Ministerstvo zemědělství chystá kvůli přemnoženému kůrovci i v lesích na Bruntálsku novelizaci vyhlášek souvisejících se zákonem o lesích, aby uvolnilo ruce lesním hospodářům. Krizový stav kvůli kůrovcové kalamitě v Moravskoslezském, Olomouckém a Zlínském kraji však zatím vyhlášen nebyl. Na Bruntálsku je situace s kůrovcem nejdramatičtější.
„Prioritou je nyní novelizace těchto vyhlášek, která by mohla být hotova do měsíce. Jejich nynější podoba totiž brzdí a omezuje lesní hospodáře při obnově lesa," uvedl minulý týden na Bruntálsku ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO). Dodal, že jedním z opatření by měla například být i druhová skladba, kterou vyhláška určuje při výsadbě nového lesa.
Ta současná vyhláška už podle
něj totiž neodpovídá tomu, co je pro lesy v ohrožených oblastech vhodné. „Vyhláška také trochu tlačila, že musí být všechny napadené stromy rychle odstraněny. Jenomže jsou stromy, ze kterých už kůrovec vylétl. Jde nyní o to, nechat tyto stromy stát třeba půl roku a vyhledávat zelené stromy, kde jsou hmyzí vajíčka, která je nutno rychle zlikvidovat," líčil Milek s tím, že jen na Bruntálsku je kůrovcem a klimatickými změnami ohroženo až 90 procent smrkového porostu.
Ministr v demisi také plánuje využít pro boj s kůrovcem takzvané mokré skládky, které se osvědčily například v Německu. Ministerstvo teď hledá místa, kde by skládky mohly vzniknout. Jde o les či areály firem, které dřevo zpracovávají. Lokality ale musejí být u vodních zdrojů. Stát plánuje, že vznik těchto skládek podpoří dotací 150 korun na metr krychlový úložné plochy.
„K přemnožení kůrovce došlo především kvůli suchu. Situace se dramaticky zhoršila v roce 2015, kdy bylo v létě asi 20 tropických nocí. Bohužel předpověď odborníků je taková, že pokud tento typ počasí bude trvat, tak do roku 2020 v oblastech do nadmořské výšky 550 až 600 metrů smrk uhyne. Je proto nutné udělat taková opatření, která zpomalí úhyn smrku a zpomalí rozvoj kůrovce," shrnul Milek.