Lesy České republiky připravily tříletý projekt na obnovu lesů za zhruba 116 miliónů korun
Lesy Krušných hor, které byly v minulosti výrazně postiženy průmyslovými emisemi, se dočkají větší obnovy.
Místo současných převažujících náhradních dřevin, které plní hlavně půdoochrannou funkci, se budou vysazovat především původní smrky ztepilé a listnaté buky. Lesy České republiky připravily tříletý projekt na obnovu lesů za zhruba 116 miliónů korun. Většina peněz by měla přijít z evropských fondů, informoval Právo mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.
Náročný projekt
Lesům ČR jde především o to, aby v Krušných horách došlo k obnově původní dřevinné skladby místních lesů, která je pro Krušné hory historicky typická. „Je to dlouhodobý a finančně náročný projekt, který však stojí za to uskutečnit. Při jeho naplňování využijeme i doporučení výzkumných projektů a studií,” řekl generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. S realizací projektu se počítá na území lesních správ Klášterec, Litvínov a Děčín.
Samotný projekt odstartuje letos na podzim a skončí v roce 2013, přičemž následná péče bude pokračovat do roku 2015. „Zároveň připravujeme druhou fázi těchto projektů, přibližně ve stejném finančním objemu, se začátkem v roce 2011,” uvedl výrobně technický ředitel Lesů ČR Vladimír Krchov.
Smrk a buk
Lesy ČR obnovují porosty v Krušných horách každoročně. Ze svých prostředků na to vydávají ročně v průměru 80 až 100 miliónů korun.
„V Krušných horách ročně obnovujeme 600 až 700 hektarů lesa s využitím přibližně 2,5 miliónu sazenic převážně smrku a buku. Počítáme s nárůstem rozsahu zalesnění asi na 800 hektarů ročně,” uvedl Sýkora.
V Krušných horách mají v posledních letech problémy s houbovými patogeny hlavně smrky pichlavé. Od loňska je to především kloubnatka smrková, která napadá nevyrašené pupeny smrku. Při opakovaném silném napadení strom přestává rašit a během několika let odumírá.
Toto houbové onemocnění se v současné době stává limitujícím faktorem existence smrku pichlavého. „Při nynější dynamice poškození nelze vyloučit katastrofický vývoj, při kterém může během několika let odumřít sedm tisíc hektarů porostů se zastoupením smrku pichlavého. Výsadba původních dřevin by měla takovému scénáři zabránit,” dodal Krchov.