HARRACHOV Zlatá stovka se stane z desítky, jež na podzim ohromuje na Bílém kopci v Harrachově. Obrovské číslo píšou rok co rok žloutnoucí modříny. Mezi věčně zelenými smrky se objevily před devadesáti lety. Horalé tak tehdy svérázně uctili 10. výročí založení Československa. Letos samostatná republika slaví sté narozeniny. S nápadem přidat v lese na Bílém kopci k desítce ještě jednu modřínovou nulu oslovila Krkonošský národní park harrachovská starostka Eva Zbrojová. O stovce na Bílém kopci se starostka radila s harrachovským patriotem a lesníkem Petrem Kadlečkem.
„Vytvoření modřínové stovky jsem loni probrala s Janem Hřebačkou, dnes již bývalým ředitelem národního parku, který souhlasil. Vykácení smrků a vysazení modřínů povolilo ministerstvo životního prostředí," dodává Zbrojová. „Práce začnou na jaře a postará se o ně národní park, jemuž les patří. Po nás národní park chce, abychom pomohli s úklidem klestí. Vyhlásíme dobrovolnou brigádu a pomůže nám i naše základní škola."
Mluvčí národního parku Radek Drahný starostčina slova potvrdil. „Výsadbu modřínů na Bílém kopci plánujeme. Přispějeme tak k oslavám vzniku Československa, ale podrobnosti zveřejníme až později," prohlásil Drahný.
Desítka vznikla po smršti
Zlatá desítka vznikla paradoxně po obrovské živelné pohromě, jež postihla Krkonoše v listopadu 1925. Pustošivá větrná smršť po sobě zanechala v lesích rozsáhlé polomy a vývraty.
Web www.stromysvobody.cz uvádí, že lesní správa povolala tenkrát na likvidaci ohromné přírodní katastrofy více než 500 dřevorubců z Rudohoří, Šumavy, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
Většinu polomů zpracovali do roku 1926. Po odklizení popadaných a prasklých stromů následovalo zalesnění holin. Pomáhali při něm rovněž vojáci Československé armády. Právě při vysazování nových stromků vznikla modřínová desítka upozorňující na výročí založení Československa. Ohraničovaly ji čtyři patníky, do současné doby se zachovaly pouze dva.
Starostka Zbrojová bydlí na Sachrově kopci a Bílý kopec má před očima. „Jsme rádi, že Krkonošský národní park náš nápad s další nulou podpořil," podotýká Zbrojová. „Modříny totiž nepatří mezi původní krkonošské dřeviny, přivezl je až hrabě Harrach."
Smrky vysázené po kalamitě z roku 1926 jsou již v mýtním věku, a z pohledu ochrany přírody nepřináší jejich pokácení žádný problém. Číslice nula bude mít stejné rozměry jako současná desítka. Její délka dosáhne sto osmdesáti metrů a modříny vykreslí ve smrkovém lese pruhy široké dvacet až dvacet pět metrů.
„Na vysazení další nuly poslouží také mladé stromky ze současného modřínového porostu, z něhož se skládá desítka," konstatovala Zbrojová. Nová modřínová nula se zrodí na ploše o rozloze více než jednoho hektaru. Bude se skládat z tisíců stromků.
Mladé modříny zasadí lesní dělníci v příštím roce také pod devadesátileté stromy, díky nimž se na podzim objevuje v lese zlatá desítka. Zároveň vykácejí polovinu starých modřínů, aby nové stromky získaly světlo a rychleji rostly.
Zlatou desítku mohou lidé na podzim vidět například ze slavné příchovické rozhledny Štěpánka.