Vody v půdě postupně ubývá. Tato nelichotivá skutečnost začíná být v posledních letech, kdy jsou parná a suchá léta, stále znatelnější. Nejvíce za to může srážkový deficit.
Ten největší v poslední době nastal v roce 2015 a zatím se ho nepodařilo odstranit, byť konec letošního léta a začátek podzimu jsou poměrně deštivé.
Hladiny podzemních vod proto vzrostly a mnohé už nejsou pod hranicí sucha, z dlouhodobější perspektivy však není situace nejlepší. Aby se podzemní vody vrátily k normálu, muselo by v zimě hodně nasněžit a na jaře potom pozvolna tát, aby se voda vsákla do půdy. Ani to ale není definitivní řešení.
Odborníci upozorňují, že se klima mění a vláhy je a bude stále méně. Proto by podle nich člověk neměl jen čekat se založenýma rukama, ale měl by se pokusit také něco udělat pro to, aby voda zůstala v půdě a v krajině.
Redakce MF DNES krajským lídrům větších stran položila v rámci předvolební ankety otázku na téma: Jaké konkrétní opatření ve Zlínském kraji byste udělali, abychom v budoucnu mohli úspěšně čelit problému se suchem a úbytkem podzemních vod?
Jsme pro vytvoření systému poldrů
Kristýna Zelienková TOP 09
Zachycování dešťové vody, jak navrhuje ministerstvo životního prostředí, nestačí. Děláme to u nás od nepaměti a je to málo. Každým rokem se o krok blížíme stavu, kdy nám bude voda chybět. Nejsuššími místy v kraji byly okrajové části Kroměřížska a Slovácka. Musíme začít rychle jednat s Povodím Moravy a vytvořit systém poldrů, které by se v určité roční období uměle zaplavovaly. Voda se tak bude vsakovat do podzemí a nebude odtékat do moře. Takto si zajistíme aspoň v okolí Moravy dostatek spodních vod. Variant je ale mnohem víc. Hlavně však nesmíme dovolit těžařům, aby nám svojí činností znečišťovali zásoby pitných vod. Je také zapotřebí zvážit výstavbu přehrady na řece Bečvě. Ekologové doporučují levnější a pro životní prostředí šetrnější variantu právě poldrů, které budou zadržovat vodu v podzemí. Chce to konzultovat s odborníky, najít všechna pro a proti, pak se rozhodnout.
Řešením jsou remízky, meze a mokřady
Ondřej Benešík KDU-ČSL
Jsem velmi rád, že můj stranický kolega Marian Jurečka jako první ministr zemědělství začal tento problém systematicky řešit. Musíme především usilovat o změnu způsobu hospodaření s půdou, o používání vhodných technologických postupů nebo zatravňování. Další nutné opatření je obnovování nebo budování rybníků a další pozemkové úpravy, jako je budování remízků, mezí či mokřadů. Musíme se naučit lépe využívat dešťovou vodu, to je výzva především pro běžné domácnosti. Ovšem všechna tato opatření při dlouhotrvajícím suchu mohou být nedostatečná. Proto ministerstvo zemědělství vytipovalo nejvíce ohrožené oblasti, kde by mohly v budoucnu vzniknout nové přehrady. V našem kraji jde o přehradu u Vlachovic. Toto vše neuděláme za jedno volební období. Bude to úkol pro jednu celou generaci. Tu naši. Proto bude nutné, abychom táhli za jeden provaz. Boj proti suchu se musí stát naším národním zájmem.
Vybudujme podzemní zásobníky
Jaroslav Holík SPD
Sucho je v poslední době vážným tématem. Množství dopadajících srážek na naše území se nezměnilo. Jejich rozložení a charakter ano. Prší nárazově a na menších plochách. Voda z krátkodobých prudkých dešťů se nevsakuje, ale odtéká. Řešení vidím v budování drobných rybníčků, mokřadů a výsadbě remízků. Pokud například vysázíme na pole pás dřevin, při prudkém dešti z něj odteče o 78 procent méně vody. Nejúrodnější plochy, například povodí Dřevnice a Moravy, jsou zastavěny továrnami a supermarkety. Plochy kolem uvedených budov jsou pokryté asfaltem či betonem s nulovou retenční schopností. Je třeba vybudovat podzemní zásobníky, aby dešťovka zůstala na místě spadu. Ploché střechy uvedených budov pokrýt vrstvou zeminy s travním porostem, popřípadě fotovoltaickými panely, které nyní zabírají místo pro obilí a zeleninu.
Řešme návrat k lužnímu hospodářství
Giuseppe Maiello Pirátská strana
V České republice se hospodaří s povrchovou vodou neefektivně, dešťová voda teče do kanálů, urychluje se průtok vody krajinou a narůstá podíl zpevněných ploch. Řešením je navrácení vody do krajiny, úprava hospodaření s povrchovými vodami či úprava hospodaření v lesích, což znamená návrat k lužnímu hospodářství. Důležitá jsou taková pravidla, aby nedocházelo k systematické erozi půdy (střídání plodin, dodávání humusu do půdy). Tam, kde voda z polí rychle odtéká, musíme vytvořit remízky nebo se musí území zalesnit. Upřednostníme takzvaná měkká protipovodňová opatření, tedy opatření blízká přírodě. Jde například o lužní lesy a budování zasakovacích suchých poldrů. Cílem je zkapacitnění toků bez nutnosti výstavby velkých nádrží a zmírnění dopadů povodní. Taktéž rozšiřování zpevněných ploch na úkor zeleně ve městě, krajiny a zemědělské půdy je nutné řešit citlivě.
Pomohlo by rozšíření chovu skotu a pastvin
Radek Vondráček ANO
Naše země bude nebezpečí sucha čelit vždy, protože žijeme na „střeše Evropy", to znamená, že k nám nepřiteče ani kapka vody, máme jen tu, která u nás spadne a které se říká „nebeská voda". Se suchem můžeme bojovat tak, že začneme stavět vodní díla a s jejich pomocí pak budeme dotovat vodní toky. Konkrétním příkladem ve Zlínském kraji je plánovaná vodní nádrž Vlachovice. Taková opatření budou mít pozitivní dopad na životní prostředí, ale i na průmysl, a tedy na zaměstnanost. Vodu potřebují potravinářské, papírenské, textilní i chemické firmy a také zpracovatelský průmysl. Pokud je vody nedostatek, podniky musejí omezit výrobu a někdy i rušit pracovní místa. Dále je nezbytné rozšiřovat kapacity stávajících vodních děl. A jak vím od zemědělců, velmi účinným prostředkem proti erozi ornice by bylo rozšíření chovu skotu a pastvin, které lépe zadržují vodu.
Měli bychom zadržet vodu, která naprší
Vladimír Koníček KSČM
Co nejdéle zadržet vodu, která naprší, protože jiný zdroj nemáme. Ubývá orné půdy, musíme přestat zastavovat půdu, přes beton nebo asfalt voda nevsákne. Místo zabírání nové půdy je nutné lepší využití brownfieldů. Na nedostatku vody v půdě mají svou vinu také zemědělci, současná těžká technika půdu příliš udusává, voda místo vsakování jen stéká. Půdě chybí organická složka, už dlouho jsem neviděl po poli rozvážet hnůj. Takže bych podpořil rozvoj živočišné výroby, aby byl zdroj toho hnoje a aby se pěstovalo něco jiného než řepka, kukuřice nebo pšenice. Třeba jetel, vojtěška nebo cukrovka. Taková vojtěška prokypří půdu a voda se potom lépe vsakuje. Pomohla by i výstavba vodních nádrží, nejen velkých, pro které není v kraji moc vhodných míst. Na každém potoku by mohla být malá nádrž, případně by stačilo upravit při protipovodňových opatření místa na vsakování vody do půdy.
Musíme hlavně chránit podzemní vodní zdroje
Antonín Seďa ČSSD
Nejdůležitější je ochrana podzemních vodních zdrojů, proto jsem zásadně proti plánované těžbě štěrkopísku v Uherském Ostrohu či na území Moravského Písku. Také z pohledu obyvatel Zlínského kraje je důležité, aby obce a města držely své podíly ve vodárnách a kanalizacích a aby modernizovaly jejich infrastrukturu. Je třeba ukončit nesmyslný dlouhodobý pronájem zahraniční
Veolii ve VaK Zlín. Z pohledu zadržování vody v krajině jsou důležité nové vodohospodářské stavby: rybníky, zádržné nádrže i mokřady. Naši zemědělci by se měli vrátit k pěstování tradičních rostlin a také by se mělo podporovat zalesňování nevyužívaných luk a pastvin. Je důležité podpořit i šetření pitnou vodou, což současná vláda činí. Lidé by si měli uvědomit, že voda v krajině je to nejdůležitější, a proto by o ni měli náležitě pečovat. Nejde jen o studánky, potůčky, potoky, řeky, slepá ramena, ale i o jejich okolí.
Jsme pro funkční systém menších vodních nádrží
Petr Gazdík STAN
Chceme především podpořit principy „smart krajiny" finančně výrazně více než dosud. Nejsme pro budování přehrad, ale pro funkční systém velkého počtu menších a středních vodních nádrží – suché poldry, rybníky s retenčním prostorem, akumulační nebo závlahové nádrže. Tyto nádrže musejí umět zachytit vodu a ochránit území pod nimi v okamžiku přívalového
deště. A musíme vysvětlovat, že s pitnou vodou je prostě třeba šetřit. Je zapotřebí rovněž zdůraznit, že částky, které v poslední době naše země vydává na opatření proti suchu nebo povodním, jsou naprosto nedostatečné. Lze to doložit srovnáním se škodami, které oba extrémy dosud dokázaly napáchat, i studiemi, jež vyzývají k investicím mnohonásobně vyšším. Ochrana před suchem patří mezi urgentní opatření, která by se měla dostat na novou vládu už během prvního roku jejího působení.
Je třeba krajinu vrátit lidem i stavět přehrady
Stanislav Blaha ODS
Jednoznačně větší péčí o krajinu. Na rozdíl od západní Evropy u nás převažují velké lány. Čtvrtstoletí po revoluci tu máme pořád velké kolchozy, jen s jinou majetkovou strukturou. Malých zemědělských podniků či rodinných farem je pomálu. Podle nás to jde ze značné části na vrub i nedokončeným pozemkovým úpravám – lidé tak jen velmi nejasně tuší, kde jejich pozemek leží, nemají k němu ani žádný reálný přístup. Pokud se nám podaří vrátit krajinu lidem, uděláme nejlepší krok k její diverzifikaci, větší schopnosti zadržet vodu, lepší odolnosti proti erozi i k tomu, aby nás neobklopovaly jen obří žluté lány řepky. Do krajiny se vrátí polní cesty, zeleň, meze, remízky, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, mokřady. Dalším předpokladem, jak se do budoucna vyhnout problémům s nedostatkem vody, je výstavba vodních děl – od malých nádrží přes rybníky až po nové přehrady.