Začalo alespoň trochu pršet a problémy sucha zřejmě, alespoň mediálně, přestanou být na chvilku zajímavé. Ale přesto bych rád uvedl na pravou míru opakovaná apokalyptická líčení odpůrců bezzásahového režimu v Národním parku Šumava, ve kterých popisují některé přirozené jevy jako důsledek špatného zacházení s přírodouvNP (například pan starosta Modravy Antonín Schubert – Ekologický absurdistán na Šumavě, LN 18. 8.).
1. Mytický „pramen Vltavy" nevyschl. Pouze se ucpala trubka, kterou je napájena studánka uměle vytvořená pro turisty u cesty. Trubka vede ze svahu, kde „pravý" pramen vytéká ze staré štoly. Jenže to také není ten opravdový pramen. O tom totiž vlastně úplně přesně nevíme, kde je...
2. Letošní léto nebylo na Šumavě zdaleka nejsušší. Podle údajů Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR byla sucha v srpnu 2003 delší a průtoky ještě nižší. Podobné epizody kratšího sucha se objevovaly prakticky po celá 80. léta minulého století. Velké období sucha bylo, dle údajů Českého hydrometeorologického ústavu z Modravského potoka, v letech 1963–1965 a tak málo vody jako v roce 1963 nebylo zaznamenáno od roku 1950 do roku 2013. V 60. až 80. letech minulého století nebylo po nějakém národním parku na Šumavě ani vidu ani slechu, všude „spořádaně" hospodařily vojenské lesy a železná opona běžným smrtelníkům nedovolovala většinu dnešního NP vůbec navštívit. 3. Sucho bylo (a stále je) v červenci a srpnu všude, a Šumava na tom je v porovnání se zbytkem Česka ještě relativně dobře. Řeka Lužnice měla nejnižší průtok za posledních 100 let už v červenci. Na malých lesních povodích dlouhodobého monitoringu Geomon jsme zaznamenali nejnižší průtoky za posledních 20 let, některá povodí dokonce poprvé na chvíli vyschla. Potoky na Třebíčsku, kde běžně teklo tolik vody, že se na nich dalo jezdit na neckách (a necky mají poměrně hluboký ponor), vyschly úplně.
Důvodem sucha je, že neprší a je teplo. Toto léto to může být projevem doposud pouze očekávané, ale možná již přicházející klimatické změny. Přesto prozatím šumavské potoky nezažívají nic, co už by zde v relativně nedávné minulosti nebylo. Jen lidská paměť je krátká a jakákoliv záminka pro boj s „ekologickým absurdistánem" je dobrá. Příště bych zase sázel pro změnu na povodně.

Jakub Hruška