Slovácko
Zdeněk Skalička

Žáci ze čtyř ZŠ se dozvěděli například o životě výra velkého, absolvovali také znalostní kvíz

Modrá, Chřiby - Klíčové informace o tom, jak se sázejí stromy na holinách po mýtních těžbách, či jak se provádí sběr semen z korun lesních velikánů, s tím vším se seznámili žáci ze základních škol Čtyřlístek Uherské Hradiště, Velehrad, Buchlovice a Dolní Němčí při třetím ročníku Dne s Lesy České republiky (LČR), který uspořádali zaměstnanci Lesní správy (LS) Buchlovice.
Den s LČR v Archeoskanzenu Modrá, jak se akce nazývala, měl za cíl školákům přiblížit a objasnit význam hospodaření v lese. „V lesní školce Králův stůl se seznámili s pěstováním malých stromečků, na dalším pracovišti pak s jejich výsadbou na holiny po mýtních těžbách. Ukázali jsme jim také, jak se provádí kácení stromů a jak se z nepřístupných porostů vytěžené dříví přibližuje koňským potahem na lesní skládku,” popsal velmi stručně průběh akce vedoucí Lesní správy Buchlovice Zdeněk Zálešák.

Navzdory deštivému počasí ukázali lesáci školákům, také to, co les člověku poskytuje. Na trase naučné stezky Orlová je čekal malý lesnický kvíz, poznávání lesní fauny a flory a výstup sběrače semen do koruny statné borovice. Každý z více než stovky školáků si odnášel ze Dne s LČR mnoho pěkných zážitků. „Mě nejvíce zaujalo vyprávění o výru a rarohu,” svěřila se jedenáctiletá Martina Kodrlová ze Základní školy Buchlovice. Robert Lukeštík ze stejné školy si zase pochvaloval malý lesnický kvíz. „Ze zatažené oblohy na nás při jeho vyplňování dopadaly kapky deště, ale mně to vůbec nevadilo. Na všechny otázky jsem odpověděl,” poznamenal desetiletý Robert.

Praktická výuka v lese, která byla zaměřena mimo jiné i na ochranu přírody a orientaci v krajině, přinesla žákům hodně nových poznatků. „Využijí je v hodinách přírodopisu a vlastivědy,” nechal se slyšet ředitel ZŠ Velehrad Radomír Válek. Akci buchlovických lesníků i spolupráci LČR si pochvaloval také starosta Modré Miroslav Kovářík. „Od lesáků nám bylo umožněno koupit dřevo na vybudování archeoskanzenu a věřím, že letos nám LČR přispějí na projekt s názvem Člověk a tvář krajiny. Jeho cílem je netradiční formou představit veřejnosti, jak člověk měnil tvář své krajiny v období 1200 let a jak své chyby může napravit,” dodal Kovářík.