Logo
Vytisknout tuto stránku

‚U nás se lesy doslova drancují,‘ říká mykolog. Problémem je malá odbornost houbařů (lidovky.cz)

V českých lesích se objevují teplomilné druhy hub, které se tu dřív nenacházely. Lidé je neznají a často chráněné exempláře ničí.

Hřib rubínový, bronzový, Moserův anebo zavalitý. To jsou teplomilnější druhy hub, které se dřív v Česku nevyskytovaly – anebo jen výjimečně. Změna klimatu však proměňuje i skladbu hub vtuzemských lesích.

„Teplomilné houby, které rostly jen v jižní Evropě, se postupně posouvají na sever," uvedl mykolog Jihočeského muzea Miroslav Beran. Skladba hub se podle něj takto proměnila v posledních několika letech. A výkyvy počasí se projevily i letos: houby rostly ve větší míře na přelomu června a července – a pak dva měsíce prakticky vůbec. Znovu začaly až v posledních týdnech, což ovlivnilo větší množství srážek na začátku září.

I to je podle Berana důsledek oteplování. Kvůli nedostatku srážek totiž nerostou houby souvisle, jde spíše o nárazovou záležitost. „Voda je zkrátka pro houby limitující faktor," vysvětlil.

Dalším důsledkem změny klimatu je to, že se houbařská sezona posouvá do pozdnějšího období. „Zatímco dříve se končilo vříjnu, nyní lidé houby nacházejí ivlistopadu," prohlásil.

Změnu přitom zaznamenali houbaři nejen v teplých jižních Čechách, ale třeba i na Valašsku. „Ze vzácnějších hub u nás roste třeba hřib horský, hřib Moserův či hřib zavalitý, což jsou už spíše teplomilné houby," řekl LN Luděk Hřib z Hřibařského spolku Francova Lhota na Vsetínsku.

Pro tyto vzácné houby je však velkým problémem neodborné chování houbařů, kteří je neznají. „Někteří houbaři bohužel každoročně zničí velké množství vzácných azákonem chráněných druhů – ato je velká škoda," upozornil mykolog Jiří Polčák.

Česká legislativa je, co se sběru hub týče, poměrně benevolentní. Ze zákona je možné sbírat lesní plody způsobem, jenž nepoškozuje les. Pokud jde o množství, může si každý odnést z lesa houby pro vlastní spotřebu, tedy takové množství, které je schopen hned po návratu z lesa spotřebovat.

Ne vždy však lidé toto pravidlo dodržují. „U nás se lesy doslova drancují, lidé často z lesa odnášejí všechno, co houbu jen připomíná," kritizuje chování některých houbařů Polčák.

Podle odborníků se nyní v lesích nejvíc daří hřibům smrkovým a dubovým, ale i křemenáčům, kozákům, kovářům či žampionům. Kvůli vysokým teplotám jsou však houby hodně červivé. Maximálně dvě kila hub

Evropské země mají k houbaření různé přístupy. V Německu, Rakousku a Švýcarsku si houbař může odnést z lesa maximálně jedno až dvě kila hub. „To je rozumné řešení," myslí si Polčák. Zároveň má ovšem za to, že v Česku by se takové omezení vymáhalo jen těžko. „Lidé jsou zvyklí nasbírat si tolik hub, kolik jsou schopni zlesa odnést," uzavírá.

Podle statistik, které každoročně publikuje Česká zemědělská univerzita, houbaři loni v lesích nasbírali celkem 27700 tun hub vodhadované hodnotě 4,6 miliardy korun.

Množství nasbíraných lesních plodů obecně závisí na kvalitě sezony a rozhodně se nejedná o rekord. Například v roce 2013 si Češi z lesů odnesli ještě o více než 5000 tun hub víc.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.