Slovácko
JANA RYBOVÁ ZUZANA ČERNÁ
Právě tam totiž obora stojí. Situace se navíc zdramatizovala, když se zvěř přemnožila a Novotný musel zvířata hromadně vybíjet. Dalším problémem je to, že ochranáři nesouhlasí s převodem obory Novotnému. Ten už ale Ministerstvo zemědělství České republiky schválilo. Prvně se obora, která leží těsně vedle státních hranic se Slovenskem, dostala do hledáčku médií v roce 2006. Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a aktivisté ze sdružení Ekoton tehdy upozornili na devastaci unikátní Přírodní rezervace Kútky v oboře. Velká stáda daňků tam totiž spásala chráněné orchideje. Na jaře 2006 proto chtěli ochránci přírody postavit ploty kolem části chráněných luk. Začali ale stavět bez povolení. Novotný a někteří vlastníci luk proto plot označili za černou stavbu a překážka musela zmizet. Sporný moment pak nastal, když Novotný, tehdejší majitel společnosti Hamé Babice, koupil od Lesů České republiky hájenku Na Pustých, která se nachází v evropsky významné lokalitě Čertoryje a na hranici přírodní rezervace Kútky. Hájenku chtěl přestavět na lovecké sídlo. To však kritizovali starostové okolních obcí. „Jak je možné, že Lesy České republiky prodaly státní pozemek soukromé osobě? Nás o prodeji ani o možnosti zúčastnit se výběrového řízení nikdo neinformoval,” kroutil tehdy hlavou starosta Radějova Stanislav Knitl. Lesy se ale bránily, že na prodej vypsaly obchodní soutěž. V září 2008 se v Radějově sešli odborníci, kteří o oboře debatovali na konferenci. Z ní vyplynulo, že na území Přírodní rezervace Kútky se počet rostlin u třinácti z osmačtyřiceti chráněných druhů až o devadesát procent výrazně snížil a šestnáct druhů rostlin zcela vymizelo. Lesy České republiky i nájemce obory ale výsledky přírodovědců zpochybnili.
Přemnožená zvěř
Problém ale nastal i se zvěří. Podle neoficiálního sčítání zvěře v lednu 2009 počet zvířat několikanásobně překročil povolené stavy. Daňků tam napočítali 1258. Podle zákona jich ale smělo být daleko méně. „Maximálně do pěti set kusů,” vysvětlil tehdy vedoucí veselského odboru životního prostředí Petr Michna. V červnu proto Správa území požadovala snížení stavu zvěře na minimu mu daňka,srnce a prasete. Za přemnožení zvěře hrozila Novotnému pokuta až dvě stě tisíc korun. „Kvůli tomu musel za jeden měsíc odstřelit téměř tisíc kusů zvířat,” uvedl loni za Český svaz ochránců přírody Petr Stýblo. V březnu 2009 tak zůstalo v oboře necelých sedm set daňků. Kvůli tomuto hromadnému vybíjení se Novotný dočkal další kritiky ze strany ochránců přírody. Ti jeho řešení přirovnávali k masakru. Obec Radějov, která vlastnila v oboře sedmnáct hektarů lesa a čtyřicet hektarů luk, poté vypověděla nájem. Brzysek Radějovu přidala i Strážnice, která předtím odmítla nabídku Novotného na odkup její části lesa. V červnu 2009 chtěla Správa Chráněné krajinné oblasti převést práva hospodaření na státních pozemcích v oboře na Agenturu ochrany přírody a krajiny. Lesy České republiky ale žádost zamítly.
O směnu obory za své pozemky ale požádal i nájemce obory Novotný.„Vlastník lesa vždy nejlépe zabezpečí soulad mezi lesním a mysliveckým hospodařením,” vysvětloval tehdy svoji žádost Novotný.
S tím ale nesouhlasili ochránci přírody ani starostové okolních obcí Strážnice a Radějova. Ti pak v srpnu napsali otevřený dopis premiérovi Janu Fischerovi, ve kterém si stěžovali na to, že směna pozemků není dostatečně průhledná. Obávali se také skryté privatizace státní obory. Zároveň vyzvali k podpisu petice za zachování obory v majetku státu. Tu za měsíc podepsalo přes šestnáct set lidí. Správa chráněného území poté zahájila další správní řízení proti Lesům České republiky a společnosti Leoš Novotný, která je právním nástupcem firmy Hamé. „Posuzovali jsme, zda majitel a nájemce obory dostatečně zamezili vstupu zvěře do Přírodní rezervace,” uvedla vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Jiřina Gaťáková. Za to, že Lesy České republiky nezajistily ochranu dřevin proti poškození zvěří, dostaly letos v únoru od Inspekce životního prostředí pokutu 350 tisíc korun.
Až k ombudsmanovi
Případem se letos začala zabývat i zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, která zjistila, že obora právně zanikla 31. března 2003. Honební pozemky mají totiž několik vlastníků, ale podle zákona mohou mít jen jednoho nebo musí vlastníci vytvořit honební společenstvo. Obora tak oficiálně podle ní neexistuje. Na této informaci pak chtěl starosta Radějova zamezit intenzivnímu chovu zvěře v oboře. Zabránit převodu území do Novotného rukou se mu ale nepodařilo.
Ministerstvo zemědělství, totiž směnu obory za soukromé pozemky Novotného odsouhlasilo. Stát získá výměnou za více než jedenáct set hektarů obory pozemky o rozloze necelých dvě stě hektarů větší. Výměnu také odůvodnilo tím, že náklady na provoz obory jsou velmi vysoké a kvůli špatnému stavu lesa nepřinese její spravování státu ani tržby za dřevo. Díky pozemkům Novotného se také mají scelit některé pozemky státu. Jihomoravský hejtman Michal Hašek a předseda Strany zelených Ondřej Liška ale i tak označili směnu obory za skrytou privatizaci. Podle nich by se stát neměl zbavovat chráněného území.