DANIEL PITEK

Daniel Pitek by raději dělal tisíc jiných věcí, než aby se hádal s ministry. Musí posekat stovky hektarů svých luk, připravit se na sklizeň desítek tun ovoce a zajistit pastvu pro tisícihlavé stádo svých ovcí.
Jako iniciátor petice Bez peněz do lesa nelez však bojuje proti novele zákona o myslivosti, díky které by mohly myslivecké spolky žádat o zákaz vstupu do volné krajiny prakticky neomezeně. „Současný zákon i novela jdou na ruku myslivcům na úkor vlastníků pozemků či zemědělců. To je dlouhodobě neudržitelné, protože to nahrává konfliktům," říká Daniel Pitek.

Chystá se změna mysliveckého zákona, jež by mohla omezit práva majitelů pozemků, na nichž myslivci loví. „Zhoršuje současný stav," říká lesník Daniel Pitek.

* Nedávno jste byl kvůli petici u ministra zemědělství Mariana Jurečky. Co jste si od něj vyslechl?

Naše výzva měla velkou odezvu. Petici podepsalo přes čtyřicet tisíc lidí a na ministerstvu se to nelíbilo. Tvrdili, že to byla populistická akce a že jsme se měli s připomínkami obrátit nejprve na ně.

* To jste neudělali?

Samozřejmě, že jsme to udělali. Na problém s novelou upozorňuji už dlouho a její návrh jsem připomínkoval jak za Svaz vlastníků půdy, tak za Asociaci soukromého zemědělství. Ministr i jeho náměstek dostali kompletní soupis paragrafů, které se nám nelíbí, a neudělali s tím nic.

* Novela obsahuje několik sporných částí. Zvyšuje se například pokuta za nerespektování zákazu vstupu do lesa v době lovu.

Samotná výše pokuty je jedna strana problému. Horní sazba se posunula z deseti tisíc na třicet tisíc a při opakovaném porušení dokonce až na šedesát tisíc korun, což je opravdu velká částka. Více mi ale vadí, že novela posouvá vyhlášení zákazu do jiného právního režimu, kdy zákaz nabývá účinnosti vyvěšením na úřední desce a občané se proti tomu nemohou bránit odvoláním. Zákaz lze sice dát k soudnímu přezkoumání, to však nemá odkladný účinek. Zákaz musíte respektovat, navíc není nijak časově omezen. Záleží pouze na rozhodnutí úředníka.

* Jak vyhlašování zákazu vstupu do honiteb funguje nyní?

Uživatel, který má honitbu v pronájmu, může podle platného zákona podat na obecním úřadě žádost, že chce zákaz vstupu do honitby, aby měl klid na lov. Zákaz se dnes ale vyhlašuje ve správním řízení, takže se můžete v řádných lhůtách odvolávat a úřad musí zpracovat všechny námitky účastníků řízení, tedy kohokoli. Novela však přichází s chytrou změnou, kdy se ze zákazu najednou stává opatření obecné povahy se zvlášť vysokou společenskou důležitostí. Už by to tedy neprocházelo řádným režimem správního řízení, ale uživatel by jen zažádal, úředník by vydal rozhodnutí a vyvěsil ho na úřední desku.

* Není paradoxní, že zákaz vstupu na pozemky nevyhlašujete vy jako vlastník, ale někdo jiný?

Tak to bohužel funguje. Iniciátorem zákazu je někdo, kdo na pozemku provozuje myslivost. A to je přitom jen jedna z mnoha činností, která se na něm provozuje. Pokud by novela prošla, tak bych se o zákazu dozvěděl z úřední desky a nic bych s ním už neudělal. Sám bych na své pozemky mohl, protože na nich hospodařím. Kdybyste ale za mnou přišel na návštěvu, tak byste porušil zákon, protože sem nejdete za pracovní činností. To je prostě špatně.

* Tvrdíte, že nejen novela, ale i současný zákon zvýhodňuje myslivce na úkor vlastníků půdy, lesníků a zemědělců. V jakém smyslu?

Zákon je dnes opravdu výhodný jen pro uživatele honiteb, tedy myslivecké organizace a velké vlastníky pozemků jako třeba Lesy ČR, kteří jsou držiteli honiteb. Menší vlastníci se nacházejí skoro v bezprávném, poddanském postavení vůči držitelům a uživatelům honiteb. Nejsou schopni ovlivnit to, jakým způsobem se myslivost provozuje na jejich pozemcích, a nemají z ní žádné výnosy. Pouze náklady ve formě škod způsobených zvěří. Honitbu totiž může vytvořit jen ten, kdo má aspoň 500 hektarů souvislých honebních pozemků, a to má málokdo. Já mám skoro 600 hektarů, které však nejsou souvislé, a tak jsem přičleněn do několika honiteb. Na svých pozemcích nemohu výkon práva myslivosti nijak ovlivnit i přesto, že mám tak velkou výměru.

* Kdo tedy na vašich pozemcích myslivecky hospodaří?

Většina mých pozemků je přičleněna k honitbám Lesů ČR, které mi za jejich užívání nic neplatí. Kdybych na nich chtěl lovit, tak si je musím k výkonu práva myslivosti od Lesů ČR pronajmout a platit jim vysoutěženou částku, která u nás dělá přibližně 500 korun za hektar ročně. To je úplně nehorázné. Myslivci, kteří si takové pozemky pronajmou, pak jejich vlastníka neberou jako partnera. Toho pro ně logicky představuje držitel honitby, kterému platí nájem. Přicházím tak o jednu část vlastnického práva, navíc nemám žádný přístup k informacím o tom, jak se na mých pozemcích myslivecky hospodaří, například kdo tam loví, kolik je uloveno zvěře a jakých druhů.

* Upravuje tento nepoměr připravovaná novela zákona?

Vůbec ne. Místo aby novela tento špatný stav vyřešila, tak jej ještě prohlubuje. Nijak se například neřeší přístup vlastníků pozemků k výkonu práva myslivosti. Smutným příkladem je také přičleňování honebních pozemků, kdy vlastník nerozhoduje o tom, v jaké honitbě se nakonec jeho pozemky ocitnou. Rozhodne to za něj úředník na obci s rozšířenou působností za nejasných pravidel a často proti vůli vlastníků, což vyvolává dlouhé a obtížné spory. Novela také zhoršuje nebo skoro zcela znemožňuje vymáhání náhrad za škody způsobené zvěří. Upozorňoval jsem například na to, že sady jsou dnes nehonebními pozemky, takže se v nich neloví a nelze tam vymáhat škody způsobené zvěří. Jenže právě v sadech jsou škody způsobené spárkatou zvěří velmi vysoké, protože se mezi ovocnými stromy ráda zdržuje. Nehradí se ani škody na lesních kulturách v oplocenkách. Oplocení je sice nejúčinnější a zároveň nejdražší možnost opatření proti škodám, ale vlastník se jejím vybudováním zbavuje možnosti žádat o náhrady za škody způsobené zvěří. Ani to novela nijak neřeší.

* Řekl jste, že vymáhání náhrad za škody způsobené zvěří se novelou zhorší? Jak konkrétně?

Přibylo ustanovení, kdy uživatel honitby nehradí škody způsobené zvěří, pokud prokáže, že plní plán lovu a nijak neporušil zákon o myslivosti. Tímto se uživatelé honiteb prakticky vyvazují z hrazení škod způsobených zvěří, protože naplnění tohoto ustanovení je nekontrolovatelné.

* Proč je podle vás myslivecká lobby v Česku stále tak silná?

Jde o pozůstatek ze socialismu. Většina myslivců byla v té době v komunistické straně, protože komunisti nedávali zbraně nikomu, kdo neměl rudou knížku. Vazby z minulého režimu přetrvaly, spousta myslivců dnes sedí na zajímavých úřednických místech, ale i v Poslanecké sněmovně. Myslivost byla dříve zábavou elit. A oni se stále snaží udržet si tuto činnost pro sebe, aniž by je přitom otravovala veřejnost nebo vlastníci pozemků. Tlak na myslivce se však ohromně zvyšuje. Jak chcete provádět nějakou činnost na majetku někoho jiného, navíc s tím, že mu budete upírat část práv a ještě se mu smát do obličeje? To je neudržitelné, to vždy skončí konfliktem.

* V jaké fázi je projednávání novely nyní?

Je to odloženo kvůli velké vlně odporu ze strany veřejnosti. V září se bude o novele opět jednat. Ministr zemědělství nám vytýkal, že jsme s připomínkami nepočkali do doby, kdy se bude novela projednávat v legislativní radě vlády. Tam už bychom ale ničeho nedocílili.

* Co když novela projde v nezměněné podobě?

Pokud by novela prošla beze změn, tak svoje pozemky vyhlásím jako nehonební. To mi zákon umožňuje. Lidé tento paragraf neznají, já je ale k opuštění honiteb klidně veřejně vyzvu. Myslivci v ten moment nebudou moci na mých pozemcích lovit, já po nich zase nebudu moci žádat náhrady za škody způsobené zvěří, které stejně většinou nevymůžu ani dnes. A pokud tohle udělají stovky vlastníků pozemků, tak mají myslivci a ministerstvo zemědělství problém.

***

Zemědělec a lesník Daniel Pitek (49) je člen předsednictva Strany zelených, člen Rady Asociace soukromého zemědělství ČR, člen Svazu vlastníků půdy ČR, člen Asociace stráže ochrany přírody ČR, člen Lesní stráže a Myslivecké stráže. Povoláním lesník, myslivec a soukromý zemědělec. Žije a hospodaří v Černčicích v Českém středohoří. V roce 2015 obdržel Cenu Josefa Vavrouška za mimořádný ekologický počin, protože v okolí Milešovky zakládá sady, buduje tůně a remízky.