Utržené peníze z prodeje vánočních stromků se vrátí do péče o porosty v Krkonoších
Vrchlabí - Správa Krkonošského národního parku nabídla veřejnosti ke koupi vánoční stromky, pocházející z krkonošských lesů, obhospodařovaných přírodě blízkým způsobem. Zájem byl tak velký, že včera už nebylo co prodávat. Stromky s certifikátem FSC ještě zakoupit na lesních správách v Krkonoších. Správa KRNAP si za svůj přístup k péči o lesy vysloužila nejprestižnější lesnický certifikát Forest Stewardship Council (FSC).
„Certifikátem FSC se pyšní i vánoční stromek, který jsme věnovali do vstupní haly úřadu Ministerstva životního prostředí. Již od první adventní neděle ji zdobí smrk pichlavý,” konstatoval mluvčí Radek Drahný. Zmíněný smrk je v Krkonoších nepůvodní. Jako druh je odolnější proti nepříznivým vlivům průmyslových imisí, které zničily velkou část krkonošských lesů v 70. a 80. letech dvacátého století. „Dnes již národní park těchto nepůvodních druhů můžeme postupně zbavovat a nahrazovat druhy, patřící mi k původní dřevinné skladbě. Smrk pichlavý z Krkonoš ve vstupní hale MŽP je tak symbolem snahy o návrat ke stabilním lesům s přírodě blízkým složením,”dodal Drahný.
Certifikát FSC Správa KRNAP získala v červenci 2009. Jde o prestižní certifikát kvality práce lesníků Krkonošského národního parku. „Lesnické prořezávky jsou ve většině krkonošských lesů zatím ještě nutnou součástí péče o tuto část bohatství našeho nejstaršího národního parku,” říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.
Jedním z principů šetrného hospodaření v lesích jsou i tzv. výchovné zásahy v lese. Lesníci tak lesu pomáhají získat dlouhodobě stabilní prostorovou, druhovou i věkovou strukturu a stát se tak stabilnějším a odolnějším vůči klimatickým podmínkám i škůdcům. „Když hustý mladý les prořežeme, tak stromky, které v lese zůstanou, získají více místa, zesílí a celý les pak bude mnohem stabilnější,” říká ředitel Hřebačka. Lidé tak nemusejí mít obavu, že by koupí vánočního stromku přispívali k poškozování lesa.
„Naopak svou koupí přispějí ke zlepšení stavu krkonošských lesů. Utržené peníze se totiž příští rok do lesů v Krkonoších vrátí – třeba v podobě dalších prořezávek či podsadeb druhů, kterých se v nich nedostává (především jedle, buk a javor),” dodává Hřebačka,sám profesí lesník.
Hospodaření podle standardů FSC se odlišuje od běžného lesního hospodaření zejména tím, že nejsou povoleny rozsáhlé holoseče, používání chemických prostředků či pálení klestu v lese.
Lesy jsou postupně převáděny na věkově rozrůzněné porosty s větším podílem listnatých stromů a jedle, které budou odolnější před větrnými,sněhovými a kůrovcovými kalamitami.
Významný podíl dřeva zůstane v lese k zetlení, ke zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů, k obnově půdního prostředí, k vyššímu zachycení vodních srážek (zmírnění povodní) a zdraví ekosystému. Část porostů je vyjmuta z lesnického hospodaření a slouží jako trvalé referenční plochy. Přednostně jsou v lese ponechány doupné stromy jako hnízdiště ptáků. Hospodaření podle standardu FSC klade na správce lesa zvýšené nároky, ale je k přírodě odpovědnější než běžné hospodaření certifikačních auditech se ověřuje opětovně dodržování principů, stanovených Standardy, transparentnost hospodaření a celkově šetrný přístup k životnímu prostředí. Audity jsou u držitelů certifikátu opakovány každoročně a po pěti letech je nutno absolvovat nový certifikační audit. Organizaci a značku FSC vytvořily na začátku 90. let společně velké mezinárodní ekologické organizace (WWF, Greenpeace ad.), obchodní a dřevařské společnosti, sdružení domorodých obyvatel a obchodníků se dřevem z celého světa. Jejím cílem je podporovat environmentálně vhodné, sociálně přínosné a ekonomicky životaschopné hospodaření v lesích.