Bude trať na Sázavu lemovat holá planina? „V Německu nebo Americe je ochranné pásmo v okolí dráhy úplně bez stromů," říká šéf Drážního úřadu Jiří Kolář.
Začátkem srpna si musel Drážní úřad exekucí vynutit na státním podniku Lesy ČR vykácení stromů kolem trati v obci Nová Role. Hrozilo, že spadnou na dráhu, ohrozí provoz vlaků, nebo dokonce způsobí nehodu. Kácet se však podle ředitele Drážního úřadu Jiřího Koláře bude kolem českých tratí i jinde a mnohem častěji než dnes.
* Proč se Drážní úřad zajímá o stromy kolem trati?
Zákon definuje ochranné pásmo dráhy, které je 60 metrů od osy koleje doprava i doleva. Drážní úřad jako národní bezpečnostní úřad má za povinnost toto pásmo udržovat bezpečné pro provoz na dráze. Nejen proti pádu stromů, ale proti sesuvu půdy, nebo třeba lavinám a dalším rizikům. A samozřejmě narážíme na problémy s majiteli pozemků, což není vždy Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), jako správce infrastruktury, ale i privátní subjekty, nebo třeba Lesy České republiky.
* O jaké problémy jde?
Problém je v tom, že ochranné pásmo je často zarostlé, jsou tam nejenom náletové křoviny, ale i stromy, které mohou při vichřici dopadnout na těleso dráhy, poškodit trolejové vedení, spadnout před vlak, nebo dokonce přímo na něj. Netýká se to navíc jen jejich pádu, dřeviny mohou také zabraňovat výhledu strojvedoucího na přejezd nebo na návěstidlo.
* Dobře, takže vytipujete stromy, které je potřeba odstranit. Co se děje potom?
Naší povinností a povinností správce infrastruktury, tedy většinou SŽDC, je zjišťovat zdroje ohrožení dráhy a informovat majitele pozemku, aby jej odstranil. První je na řadě SŽDC. Pokud neuspěje, dává podnět nám a my už jako správní orgán zahájíme správní řízení, zjistíme na místě stav věci, vše posoudíme, vydáme rozhodnutí a vyzveme majitele k odstranění.
* A když ani pak neuposlechne, čeká ho exekuce, jako nedávno Lesy ČR?
Ano, ale k tomu jsme museli přistoupit poprvé v historii. A to jen proto, že Lesy ČR nereagovaly na naši výzvu přesto, že na to měly dostatečně dlouhou dobu. Exekuce je až ta poslední cesta. Vždy se chceme dohodnout dopředu a majitel má dost času najít shodu nejdříve se SŽDC, nebo posléze s námi.
* Jsou stromy kolem dráhy skutečně takové riziko?
Zatím se kvůli nim nestala žádná velká nehoda nebo mimořádná událost, kde by došlo k úmrtí, ale vichřice je v Čechách běžná věc a po každém silném větru je nějaká trať neprůjezdná a vlaky stojí. Je to jen možná otázka času, kdy strom padne těsně před vlak a v důsledku následného vykolejení dojde ke zraněním, či v tom horším případě k úmrtí cestujících nebo vlakového personálu. Byl bych nerad, abychom byli pranýřováni za to, že jsme nekonali, nebo konali příliš pomalu. Ve chvíli, kdy strom v dopadové vzdálenosti spadne do dráhy a někdo kvůli tomu přijde o život, bude se okamžitě hledat viník a bude se na něj ukazovat. Proto aktivně spolupracujeme se SŽDC a upomínáme majitele.
* Jenže stromy jsou přece v Čechách v ochranném pásmu dráhy takřka všude. Na některých místech větve sahají téměř k oknům souprav.
Kdybychom šli do důsledků, tak by bylo potřeba mít celé pásmo čisté do vzdálenosti minimálně třicet metrů. Pravda je, že se v Česku zatím nekácí tolik, jak by se mělo. Když se projedete vlakem v Německu nebo v Americe, tak tam je ochranné pásmo dráhy úplně volné, nejsou tam ani náletové dřeviny.
* Co je tedy cílem Drážního úřadu? Aby to i v Čechách vypadalo jako v Německu nebo v Americe?
Ano. Chtěl bych, aby trať byla bezpečná. A my jako úřad na to musíme dbát. To znamená, že bych to chtěl posunout do stavu, kdy bude ochranné pásmo volné a opravdu bezpečné.
* To by však znamenalo poměrně velké zásahy po celé republice.
Ano, někde ano.
* Máme tedy čekat, že se bude kolem trati kácet více?
Asi zatím nebudeme trvat na tom, aby byl kolem tratě vykácen souvislý pás lesa, ač by to byl ideální stav. Vzhledem k tomu, že je kácení zanedbané několik let dozadu, tak se zatím bavíme o opravdu nebezpečných místech a problémových stromech. Tedy o naléhavých případech, které skutečně akutně ohrožují bezpečnost na dráze. Je dobré dělat ty kroky postupně. A tohle je první krok.
* Není však šíře ochranného pásma dráhy příliš velkorysá? Nestálo by za to změnit zákon tak, aby bylo užší?
Osobně se domnívám, že to je takto v pořádku. Když se návrh před třiadvaceti lety připravoval, vycházelo se i z praktických zkušeností. Je dobré si uvědomit, že se zde pořád jedná o prostor, kde se vlaky pohybují velikou rychlostí, dnes dokonce ještě větší než v době, kdy vznikal zákon. A když vezmete v potaz, že smrk může dorůst až do výšky padesáti metrů, dojdete k závěru, že šířka současného ochranného pásma je spíše na hranici. Například u dálnic je to pásmo ještě větší, tam je až sto metrů.
* Stává se, že správce kolejí chce něco vykácet, ale podle vás to není potřeba?
V naprosté většině případů jsme ve shodě. Traťmistr nebo ten, kdo trať prochází, sám nejlépe ví, co ji ohrožuje. Stejné je to, když si strojvedoucí stěžují, že přes stromy nevidí na návěstidlo nebo přejezd.
* Majitelé pozemků musí stromy vykácet na vlastní náklady a bez náhrady. Podle kritiků to může být pro menší vlastníky lesů likvidační. Co si o tom myslíte?
Když nějaký strom spadne a zraní, nedej bože dokonce zabije na trati lidi, okamžitě přijde novinář a spustí: Vy jste národní bezpečnostní orgán, vy jste měl mít dopadovou vzdálenost absolutně vyčištěnou, proč jste to neudělal? Já nemohu brát v potaz, že to je pro někoho likvidační. Máme za úkol mít trať volnou a bezpečnou. Bezpečnost musí mít přednost před ekonomickými zájmy vlastníků pozemků. Energetici mají vykácené pásy lesa kolem vedení vysokého napětí, aby jim do drátů nic nespadlo, a nikdo se tomu nediví. Stejně tak se stromy nenechávají růst u letištní dráhy. Proč by to mělo být v okolí železnice jinak?
* Co by se tedy mělo změnit, abyste dosáhli toho, že na železnici nebude hrozit ze strany padajících stromů žádné nebezpečí?
Lesy ČR mají ze zákona povinnost, aby měly krásné vzrostlé lesy, což se ovšem absolutně kříží s naší povinností, když ten les potřebujeme porazit. Měla by být jednoznačnější legislativa, což dnes není. Až se bude připravovat příští novela zákona o drahách, tak by bylo dobré, kdyby se vzal příklad z energetického zákona, kde to mají velmi pregnantně nastavené. Tam je rozdíl, že náklady spojené s kácením stromů neplatí vlastník lesa, ale majitel infrastruktury - v jejich případě třeba ČEZ. Možná, že tak by to bylo spravedlivější i v případě dráhy. Stát by to asi stálo desítky milionů korun, ale vyčistilo by se tak široké ochranné pásmo kolem dráhy a měli bychom bezpečnější tratě.
* Nedokážu si představit, že by třeba v okolí tratě kolem Sázavy byla holá planina.
Vnímám to velmi podobně. A uznávám, že třeba trať na Sázavu je krásná, vede mezi skalami, což je velmi romantické. Ale zákon přesto říká něco o ochranném pásmu dráhy.
* Takže se bude kácet i na takových místech?
Vždy je nutný rozumný kompromis. Rozhodně nechci mít holou pláň šedesát metrů na obě strany od osy koleje. Štve mě ale, když po vichřici vlaky na některých tratích kvůli popadaným stromům stojí. Rozhodně by se mělo začít kácet více než v minulosti. Minimálně koridorové tratě, kde jezdí mezinárodní vlaky, by měly být opravdu čisté, tam by neměla být ani ta nejmenší šance, že strom do koleje spadne.
* Dokdy chcete mít hotovo?
Nechci si teď začít dávat nějaké závazky. Priorita je, aby SŽDC a další provozovatelé tratí aktivněji vytipovávali místa, striktně jednali s majiteli a vzali si nás jako takového drába, který to může dotáhnout až k exekuci. A já tomu budu rád účasten a rád dopomůžu k bezpečnější železnici.
Ředitel Jiří Kolář (54) vystudoval Vysokou školu dopravní v Žilině, obor provoz a ekonomika železniční dopravy, doktorát obdržel na pardubické univerzitě. Na železnici získal mnoho provozních zkušeností, od výpravčího až po přednostu stanice. Následovaly manažerské zkušenosti v podobě šéfa obchodně-provozního ředitelství či náměstka generálního ředitele Českých drah. V letech 2012 až 2014 vedl Správu železniční dopravní cesty, nyní řídí Drážní úřad. Je ženatý, má tři děti.