Jižní Čechy – Ani několik let trvající boj s kůrovcovou kalamitou na Šumavě nedokázal sjednotit názor, jak se škůdcem co nejlépe bojovat na půdě národního parku. Lesníci ze Správy Národního parku Šumava sice tvrdí, že jsou na letošek dobře připraveni. Jejich oponenti ale stále trvají na svém, že přijatá opatření jsou vlastně polovičatá, protože se netýkají tak zvaných bezzásahových zón.
Na Šumavě, kde jsou lesy výše položené, začalo hlavní jarní rojení kůrovce v těchto dnech. Prakticky celý květen byl deštivý a chladný, a to znamenalo, že vývoj kůrovce byl zbrzděn. Pro počátek svých aktivit totiž kůrovec potřebuje teplé počasí i v noci, které se na Šumavě dostavilo až nyní.
O „spícím” nebezpečí svědčí i malý objem dosud napadené dřevní hmoty. „Zatím jsme od začátku roku zpracovali jen necelých 30 000 kubíků napadených stromů,” říká Petr Kahuda, vedoucí provozního oddělení Správy Národního parku Šumava (NP). Tento údaj se ale týká území mimo tak zvané bezzásahové zóny.
Kácení
Zmíněné napadené stromy se těžily už od zimy. Nově napadených stromů, od začátku jarního rojení, dosud zaregistrovali lesníci jen několik tisíc kusů.
Hlavní sezona kůrovce však právě začíná a teprve nejbližší týdny naznačí možný rozsah letošních škod. Napadené stromy se kácí pouze mimo bezzásahová území. Ta tvoří asi 70 % rozlohy parku a část porostů zde napadá kůrovec, který útočí z poměrného bezpečí bezzásahových zón. Kahuda nechtěl odhadovat, jak velké škody by mohl letos kůrovec způsobit, protože to podle něho ovlivní mnoho faktorů. Například počasí nebo zdravotní stav porostů.
V minulém roce však Správa NP zpracovala v souvislosti s kůrovcovou kalamitou 300 000 kubíků dřevní hmoty. Velmi přibližně odhadnuto, je možné říci, že jeden smrk představuje jeden kubík dřeva. „Snažíme se dělat všechno pro to, abychom škody omezili,” zdůrazňuje Kahuda, ale zároveň přiznává, že kalamita je takového rozsahu, že není možné ji mít zcela pod kontrolou, až se vyrojí nová generace kůrovce. Lesníci se podle Kahudy připravili co možná nejlépe. „Máme nasmlouvané dostatečné množství kapacit k těžbě i k monitoringu situace, ve větším množství než vloni,” zdůraznil pro Deník Kahuda.
Kritikům správy parku však optimismus chybí. „Správa NP podle mne bezhlavě, dogmaticky trvá na nezasahování proti kůrovci v těch bezzásahových zónách, které jsou ještě i v této době zbytečným ohniskem jeho šíření,” říká k problému kůrovce starostka Stožce Zdeňka Lelková. Přitom podle stožecké starostky vedle bezzásahových zón, mnohdy pouhých několik metrů, kam se škůdce šíří, proti němu správa parku nekompromisně zasahuje.
„Podle mne by stačilo v ohnisku bez těžké techniky, pouze pilou, pokácet a asanovat napadené stromy. A dřevní hmotu tam ponechat. Tím by se zamezilo dalšímu šíření kůrovce a zbytečnému vytváření velkých holin v okolí. Jinak tento proces nemá viditelný konec,” konstatovala Lelková.
Stožecká starostka má i další připomínku. „Mám obavy, vzhledem k již napadeným porostům a k předpokládanému velkému nárůstu nově napadených stromů a části porostů, že správa nebude mít dostatek kapacit ke každodennímu vyhledávání a včasné likvidaci kůrovcem napadených stromů,” říká Lelková. Dodává, že způsob a celý systém zadávání minitendrů v rámci výběrového řízení zpomaluje a komplikuje práce firem v lese, jejich nástup a včasné zásahy.
„Rovněž činnost ředitelem zřízeného kalamitního štábu nevnímám v provozu jako pomoc, ale spíše zbytečnou buzeraci, papírování a šikanu lidí v provozu, včetně dělníků,” zmínila Lelková další problematický bod soužití Národního parku Šumava a zdejších obcí, pokud se týká postupu boje proti kůrovci.
Všichni, kteří jsou s bojem proti kůrovci, však budou v nejbližších měsících závislí hlavně na vývoji počasí. Chladné a hlavně deštivé léto by mohlo kůrovce přibrzdit. Slunečné počasí může jeho vývoj naopak podpořit a zvýšit způsobené škody.