Logo
Vytisknout tuto stránku

Velký návrat divočiny (Lidové noviny)

PRAHA Německo má jasno. Do roku 2020 budou dvě procenta jeho území tvořit bezzásahové oblasti. Za pět let se rozloha divočiny u našich západních sousedů podle vládní strategie pro druhovou pestrost zdvojnásobí.
V Česku, kde divoká příroda zaujímá 0,26 procenta rozlohy země, zatím podobný celostátní plán chybí. Ale rýsuje se změna. V září poslanci projednají novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která říká, že účelem národních parků je zajistit průběh přírodních procesů minimálně na polovině jejich plochy. Například v Národním parku Šumava je v současnosti bezzásahová necelá čtvrtina území. Neznamená to však, že by se v okamžiku, kdy začne zákon platit, divočina na Šumavě zvětšila na dvojnásobek. Půjde o proces na desetiletí. Ministerstvo mluví o 30 až 50 letech.

Parky v moratoriu

„V současné době je konsenzus mezi ministerstvem životního prostředí, obcemi a regiony na 0,26 procentech rozlohy Česka," říká náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský.
Národní parky zabírají 1,5 procenta celkové rozlohy republiky.
„Nárůst divoké přírody v budoucnu je přímo úměrný vývoji a rozšiřování národních parků," ukazuje náměstek Dolejský na místa, kde má divočina největší šanci na rozšíření. „Zákon obsahuje moratorium minimálně 15 let, aby nedocházelo k účelovému rozšiřování na základě politických rozhodnutí, ale zcela a pouze na základě stavu přírody," vysvětlila Petra Roubíčková, tisková mluvčí ministerstva.
Divočinu nechává člověk přirozenému vývoji. „Nedochází tam k výstavbě, lesnickému nebo zemědělskému hospodaření, nebrání však vstupu člověka," řekl náměstek Dolejský. Třeba v Německu jsou tato útočiště vzácných rostlin a živočichů atraktivním cílem turistů.

Začne se s bučinami

Rychlejší cestou k rozšíření tuzemské divočiny se rozhodli jít ekologové z Hnutí Duha. „Naším cílem je vyhledat asi tisíc hektarů půdy, kde by byl dán volný průběh přírodním procesům," říká Jiří Koželouh z hnutí, které se v rámci projektu Česká divočina chystá pátrat i mimo národní parky. Do konce roku vypracuje seznam míst, kde by se divočině mohlo dařit. „Následovat budou jednání s majiteli pozemků, se státními podniky či církvemi," popisuje Koželouh.
Kritériem pro výběr je, aby se porost již nyní co nejvíce podobal přírodnímu lesu. Přednost mají bučiny. „Bukový prales na českém území ještě není. A proměna bučin netrvá tak dlouho jako u smrkové monokultury," řekl Koželouh.

„Pokud bukový porost zůstane bez zásahu, záhy se mohou projevit první změny a během deseti let jsou nastartované zajímavé přírodní procesy," tvrdí Koželouh z Hnutí Duha. Mezi kandidáty jsou třeba bučiny na Křivoklátsku či v Jizerských horách, dále oblasti, kde se daří divokým šelmám, jako Lužické hory, Kokořínsko či Beskydy, a divoké přírodě by mohly sloužit i bývalé vojenské prostory.
Divočiny v Česku zatím k vidění příliš není. Nachází se hlavně v národních parcích a přírodních rezervacích, vedle lesů se jedná také o rašeliniště, bezlesá území zvaná pleše či říční meandry. Nejstarším bezzásahovým územím, kde k činnosti člověka nedochází již stovky let, je Žofínský prales v Novohradských horách a část Boubínského pralesa na Šumavě.
Podle ochranářů divoká příroda není na úkor hospodářských lesů. „Lesy, které jsou aktivně využívané pro těžbu a hospodářství, by zůstaly zachované," říká Koželouh. Hospodářské lesy zaujímají třetinu českého území a nárůst divoké přírody, který by činil přibližně jedno procento, by je neohrozil. Divočina ponechaná vlastnímu vývoji by navíc nebyla bez kontroly. „Stane se předmětem vědeckého bádání. A v případě potíží bude možné udělit výjimky," uklidňuje Koželouh. Pokud by se třeba přemnožily invazivní rostliny či zvěř, bylo by možné je regulovat.
Divoká příroda je klíčovou podmínkou pro život vzácných druhů rostlin a živočichů. Domovem je například divokým šelmám, které se v tuzemsku opět objevují.
„V bezzásahových oblastech je možné pozorovat, jak příroda reaguje na změny klimatu, jak si poradí třeba se suchem. Přirozené procesy mohou být pro člověka inspirací, jak lesy obhospodařovat," popisuje Koželouh. Přirozené území má sloužit lidem a lákalo by turisty, což by vytvořilo nové ekonomické příležitosti. „V Německu s rozšířením bezzásahové zóny nedošlo k ekologické katastrofě, ale k ekonomickému boomu," uvádí Vladimír Dolejský z ministerstva životního prostředí. V národním parku Bavorský les je divočině ponechána více než polovina území a podle britské studie EFTEC tam tržby z turismu převyšují bývalé zisky z lesnictví. „Rozšiřování bezzásahového území záleží i na společenské objednávce," doplnil Dolejský. První průzkum, který zmapoval vztah Čechů k divoké přírodě, proběhl pod záštitou Masarykovy univerzity v Brně. Výsledky ukázaly, že nadpoloviční většina dotázaných neví, co si pod pojmem divočina představit.
K otázce jejího rozšiřování se více než třetina respondentů staví spíše kladně, další třetina ovšem neví, co by větší podíl divočiny oblasti přinesl. Skoro tři čtvrtiny dotázaných se shodly, že je potřeba divokou přírodu chránit. „Mezi lidmi je znát, že k divoké přírodě mají vztah, nejsou ale zvyklí nebo si netroufají do ní jezdit," komentuje koordinátor průzkumu Jan Krajhanzl.
komentář strana 8

***

Kde by mohla být divočina

* vojenské prostory: Boletice, Doupovské hory, Libavá, Vyškovsko
* ostatní lokality: Křivoklátsko, Jeseníky, jizerskohorské bučiny, Adršpašsko-teplické skály, Lužické hory a okolí, Kokořínsko, Beskydy Pramen: Hnutí Duha

Miliardáři pomáhají přírodě

* K zachování divočiny nepřispívají jen ochranáři. Světovým trendem se stává, že miliardáři skupují rozsáhlá území a vyhlašují je za chráněná.
* Zakladatel sportovní značky The North Face Douglas Thompkins založil v Jižní Americe již dva národní parky, 62hektarový argentinský Monte León a Národní park Corcovado v Čile o rozloze necelé tři tisíce kilometrů čtverečních (cca 300 000 hektarů).
* Bývalý čilský prezident Sebastián Pinera koupil pozemky na ostrově ~ Chiloé, jednom z největších ostrovů u patagonského pobřeží, které následně vyhlásil přírodní rezervací Parque Tantauco a podporuje tam ochranu přirozeného prostředí plejtváka obrovského.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.