Práce s motorovou pilou, sběr sadby, odstraňování kůry. Pracovní sílu pro boj s kůrovcem nabídly romské spolky a firmy. Jde až o tisíc lidí, a to hlavně v Moravskoslezském kraji. Ministerstvo chce využít všechny.
Zhruba tisícovku lidí, kteří se mohou zapojit do odstraňování kalamitní kůrovcové situace, státu nabídla Asociace romských podnikatelů a spolků ČR. Vyzývá tím k upřednostnění nezaměstnaných před nekvalifikovanou pracovní silou ze zahraničí. Očekávala okamžitý zájem, ani po třech týdnech od nabídky však Romy pro práci v lesích nikdo nepoptával. Ministerstvo zemědělství avizuje, že hodlá využít všechny. Na příští týden svolalo jednání všech stran.
„Nabízíme lidi jako pomocné síly. Převážně se jedná o zaměstnance našich členských firem, případně ty, co pracují na dohodách pro jiné firmy a kteří jsou na úřadech práce. Lidi jsme měli připravené, doufali jsme v okamžité jednání, kolik pracovníků kam potřebují, ale zatím jen čekáme," říká prezident Asociace romských podnikatelů a spolků ČR Vladimír Leško.
Doplnil, že asociace chce svým krokem zabránit zaměstnávání načerno i rozšířit příležitosti pro pracující Romy a jejich firmy. Volnou pracovní sílu nabízí především v Moravskoslezském kraji.
„Chtěli bychom, aby naše firmy získávaly práci a zakázky napřímo, ne přes drahé a nevýhodné zprostředkovatele. Již nyní úspěšně a ke spokojenosti obou stran spolupracujeme se státními podniky Správa železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic a České dráhy. Velice si toho vážíme," uvedl Leško s tím, že do budoucna by firmy a spolky s romskými pracovníky rády dostaly příležitost i od dalších státních podniků a měst i obcí.
Ministerstvo zemědělství bude se zástupci asociace o konkrétních krocích diskutovat 12. července. Podle informací z tiskového oddělení ministerstva zároveň s asociací začal o zapojení pracovníků jednat Jiří Groda, pověřený řízením Úseku lesního a vodního hospodářství Lesů ČR. Domlouvají se konkrétní pracovní činnosti, firmy i lidé.
„Pokud jde o pracovní síly v lesích, chceme prioritně využít nabídku všech zástupců asociací romských pracovníků a podnikatelů," informovala za tiskové oddělení ministerstva zemědělství Tereza Kubálková. Ministerstvo zemědělství ale prověřuje a rozšiřuje také další možnosti pro firmy hledající zaměstnance na lesní práce. „Požádali jsme ministerstvo vnitra o změnu režimu pro pracovníky do zemědělství a potravinářství z Ukrajiny. Nově je zde navýšena kvóta pro zahraniční pracovníky," dodala Kubálková.
Pro práci v lesích postižených suchem a následně kůrovcem a houbou václavkou chybí v kraji stovky lidí, některé odhady mluví až o dvou tisícovkách. Nedostává se pracovníků na těžbu dřeva, ale i na následnou výsadbu. Pro vedení Moravskoslezského kraje je to jedním ze stěžejních problémů souvisejících s kůrovcem.
„Zatím nemáme konkrétní údaje, právě tyto otázky se budou řešit na kalamitním štábu. Po jeho jednání bychom měli mít představu o nedostatku pracovních sil a potřebách vlastníků lesa," sdělil Kamil Peichl z odboru životního prostředí a zemědělství krajského úřadu.
Kalamitní štáb složený z odborníků, zástupců vlastníků lesů, obcí a dalších institucí zřídil hejtman Ivo Vondrák, protože podle něj plošné napadení smrčin již v kraji vygradovalo do nouzového stavu. První schůzka je 18. července.
V regionu přetrvává úbytek lidí v lesnictví, především v dělnických profesích. „Je problémem zejména posledních let, což se v současné době negativně projevuje na možnostech zpracování kůrovcové kalamity. Kalamitní štáb bude se zástupci vlastníků lesů diskutovat konkrétní otázky personálního zajištění při zpracování a asanaci kůrovcem napadeného dříví," doplnil Peichl s tím, že podle výsledků krajský úřad také vyhodnotí, jak by k řešení mohl sám přispět.