Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Lesy, významný zdroj kyslíku, stabilizátor klimatu a cenný krajinný prvek s vysokou biodiverzitou. Místo biodiverzity se ale teď v souvislosti s lesy v Česku mluví o přírodní katastrofě. Vlivem sucha se především smrkové porosty stávají snadným terčem kůrovce a mizí. Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce z hnutí ANO stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Podle vlády v demisi je třeba během letošního roku vytěžit kolem 6 milionů krychlových metrů napadeného dřeva a také je z místa těžby odvézt a zpracovat, jinak hrozí, že se kůrovec bude dál šířit. Dnes tedy budeme o tom, jaké jsou příčiny kůrovcové kalamity, jak souvisí kůrovcová kalamita se způsobem zpracovávání dřeva a hospodařením v lesích. Které oblasti Česka jsou nejvíc ohrožené, jak se hvozdy na našem území promění vlivem klimatické změny a co dalšího dnes má vliv na zdraví lesů. Za chvíli se otevře i telefonní linka do studia Radiofóra. Na číslo 221552777 můžete telefonovat i vy a nebo se můžete do diskuse na Facebooku, na Twitteru a nebo na webu Českého rozhlasu Plus. Věra Štechrová přeje příjemný poslech. A naším hostem je dnes profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a České geologické služby. Dobrý den.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsem to říkala, že podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce z ANO stát čelí největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Souhlasil byste s tímhle?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Já myslím, že to je blízko pravdě. My některé ty kůrovcové kalamity historické už jsme možná trochu zapomněli, ale určitě je to velikánská kalamita, která je mimochodem výsledkem právě toho hospodaření, které zavedla Marie Terezie.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě si ale všichni pamatujeme kůrovcovou kalamitu na Šumavě před několika lety.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Ano.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud ji srovnáme, tak jak z toho ta dnešní kalamita vychází.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Tady jsou dva obrovské rozdíly. Národní park Šumava je národní park, kde se stát prostřednictvím toho, že zřídil ten národní park, rozhodl, že tam část lesů ponechá zcela samovolnému vývoji. Čili, tam se stal kůrovec naprosto integrální součástí přírody a přírodních procesů, jako to bylo před tím po miliony let v podstatě. Jinými slovy, Šumava není hospodářský les, a tam navíc je to tím, že Šumava, že ta kůrovcová gradace nebo ta kalamita na Šumavě probíhala ve vysokých nadmořských výškách, tam, kde je smrk doma, v uvozovkách, a kde je na to zvyklý, protože kůrovcové lesy přirozené se zřejmě obnovují takzvaným velkým cyklem, což znamená, že vlastně vyroste poměrně monotónní lesní skupina na velké ploše, kterou pak naruší třeba vichřice, namnoží se kůrovec, sežere, s odpuštěním, ty dospělé stromy, ale dole v podrostu už čekají semenáčky, které tam vyrostly pod tím dospělým lesem a prostě okamžitě ho nahradí. A situace v hospodářských lesích je velmi odlišná proto, že tam se obvykle ty smrkové monokultury pěstovány na stanovištích, které neodpovídají přírodně tomu, že by na nich měly růst smrky, to znamená, že jsou extrémně náchylné na jakékoliv odchylky od toho, dejme tomu, dobrého stavu, který to stanoviště, třeba i tomu smrku, za těch posledních 200 let poskytlo, jak to vymyslela Marie Terezie a její lesníci. A tam je ten smrk daleko, daleko náchylnější na jakékoli vnější vlivy.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jen krátce, tedy ta Šumava si s kůrovcem sama poradila jak, dá se to už teď zhodnotit, tam, kde se netěžilo?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Ano, dá se to zhodnotit velmi jednoznačně, poradila si, poradila si s kůrovcovou gradací skvěle. Dneska je tam...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A proč to nejde aplikovat právě tedy na ty lesy třeba v podhůří Jeseníků, protože tam nejsou ty semenáčky, jak jste říkal.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Je to složitější, hlavně ty lesy v podhůří Jeseníků se vyskytují na přirozených stanovištích listnatých dřevin, to znamená, že ten smrk tam byl člověkem jaksi dopraven, introdukován uměle a tam monokultura se musí velmi bedlivě střežit a chránit a opečovávat, aby tam vůbec rostla, když to trošku zjednoduším. A v tu chvíli, kdy se trochu změní ty přírodní podmínky a ty se změnily tím, že tady jednak máme klimatickou změnu a jednak ty smrkové monokultury vlastně vyčerpali ten přírodní potenciál těch stanovišť za těch 200 lesů tak, že těm smrkům se tam vlastně tak úplně dobře nedaří, protože se změnily půdy na těch stanovištích, změnila se půdní mikroflóra, mikrofauna, a to, co tam vlastně zanechaly ty předchozí generace lesů, tak ty smrkové monokultury vyčerpaly, sežraly, snědly a teď jsou na tom i tak trošku špatně i z tohohle hlediska. Pěstování smrkových monokultur, jak vymyslela Marie Terezie, není vhodné do dnešních podmínek.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A abychom tedy věděli, o kterých oblastech mluvíme, tak které ty oblasti Česka jsou dnes nejvíc zasažené?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
No, jsou to prakticky všechny oblasti nižších poloh, kde jsou umělé smrkové monokultury, typická, dneska je ta severní Morava, kde ta gradace začala a ona tam začala už před 10 lety. Ona byla nejdříve v Beskydech, pak se přesunula do Nízkého Jeseníku, teď se přesouvá do Vysokého Jeseníku, přesouvá se na Českomoravskou Vysočinu. Čili, ona tady ta gradace, já nerad používám to slovo kalamita, i když samozřejmě v těch hospodářských lesích to má jistý význam, tak ta už tady startuje 10 let.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Filip Sušanka, náš posluchač je teď s námi ve vysílání. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak je podle vás kůrovec v Česku problém, vadí vám nebo kalamita, nebo jak říká pan Hruška, gradace. Poradí si s tím lesy, jak vidíte tenhle problém?

posluchač
--------------------
Já souhlasím s panem Hruškou v tom, že ten problém je hlavně v těch monokulturních lesích, tam, kde vlastně se před X desítkami let začaly sázet pouze smrky, protože ty jsou, mají největší vytěženost, nejvíce rostou, je z nich největší ekonomický zisk, tak ta honba za tím ziskem vedla k tomu, že se ty původní smíšené lesy nahrazovaly monokulturami smrkovými a ty jsou pak vůči těm kůrovcům víc náchylné. V podstatě je to, co se teď děje.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A kromě toho tedy, že jaksi monokultura tady tedy není nejvhodnější, ale to už asi víme dlouho, tak podcenil podle vás někdo tu situaci, která dneska vede k té kalamitě?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Tak určitě je to otázka na mě.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pardon, já vás se zeptám hned po tom, co nám odpoví pan Sušanka, děkuju.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Jo. Pardon.

posluchač
--------------------
To je otázka, jestli to podcenil, každopádně už dávno se měl řešit ten /nesrozumitelné/ zpátky k těm smíšeným lesům, protože smíšené lesy odcházejí k podobnému výkyvu počasí a útokům přírody nějakým způsobem vzdorovat lépe se smrky, které jsou náchylnější.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Sušanko, díky, že jste byl s námi ve vysílání, na slyšenou.

posluchač
--------------------
Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hruško, v podstatě stejná otázka i na vás, to, že tu máme monokultury, víme dlouho, to, že ty lesy jsou náchylné k té kůrovcové kalamitě, to už taky víme, tak proč ta situace je právě tak špatná teď, kdo za to může?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Tak on to pan posluchač řekl sám, může za to management Lesů, které ty lesy takto stále pěstují. A jako nemusí to být jenom státní lesy, samozřejmě kůrovcová kalamita je i v lesích obecních a soukromích, spíš ta strašná setrvačnost, že prostě to, co fungovalo dosud, tak bude podle lesníků fungovat i dál, ale teprve to, že skutečně přišla teďka ta série suchých let, ukázala, že to skutečně není možné. My na ten problém teď říkáme, my jako vědci, kteří se zabýváme lesními ekosystémy, my na to upozorňujeme 10 až 15 let, je to ve spoustě dokumentů napsáno, existuje například národní lesnický program, a teď pozor, na roky 2009 až 2013, kde je to všechno napsáno, kde je jasně popsáno, jak klimatická změna bude ničit smrkové monokultury, jak je potřeba sázet smíšené lesy, a to tak, že okamžitě. A nedodržovat vlastně vyhlášky, které dnes nutí lesníky, aby tam všude sázeli na mnoha místa pouze ten smrk, čili ten problém je známý. A tady mi nezbývá než říct, že za to nese odbornou a politickou zodpovědnost prostě vrcholné vedení českého lesnictví, které sedí na ministerstvu zemědělství.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že tedy nemáme osvícené lesníky, pokud o problému věděli, jaký může být důvod toho, že tedy se to neřešilo, že stále máme ty monokultury a že se nepřistoupilo k tomu vysazování třeba smíšených lesů.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Tak ono se dnes už tedy, dejme tomu, v posledních opravdu 2-3 letech se vysazuje více smíšených lesů, než se vysazovalo před 10 lety, ale to samozřejmě nestačí, protože ta obnovní doba toho lesa je dnes míň než 100 let, ale třeba 80, a bude to strašně dlouhá cesta, se kterou se mělo začít už před těmi 15 lety, ale proč to ti lesníci tak dělají, jako to, to se zeptejte jich, na to já vám odpovědět nedokážu, já prostě...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak řekněme, já se zeptám takhle, je smrk výhodnější na prodej, na těžbu a na prodej, než třeba listnatý strom?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Podívejte se, donedávna byl, ale teď se ta situace otočila, dneska je to smrkové dříví téměř neprodejné, ale je to samozřejmě otázka té kalamity, kterou v současný době máme, jinak ano, smrkové, smrkové dříví se prodávalo za lepší ceny, než se prodávalo listnaté dříví, ale to určitě není jediný aspekt, který by měl ovlivňovat to, jaké lesy pěstujeme.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Radek Kolibík nás poslouchá. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Hezké odpoledne.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vy vidíte tu kůrovcovou kalamitu, podcenili podle vás politici situaci?

posluchač
--------------------
Ono nejde jenom o kůrovcovou kalamitu. My to vidíme na každém kroku, ať už se to týká zavalení přírody plasty nebo odvodňování nejenom naší přírody, ale nám jde především o naší zemi, váš pan host, pan Hruška to vyjádřil velice jasně a velice pregnantně. Já bych k tomu dodal jenom to, že vím, nejenom vedoucí Lesů České republiky, ale, nebo ministerstva, ale i naše vrcholné představitele, vždyť podívejte se, poslední 2 naši prezidenti se staví jako největší znalci přírody ekologie, nazývají ekology, ekoteroristy, zesměšňují je, nadávají jim, to přece má určitou normotvornou váhu a nejsou to teda ti prezidenti, prostě péče o přírodu a její ochrana pořád zůstává na, jaksi na druhé koleji, všichni pláčeme, že tady máme horko, že prakticky nemáme jaro a podzim, že jsou velké výkyvy, že je sucho, že z naší přírody odchází voda, většinové společnosti je to pravděpodobně jedno, ta příroda si s tím poradí, ta příroda si poradí i s námi, já si myslím, že potřebujeme více pokory a více naslouchání odborníků, vždyť ty studie přece existují, odborníci...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, to jsme tady slyšeli od pana Hrušky.

posluchač
--------------------
Ano. Vědí už dlouho a politici jim prostě nenaslouchají, oni na ně kašlou nebo se jim ještě v horším případě vysmívají. No, tak kam můžeme, kam můžeme s tímto přístupem dojít, čili...

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Radek...

posluchač
--------------------
...více, více pokory.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Radek Kolibík, díky za váš názor, na slyšenou.

posluchač
--------------------
Na shledanou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
S námi je stále pan profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a také České geologické služby. Ještě bych se posunula kousek dál, když už tady máme ty monokultury, když už tady ten kůrovec je, tak dalo se udělat něco víc pro to, aby ta situace nebyla tak špatná, dalo se udělat víc v tom boji se samotným kůrovcem, protože například bývalý ministr zemědělství, pan Jurečka, včera říkal, že nakoupili lapače kůrovcové, že zvýšili počet lidí, kteří těžili v lesích, tak je ještě jiný způsob, jak se bránit, nebo mělo se udělat ještě něco dalšího?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Já si myslím, že při současném množství smrkových monokultur a průběhu počasí, které v posledních letech máme, ta kalamita byla svým způsobem neodvratná. Jak postupovat v konkrétním případě likvidace této kalamity, tam samozřejmě názory se mohou různit, ale já si myslím, že tam je zásadní problém v tom, že třeba státní podnik Lesy České republiky vlastně nemá žádné vlastní zaměstnance, kteří by se zabývali těžbou, on všecko tendruje v obrovských tendrech, kde, které trvají dlouho, než se vysoutěží a vlastně v těch lesích nepracují zaměstnanci České republiky, tam pracují zaměstnanci, kteří jsou na tu práci pouze najati a kteří jsou zainteresováni v tom, aby s odpuštěním toho dřeva co nejvíc vytěžili, a to je systém, který se přesně do takových podmínek nehodí, které v současný době máme, státní podnik by měl mít flexibilní vlastní zaměstnance, které prostě ze dne na den pošle, aby támhle likvidovali kůrovcové ohnisko a nečekali, až se vysoutěží nějaká soutěž, což trvá třeba klidně i měsíce. Ten systém je nedynamický, je naprosto statický a je to mimo jiné podle mě jeden z důvodů, proč vlastně ta kalamita je dnes tak veliká, mohla být možná trochu menší, to je tak jako jediné, co se k tom dá říct, protože ty podmínky pro tu kalamitu jinak jsou naprosto přírodně dokonalé.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A dovolal se pan Blažek. Dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Blažku, jak vy vidíte tu současnou kůrovcovou kalamitu, kde je ten hlavní problém podle vás?

posluchač
--------------------
No, současná kůrovcová kalamita tady už je pozdě bych a honit, tady už nákup nějakých lapačů asi nic moc nevyřeší, to už je, to už je asi poté, ale, ale myslím, že vlastně ten původ je hodně dávno, asi se hodně přenesli z toho minulého režimu, a hodně toho vězí teda v mysliveckých kamizolách, úředníků na Lesích Praha, na ministerstvu zemědělství. Vlastně jakákoliv výsadba, a má-li se rozhodovat o tom, jestli se tam, jestli se do lesů za listnatý, listnatý sazenice nebo jehličnany, tak je vlastně o tom nemůžeme snížit, nemůžeme snížit stavy zvěře, prostě na tom je vyšší zájem, aby ty stavy zvěře zůstaly takový zachovaný. A vědí, vědí, že teda ta vysoká zvěř by jim zlikvidovala, zlikvidovala oplocenky, ona zlikviduje třeba i 20letý stromy, a tak tam radši dají, radši tam dají jehličnany, a doufají, že to nějak pro ně, ale to věc, která už se táhne teda z dob komunismu a přenesla se sem a je hodně rozšířená. Myslivecká lobby má větší slovo, než cokoliv jiného.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Blažek a jeho názor, děkujeme za zavolání, na slyšenou.

posluchač
--------------------
Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A podíváme se teď na sociální sítě. Marián Vojtek, editor Českého rozhlasu Plus, je ve studiu a sleduje, co vy píšete. Mariáne, vítej.

Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
--------------------
Dobré odpoledne. Podaří se vládě v demisi eliminovat kůrovcovou kalamitu nebo ne? To je jedna z otázek, na které se vás dnes ptáme na Facebooku. Samozřejmě i toto je otázka na našem Twitteru, takže stále hlasujte. A jaké jsou tedy odpovědi uživatelů sociálních sítí. Na Facebooku David Kotulán píše: "No jasně, že jo, jak jinak. A po vykácení je i se stromy zase vozíme do Rakouska." Lukáš Podolský píše: "Zřejmě jistý zemědělský holding potřebuje víc státních zakázek. Nový ředitel bude jistě povolnější." Co se týká ankety na Twitteru, tak tedy podaří se vládě v demisi eliminovat kůrovcovou kalamitu? Napsal uživatel, snad to přečtu správně. STJNVCM, je to zvláštní, je to tak: "S podporou komunistů oni jsou více spojeni s přírodou." A Petr Rýdl k tomu napsal. "Tahle vláda je kalamita sama o sobě." A ještě je tady dotaz od uživatele s také těžkým názvem LVQ se ptá. "Proč tedy nenechat monokulturní lesy vyhynout? Co to má za problémy a přínosy? Děkuji."

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je otázka pro našeho hosta, pana profesora Jakuba Hrušku, tak je lepší nechat monokulturní lesy tedy vyhynout, jak píše pan posluchač.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
No, tak to je slovo do pranice. Já si myslím, že je nemusíme nechat vyhynout, že prostě je musíme přestat pěstovat u těch, v případě těch hospodářských lesů. Samozřejmě většina lesů hospodářských, od slova hospodařit, od slova zisk, samozřejmě je určena k tomu, aby mimo jiné nesla finanční, finanční profit a samozřejmě i pokácením těchto napadených stromů aspoň nějaký finanční malý profit vznikne, čili tady jako babo raď, jak to dělat, já bych je klidně vyhynout nechal, upřímně řečeno, kdyby záleželo na mně, ale to by asi špatně snášeli ti majitelé těch lesů.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Baloun se dovolal, dobrý den.

posluchač
--------------------
Dobrý den.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Baloune, zkuste možná, jestli jedete zastavit a nebo mluvit více do telefonu, špatně vás slyšíme, ale vy a váš názor na kůrovcovou kalamitu?

posluchač
--------------------
Slyšíme se už dobře?

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je to lepší, výborně.

posluchač
--------------------
Výborně. Takže já mám na to názor úplně jasný. Já, když porovnávám, vyrůstal jsem celý dětství v okolí vojenských lesů, ne, že by neměly problém s kůrovcem, ale téměř ho nemají, protože se o to nějakým způsobem starají, souhlasím s tím, co říkal pán ohledně těch myslivců, to je úplně jasná věc, ale další věc, tady je potřeba si uvědomit, že podnik Lesy České republiky se chovaly k těm lesům vyloženě jako na Klondajku, to je ten problém. Já, není to tak dávno, když se vyvážely miliony a miliony kubíků do Rakouska, naprosto zbytečně se těžily, a vůbec se ty český Lesy nestaraly o to, co, aby se mohlo stát, nebo jak by se měly o to starat. Když se podíváte v okolí Karlovarska do Vojenských lesů, tak se běžte na to hospodářství podívat jako, je to naprosto v pořádku. Český Lesy zajímá vždycky, když tam prostě přijde politicky dosazený člověk a ten má jeden jediný zájem, dát zakázky všem svým známým a vydělat na tom ohromný peníze, tak nedávno se o tom řeklo, že český lesy je poslední neohlodaná kost, čili je to prostě stehno, a tohle to mají důsledky toho svého hospodaření a může si říkat, minulý i předminulý vedení, že to tak není. Je to přesně takhle, jako, a vím přesně, o čem mluvím, a i ty důkazy, který o tom jsou, jsou, existují, jenom nikdo do toho absolutně nechce dobře dávat. Je to jenom, je to jenom zisk. Nic jiného.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Baloune, díky za názor. Na slyšenou.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, máme ještě posledních pár minut, dá se předpokládat, jak tahle kůrovcová kalamita dopadne, jak skončí nebo neskončí a kůrovce tady budeme mít a postupně nám tedy bude likvidovat další a další lesy a novém budou dorůstat?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
No, já si myslím, že je to těžko předvídat, samozřejmě v krátkodobém horizontu se zdá a je velmi pravděpodobné, že ta gradace bude nejmíň ještě v letošním roce pokračovat. Bude záležet na tom, jak se vyvine počasí, protože tu kůrovcovou gradaci může zastavit třeba deštivé studené léto, protože pak ty kůrovci jaksi hynou ty larvy v těch stromech a je to vlastně mechanismus, který má přírody k dispozici. Kdyby bylo běžné střídání mokrých, teplých, suchých let, jako to bylo v posledních 200 letech, tak by ta gradace bez pochyby nebyla tak veliká, i když jsme tomu kůrovci těm lýkožroutům, abychom teda mluvili správně, vlastně připravili to žrádlo jako úplně dokonale za těch posledních 100 let, když jsme jim napěstovali ty smrkové monokultury na rozsáhlých, v rozsáhlých oblastech, kam se vlastně přírodě příliš nehodě, čili my jsme tu, my jsme tu katastrofu vyvolali sami, tady nemůžeme nikoho vinit, ale co bude za 2 roky, to je poměrně těžké, těžké předpovídat, může to pokračovat stejným tempem, protože smrkových lesů máme pořád hodně, čili může to pokračovat kalamitníma těžbama 5-6 milionů kubíků ročně, ale může se to třeba příští rok zastavit nebo minimálně velmi, velmi snížit. Samozřejmě tam, kde ty dospělé stromy budou pryč, tak tam je na chvíli od kůrovce pokoj, protože kůrovec napadá až stromy zhruba od 40 let věku, kdy už mají to lýko dostatečně tlusté, čili /nesrozumitelné/ nenapadá. A tam teda je ta jistá naděje, že prostě samozřejmě ty smrkové stromy tady nevyhynou navždy, jinak to ani není možný, ta evoluce to prostě takhle zařídila, čili není možné, aby kůrovec sežral úplně všecky smrky, ale samozřejmě hospodářsky to může být velký problém, můžeme si například za několik let zase potýkat s nedostatkem smrkového dřeva.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, od kdy se vědělo, že je tu ten současný kůrovcový problém a že je možná i větší, než ten na Šumavě.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
No, já myslím, že to určitě je 5 let, a říkám, v době, kdy, protože já se na Šumavě poměrně angažuji taky hodně, v době, kdy všichni ukazovali na Šumavu jako na ten nejstrašnější případ zuřící kůrovcové kalamity, která všecko, všecko jaksi zahubí a nestalo se tak, dneska Šumava je na tom s kůrovcem jako "dobře", příliš mnoho kůrovce tam není, tak už tenkrát na severní Moravě v Beskydech ta kalamita byla, ale protože nebyla tak rozsáhlá, tak pořád jako ta Šumava byla ten hlavní mediální cíl. Ale už tehdy, jak říkám, na severní Moravě ta kalamita vznikala.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A říká se, že tedy je potřeba těžit to dřevo napadené kůrovcem, tak znamená to, že teď nás v lesích čeká těžba, těžba a zase těžba?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Ano. Přesně tak, jak to říkáte.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
To kůrovcové dřevo je prodejné?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Je, samozřejmě je prodejné, ono se dá použít na spoustu technického využití také, stejně jako dříví čerstvé, jeho cena ale, je ale znatelně nižší, protože ta kvalita je také nižší.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Já tady mám údaj, že loni v České republice připadlo na jeden hektar smrkového lesa 2,88 metrů krychlových kůrovcové těžby. Dá se, to se těžko představuje, hektar je 100 krát 100 metrů, ale kolik stromů zhruba je těch 2,88 metrů krychlových?

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
To jsou 3 stromy. To jsou 3 dospělé stromy v průměru. A na dospělém, a představte si, že, že v dospělém smrkovém lese je 400 stromů na hektar.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Ta těžba může šíření toho kůrovce zastavit, pokud by byla taková opravdu, jak je potřeba, otázkou je, jestli na to budou lidi.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Já si myslím, že v tom masivním množství, v jakém to dneska je, tím to zastavit nelze, že jsme vždycky až jako za tou přírodou, až zatím, až zatím broukem, jak se říká, po lesnicku. Já si myslím, že musí pomoc počasí, že jiná možnost není.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a České geologické služby, který byl dnes naším hostem, mluvili jsme o kůrovcové kalamitě v Česku, ona ale je i v okolních zemích. Pane Hruško, děkuju, že jste byl s námi ve vysílání. Na slyšenou.

Jakub HRUŠKA, Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR a České geologické služby
--------------------
Na shledanou. Děkuji.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
A my se podíváme na Twitter. Mariáne, tam jsme se ptali.

Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
--------------------
Podaří se vládě v demisi eliminovat kůrovcovou kalamitu? 67 % hlasujících zvolilo možnost určitě ne. 27 % spíš ne. Spíše ano jsou 4 %. A určitě ano 2 %.

Věra ŠTECHROVÁ, moderátorka
--------------------
Příliš optimističtí nejsme. Takové bylo dnešní Radiofórum na téma kůrovcové kalamity. Věra Štechrová přeje příjemný poslech dalších pořadů na Českém rozhlase Plus.