ČESKÉ BUDĚJOVICE - Jihočeský kraj podá k Ústavnímu soudu (ÚS) návrh na zrušení sedmi nařízení Národního parku Šumava (NPŠ) o omezení vstupu do některých jeho částí. Včera o tom rozhodli krajští zastupitelé. Tvrdí, že správa parku nerespektuje kraj jako instituci, která by se měla vyjadřovat k regionálním záležitostem.
Pokud by ÚS zastupitelům vyhověl, turisté by získali snazší přístup například do oblasti Trojmezné nebo Smrčiny, řekl Haló novinám člen jihočeského krajského zastupitelstva a předseda krajského kontrolního výboru Luboš Dvořák (KSČM) s tím, že komunisté návrh podpořili.
Podle hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) by se měl ÚS bez ohledu na výsledek rozhodnutí obecně vyjádřit k postavení krajů a obcí při správě národního parku. Podáním návrhu se prý Jihočeský kraj nestaví proti ochraně přírody, ale proti způsobu, jakým byly klidové zóny vyhlášeny. »Podle našeho názoru park nerespektoval zákon o krajích, podle kterého je kraj oprávněn vyjadřovat se k návrhům státních orgánů, které se dotýkají působnosti kraje,« řekl Zimola. Správa parku ani ministerstvo životního prostředí podle něj kraj k jednáním o klidových zónách nepřizvaly. Podle dřívějšího vyjádření ředitele správy parku Františka Krejčího i ministerstva životního prostředí správa parku rozhodla a postupovala v souladu se zákonem. O rozšíření zón jednal park s obcemi, jichž se opatření dotýkalo, většina s tím souhlasila. Krejčí uvedl, že o územích s omezeným vstupem ze zákona rozhoduje správa parku po projednání s obcemi. Území s omezením vstupu se vyhlašují kvůli ochraně jednotlivých druhů zvířat. Správa parku nařídila nová území jen v malé části parku proto, že jejich rozvržení už neodpovídalo reálné situaci.
Nařízení parku jsou mimo právo
S názorem Krejčího ale Dvořák nesouhlasí: „Právní rozbory říkají, že ta nařízení jsou v podstatě úplně mimo právo, protože nesplňují předpisy správních aktů podle současné právní úpravy,“ uvedl Dvořák s tím, že hlavním důvodem podaného návrhu k ÚS bylo to, „aby se vyvolalo jednání o tom, že kraje dnes vůči správě národního parku nemají žádnou pravomoc ohledně ovládání života v národním parku. A vedení národního parku jedná pouze podle vlastních představ a řídí se jen tím, co si dohodne s ministerstvem životního prostředí.“ Obdobná situace je podle kraje také u plánu péče o Národní park Šumava pro roky 2011 až 2020. I v tomto případě nebyl kraj seznámen se stavem příprav dokumentu a je mu odpírána účast na jeho přípravě, uvedl Zimola. Pokud budou správa parku a ministerstvo životního prostředí ve svém postupu pokračovat a nepromítnou do plánu péče ani částečné závěry expertní pracovní skupiny hejtmanů pro tlumení kůrovce v parku, pak bude podle Zimoly následovat další spor.
Zatím není jasné, kdy by mohl o návrhu Jihočeského kraje ÚS rozhodnout, zákon mu podle Dvořáka žádné termíny neukládá. ÚS ale nejprve musí oznámit, zda se bude celou záležitostí vůbec zabývat.
Šumava už nejde zachránit?
Dvořák osobně je skeptický ohledně toho, že by případné přijetí komunisty, ale i některými dalšími stranami prosazovaných legislativních změn ohledně národního parku, přineslo výraznou změnu. „Jestli nárůst kůrovce mezi roky 2008 a 2009 činil dvacetinásobek, a jestli Národní park Šumava předpokládá nárůst těžby kůrovcem napadeného dřeva na dvojnásobek na 700 tisíc metrů krychlových, když ještě před dvěma lety těžil nějakých dvacet tisíc krychlových metrů dřeva, tak pochopitelně to šíření kůrovce nemůže zastavit, zvlášť když park zůstává rozdroben na 135 jádrových zón, rozesetých po celém jeho území, v nichž se vůbec zasahovat nedá,“ říká Dvořák a dodává: „Jsme v situaci, kdy dům hoří, a my můžeme maximálně ztěžovat úlet jisker do okolí. Tomu, že Šumavu sežere kůrovec, už nezabráníme.“
Národní park Šumava vyhlásila vláda na jaře 1991. Má rozlohu 68 064 hektarů, CHKO, jež tvoří jeho ochranné pásmo, 99 624 hektarů, 80 procent parku zaujímají lesy. První zóna představuje 9,8 procenta rozlohy plochy CHKO.