Kraj Karlovarský
VLADIMÍR ZEDNÍK
Krušné hory - Odborníci varují: stromy v Krušných horách nadále houfně hynou na ploše 40 tisíc hektarů, výsadba je nedostatečná. Na vině je překyselená půda, dědictví po dřívější energetické činnosti v Podkrušnohoří. Je spočítáno, že v období let 1947 až 2000 spadlo do hor 26,5 milionu tun síry. To představuje skoro dva kamiony této chemikálie na jeden hektar. A vše zůstalo v půdě.
Ozývají se i opačné hlasy. „Hloupost. Hromadné hynutí stromů je minulost. Krušnohorské lesy se vzpamatovaly. Všude říkám, že lesy v Krušných horách jsou nyní pomalu nejlepší v republice,” polemizuje s tvrzením odborníků ekologický aktivista z občanského sdružení Rosnatka v Božím Daru a současně náčelník Horské služby Krušné hory Rudolf Chlad. Připomíná, že v oblastí Fláje už není ani stopa po nastojato uschlých stromech, které nahradily smrky a smíšené lesy. Jediný „skanzen” podle Chlada existuje u Klínovce v okolí hory Meluzína.
Záchrana za deset miliard?
Před rokem a půl však i ministr zemědělství Petr Gandalovič uznal, že rozsáhlá pomoc je neodkladná. Záchrana lesů trpících překyselenou půdou má přijít na deset miliard k korun.
Tak velkou sumu může poskytnout pouze Evropská unie. Soukromí vlastníci tvrdí, že přes naléhavost problému se ale od podzimu 2007 moc nezměnilo. „Prostředky na obnovu Krušných hor jsou podobné jako v minulých letech. Nejsou žádné jiné zdroje, ať už z ministerstva, pokud jde o evropské dotace, nebo od energetických podniků,” říká Pavel Filip, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v severních Čechách.
Na zubožený stav dřevin upozorňují lidé, kteří v Krušných horách žijí. Tvrdí, že v historii Evropy nebyla větší ekologická katastrofa, kterou by způsobil člověk.
Stromy údajně opět odumírají kvůli kyselosti půdy. Přitom jde o dřeviny vysazené teprve v osmdesátých a devadesátých letech minulého století. Z Kanady se tehdy přivezlo 50 milionů sazenic smrku pichlavého, po Evropě lesníci sháněli obrovské množství sazenic břízy bělokoré. Tyto druhy sice prokazovaly určitou odolnost proti kyselému dešti, jenže v kyselé půdě odumírají jejich kořeny. Musí být proto nahrazeny smrkem ztepilým, buky a duby.
Předseda karlovarské pobočky Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v západních Čechách Pavel Scheuer, který pracuje v Loketských lesích, vidí problém v kůrovci. „Přichází vždy po polomech. A od roku 2005 jsme měli už tři kalamitní situace, Kyrila, Emu a další větrné smrště,” uvedl předseda.
Nejistý osud krušnohorských lesů
Dlouhodobým problémem Krušných hor je podle předsedy Pavla Scheuera také masivní nápor přemnožené jelení zvěře, která loupe mlaziny a okusuje lesní kultury.
Přiklání se k názoru Rudolfa Chlada, který má krušnohorské hřebeny projeté na kole, v autě i na sněžném skútru. „Stav je relativně dobrý. Není nic, co by volalo po masivní podpoře,” řekl.
Krušné hory se rozkládají ve dvou částech. Ta východní leží v Ústeckém a západní část v Karlovarském kraji. A jaký rozdíl vidí mezi oběma částmi správce lesů města Boží Dar Karel Picura?
Krušné hory byly a budou
Uvádí, že obě části trpí deficitem živin, který zavinily kyselé deště v osmdesátých letech.
„Západní část sice nebyla tak zatížena imisemi. Leží ale na chudých půdách, z nichž se zakyselováním vyplavovaly živiny. Na východě umíraly lesy rychleji. Problém je na západě trochu horší, protože zde máme vesměs starší porosty, které jsou náchylnější k poškození kůrovcem,” uvedl.
Dodává, že je zásadním odpůrcem tvrzení, že Krušné hory najednou zachrání deset miliard korun. „Není to reálné, protože les roste 150 let. Na otázku o budoucnosti Krušných hor Picura odpovídá, že není Sibyla. „Každopádně nějaký les tady bude. Krušné hory byly a budou zelené. Je jen otázka, jestli to bude ve formě, jakou dnes známe.” Ministr Gandalovič slíbil pomoc a peníze už předloni. V říjnu 2007 prohlásil po své inspekční cestě v Krušných horách, že obnova porostu je dlouhodobý projekt, s nímž se ale musí začít co nejdříve. „Uděláme vše proto, aby finančních prostředků na záchranu bylo dost,” slíbil tehdy ministr.
Přibývají miliony sazenic Soukromníci a obce mají v Krušných horách zhruba třetinu rozlohy lesů, zbytek patří státní organizaci Lesy České republiky. Jejich mluvčí Renata Macková včera potvrdila, že obnova lesů na lesních správách, které spravujíc porosty v Krušných horách, se ročně týká tisícovky hektarů.
„Standardně v Krušných horách vysazujeme například tři až čtyři tisíce smrků na hektar, jedlí až pět tisíc, buků devět tisíc kusů. Jedná se tedy ročně omiliony sazenic,” sdělila mluvčí. Dodala, že žádají o dotace z EU. Pro Krušné hory se v současné době připravuje projekt týkající se obnovy porostů pro příští etapu podávání žádostí.