliardy eur.

Na této ztrátě se podílely především tři firmy, které od roku 2008 prakticky stále bilancovaly v červených číslech:


Klenk Holz 2008: –117 milionů €
Klausner Holz 2009: –92,2 milionů €
Klausner Holz 2008: –82,2 milionů €
Rettenmeier Holding 2011: –71,8 milionů €
Rettenmeier Holding 2010: –58,1 milionů €

Ztráty těchto podniků dosahují celkem 421 milionů eur, což jsou zhruba čtyři pětiny celkové sumy.

„Domácí“ příčiny krize
Jak vyplývá z informací Holzkurieru, situace v Rakousku nevypadá v současné době optimističtěji. Ohlédneme-li se na vývoj před více než dvaceti lety, dá se říci, že od roku 1990 do 2007 vládly v Evropě z dnešního pohledu doslova „zlaté časy“. V roce 1990 přišel orkán Wiebke, na trhu byl dostatek suroviny, k tomu se přidružily dovozové možnosti, dobrý odbyt dříví a bezproblémové financování.
Vývoj situace v následujících letech se vyznačoval enormním pokrokem v oblasti technologie zpracování dříví (profilovací linky, vysokofrenkvenční zařízení, technika lepení dřeva, klínových cinkovaných spojů atd…). Pilařské závody investovaly do nového zařízení, které bylo nesrovnatelně výkonnější než to staré a samozřejmě umožnilo zvyšovat každým rokem produkci. Tím došlo v krátké době k enormnímu nárůstu pilařských kapacit ve střední Evropě. V těchto rámcových podmínkách prosperovaly jednak velké firmy (Holzindustrie Schweighofer, skupina Klausner..), ale na straně druhé i poměrně malé podniky. Vrstva středních firem postrádala možnost flexibility těch malých podniků navíc nemohla využít degrese fixních nákladů jako firmy velkého rozměru. Střední firmy se však účastnily stejného trhu a začínaly čelit nevýhodné konkurenci.

Jak uvádí Holzkurier, v letech 2008 a 2009 nastal pro všechny obrat k horšímu. Základní pravidla trhu jakoby přestala najednou fungovat. Nikdo nepočítal s tím, že nastane na trhu v krátké době takový pokles poptávky. V Itálii doslova nezůstal “kámen na kameni”. Jestliže v roce 2007 dosahoval obrat na trhu s dřívím 42,5 miliard eur, klesl za období do roku 2012 na 27,3 miliardy eur. Domácí spotřeba klesla téměř o 46 %.

To nezůstalo bez následků pro rakouské pilařské firmy, které byly silně orientovány na italský trh. V roce 2007 bylo exportováno do Itálie 4,5 milionů m3 jehličnatého řeziva (až 66 % celkového exportu jehličnatého řeziva), v roce 2013 dosáhl vývoz sotva 2,36 milionů m3.

Na základě těchto údajů odborníci pojmenovali hlavní “domácí” důvody krize:
- masívní nárůst pilařských kapacit jako zásadní makroekonomická chyba
- jednostranné zaměření trhu (v případě Rakouska na Itálii)
- nedostatek disciplíny při prodeji
- vysoké ceny kulatiny
- nedostatečný nebo chybějící marketing
- slabý nebo chybějící lobying v Evropské unii (problematika snižování emisí CO2)
- chybějící jasná a dlouhodobější strategie (dominovalo “kvartální myšlení”)

Silný růst do nástupu krize
Holzkurier uvádí, že až do začátku hospodářské krize enormně stoupala v Německu a Rakousku produkce lepeného dřeva a konstrukčního masívu. V roce 2002 dosáhla výroba lepeného dřeva objemu 1,3 miliony m3, v roce 2008 to bylo již 2,7 milionů m3. Obdobná situace byla v případě konstrukčního masívu, z 880 000 m3/ročně se vyšplhala produkce ve stejném období na 2,24 milionů m3/ročně. V Německu převládala výroba konstrukčního masívu, zatímco Rakousko se zaměřovalo vice na produkci lepeného dřeva. V obou zemích se ale podstatně lišily firmy co do velikosti. Průměrný rakouský výrobce vyráběl v roce 2003 kolem 40 000 m3 lepeného dřeva ročně, v roce 2012 to bylo až 70 000 m3/ročně. V Německu vyráběly firmy v průměru 27 000 m3 v roce 2003 a nejvíce 40 000 m3 v roce 2012. Naopak středně velký podnik v Německu produkoval v roce 2012 až 52 000 m3, v Rakousku bylo vyrobeno na firmu v průměru jen 30 000 m3.

Bylo možné krizi pilařského průmyslu zabránit?
V poslední době se množí dotazy, zda byly příčinou obtížné hospodářské situace globální problémy nebo zda se o ni postaraly problémy na domácí půdě. Odpovědi zní podle www.timber-online.net tvrdě a jednoznačně: “Můžeme si za to sami!” Na prvním místě je viníkem enormní nárůst kapacit, který byl podle expertů zásadní makroekonomickou chybou. Ta narušila stav nabídky a poptávky na trhu a disproporce trvá dodnes. Dalším významným faktorem byly ceny kulatiny, “platili jsme za dříví příliš mnoho,” uvádí zástupci pilařů. “V současné době jsou strukturální problémy větší než ty konjunkturální,” uvádí se v Holzkurieru. Podle odborníků musí nutně dojít k drastické redukci kapacit nejméně o 20 %, chybí však proces aktívní konsolidace. Výjimkou je pilařský závod v Sollenau, který z těchto důvodů uzavřela firma Stora Enso.

Vstup zahraničních investic
Zdaleka nedoceněný zůstává význam vstupu jedné z největších privátních investičních společností Carlyle Group v případě firmy Klenk Holz AG v roce 2013. Podle předpokladů je to první krok, za kterým budou následovat další. Tyto velké investiční společnosti obvykle zajistí odpovídající pozici firmy na trhu, přispějí k její konsolidaci, případně ji podle situace nabídnou k prodeji – třeba na burze. Už samotný fakt, že tato možnost a perspektiva otevřeně existuje, dodává ostatním odvahu, píše Holzkurier.

Jaká jsou podle Holzkurieru východiska z krize?
- Jedním z neodmyslitelných bodů je potřeba konsolidace pilařských kapacit, podle expertů je nutná redukce nejméně o 20 %.
- Důležitým instrumentem firem se musí stát zesílený kontroling, který velmi důsledně prosazuje například Richard Stralz, nový obchodní šéf firmy Mayr-Melnhof. „Je nutné provádět intenzívní kontrolní činnost, aby se oddělily dobré a špatné obchodní segmenty.“
- Ceny dříví se pravděpodobně udrží na vysoké hranici, protože dříví nebude k dispozici více (s výjimkou kalamit). Je tedy nutné posílit výzkum a investovat do vývoje nových „inteligentních“ produktů.
- V případě Rakouska, ale i jiných zemí bude třeba omezit orientaci na jednostranný trh, ale přizpůsobit možnosti novým trhům v Číně, Turecku, Indii, Polsku…
- Je nutné omezit „manažerské chyby“ při rozhodování, také v tomto bodě hrají svou roli zesílený kontroling a poradenství
- Je třeba korigovat zásahy do volného trhu (například nevýhodné smlouvy Bavorských státních lesů na dodávky dříví, situace v Severním Porýní-Vestfálsku)
- Bude potřeba posílit důvěru u bank, pro které je dřevařství v posledních letech „průmyslem katastrof“.
- Firmy by měly věnovat více prostředků do reklamy, šíření informací, je třeba posílit lobbying – máme surovinu, pro kterou hovoří vše: je trvale udržitelná, ekologická, CO2 neutrální, veškeré “megatrendy” v současné době vše hovoří ve prospěch dřeva. Je třeba toho náležitě využít.
- Nejdůležitějším bodem, který shrnuje všechny aspekty, je nutnost poučit se z minulosti a vyvarovat se stejných chyb.

Podle www.timber-online.net, HN a red.

 

Naposledy změněno: úterý, 08 červenec 2014 14:46

(1 Hlasovat)

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Hlavní zprávy

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Obnovu českých lesů podporují osobnosti veřejného i sportovního života

Lesnictví

Do kampaně Lesů ČR s názvem „Sázíme lesy nové generace", která vyvrcholí již 19. října akcí „Den za obnovu lesa", se zapojí mnoho zajímavých osobností...

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Kůrovcové kalamitě se věnoval pořad ČT Byznys Speciál

Lesnictví

Kůrovcová kalamita dopadá na celý dřevozpracující a papírenský průmysl, dál na nábytkářství nebo stavebnictví, výrobu sportovních potřeb nebo lodí. Kvalitní smrkové dřevo vyžaduje například výroba...

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Pražská lesnická fakulta otevřela nový Hi-tech pavilon

Lesnictví

Se začátkem nového akademického roku otevřela Fakulta lesnická a dřevařská ČZU novou budovu High-tech technologicko-výukového pavilonu. „Jedná se o jediné výukové pracoviště v ČR, které...

Kůrovec a „nové odumírání lesa“ v Německu

Kůrovec a „nové odumírání lesa“ v Německu

Lesnictví

Sucho a horko podpořily letošní hromadné rozmnožování a následnou aktivitu hmyzích škůdců lesa, především lýkožrouta smrkového a lesklého. Spolu s následky větrných kalamit a lesních...

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR

Naše další weby