Logo
Vytisknout tuto stránku

Vlci se vracejí, říkají farmáři (MF Dnes)

TEPLICE NAD METUJÍ Farmáři z Broumovska se obávají o dotace i o výši odškodnění za útoky vlků na ovce a další hospodářská zvířata. Podle ochranářů však bude nutné stáda lépe zabezpečit. Do příhraničí se vlk vrátil po 250 letech a mezi zemědělci a ochranáři to vzbuzuje spory.
V druhé půli května vlci zakousli farmářům na Broumovsku další dvě telata, od té doby je klid, ale zřejmě jen na čas. Podle ochranářů od loňska už chovatelé nahlásili asi sedmdesát domácích zvířat, u nichž je prokazatelné, že je napadli vlci nebo se to předpokládá. Pět farem si proto od podzimu požádalo u krajského úřadu o víc než 200 tisíc korun jako náhradu za 55 zabitých koz a ovcí a také za pět koní a dobytčat, většinou zraněných. Podle kraje jde o oprávněné žádosti, ale ministerstvo financí je zatím neproplatilo. „Čekáme na peníze za škody za 53 kusů ovcí, z nich se dvanáct vůbec nenašlo. S cenami nám nedali na výběr, spočítali to podle jatečné váhy, ale s tím jsme nesouhlasili, když třeba šlo o březí ovci s dvěma jehňaty. Cena takové ovečky se už liší, ale museli jsme k tomu pořídit znalecký posudek. Teprve potom nám to odsouhlasili," říká Lukáš Krecbach z rodinné farmy v Dolním Adršpachu. Za ovce kříženky žádají přes sto tisíc korun. Už oplotili kus pastviny a ovce na noc zavírají ke stáji. Každodenní zahánění ovcí je však pro zemědělce náročné. Nedaleko přišli farmáři už o třetí telátko plemene Charolais. „Přijel jsem na pastvinu kolem půl deváté ráno. Vlci tam v přímém přenosu žrali tele, odehnal jsem je a jeden si to nasměroval mezi domy. Lidé na něj koukali doma u bazénu. Už nevím, co si mám myslet o téhle divoké populaci vlků. Jsme tu v okolí přesvědčeni, že jde o vlky chované v zajetí, které sem vypustili. Je však těžké říct, zda by bylo vůbec možné povolit jejich odlov, když jde o kriticky ohrožený druh. Zákona to nedovoluje," míní Jan Manych, který s tchánem hospodaří na farmě v Teplicích nad Metují.
Každé tele stržené vlky znamená pro farmu značnou ztrátu. Za narozené tele masného plemene stát vyplácí dotaci 3,5 tisíce korun. Kdyby ho farma dokrmila do podzimu, prodala by ho za 16 až 18 tisíc bez započtení daně. Farmy mohou přijít i o část dotací, pokud jim klesne počet zvířat na hektar plochy.
Jeden malý a jeden větší chovatel ovcí potvrdili, že s rizikovým podnikáním raději skončili. „Zbylo mi šest ovcí a jehně, ty už nemají šanci přežít, když se vlci vrací. Mně na podzim pobili najednou 28 ovcí. Když se dostali za elektrický ohradník, pak to byly dva, tři, pět kusů najednou. Před třemi týdny jsem našel mrtvou ovci zahnanou doprostřed rybníka a druhou zabitou na břehu. Vlci zabíjejí víc, než stačí sežrat," říká chovatel, který nechtěl zveřejnit jméno.
Škody nehlásil, takže pro státní úředníky jako by neexistovaly. Každý totiž musí přivolat ochranáře a škody zdokumentovat.
Stát vyplácí náhrady škod podle zákona zaměřeného na zvláště chráněné živočichy v případě, že vlk útočil na domácí zvířata zavřená ve stáji nebo ohradě s elektrickým ohradníkem. Jinak je musí hlídat pastevec nebo pes.
Farmáři namítají, že pastevečtí psi jsou drazí, musí vyrůstat se stádem a vůči vlčí smečce je jich potřeba víc. Ke kravám se přitom prý nehodí. V Chráněné krajinné oblasti Broumovsko se prokazatelně objevuje vlčí pár. Jeden svědek však už viděl až šest vlků pohromadě. O tom, že je v regionu vlků více, svědčí i množství stržených zvířat. Nahlášeno je asi osm desítek kusů domácích i divokých zvířat. Ve volné přírodě se často ani žádné zbytky nenajdou.
Farmáři se domnívají, že vlci nepocházejí z divoké přírody, a žádají řešení, avšak odlov chráněných šelem nepřichází v úvahu.
„Když se vlci vrátili do Beskyd v devadesátých letech, farmáři také tvrdili, že se chovají nenormálně a mají se vystřílet. V Polsku žije kolem tisíce vlků, v Německu asi 150 a pohybují se v kulturní, často až industriální krajině. Když se chovy zabezpečí, i škody jsou limitované, v Beskydech jde ročně v průměru o šestnáct ovcí," namítá Miroslav Kutal z nevládního Hnutí Duha. Hnutí se loni pokusilo prosadit, aby stát přispíval zemědělcům na preventivní opatření, ale pro resort to bylo okrajové téma. Neziskovka sama nabízí, že zapůjčí menším chovatelům síťový ohradník. Větší farmy však podle nich mají peníze, aby se zabezpečily. „Není pravda, že vlci loví na Broumovsku jen na farmách. Od poloviny května nebyly žádné škody, ale není to tak, že by vlci od té doby nejedli. Živí se divokou zvěří, o čemž svědčily zbytky srsti nalezené v čerstvém trusu," dodává Kutal. Zda jde o divoké vlky a s kým jsou příbuzní, se zatím stále neví. Podle ochranářů může jít o vlky šířící se z německé Lužice přes Polsko. DNA šelem se zatím nepodařilo izolovat.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.