Jedno z řešení, které by mohlo přispět ke snížení sucha v krajině, se podle ředitele krajského ředitelství Lesů České republiky Dalibora Šafaříka nachází právě v lesích. Šafařík na setkání u kulatého stolu na téma sucho a povodně Moravskému hospodaří vysvětlit, proč je potřeba využívání lesů změnit.
- Jaký je v současné době způsob využívání státních lesů?
Z hlediska hospodářství je preferovanou funkcí lesa produkce dřeva. Podíl lesního hospodářství na hrubém domácím produktu České republiky ve stálých cenách je 0,68 %. Tím se neustále poukazuje na to, jak nepatrný význam lesní hospodářství má. Jenomže tento podíl se počítá jen z trhem procházejících účinků lesa, což je pouze produkce dřeva. Ostatní funkce jako hydrická, půdoochranná, rekreační, vzdělávací a další mimo produkční funkce lesů trhem neprochází. Z hlediska hodnoty pro společnost ale mají hodnotu mnohonásobně vyšší. Měly by proto být zahrnuté do vyčíslení významu lesů, jinak si společnost jejich hodnotu nikdy neuvědomí.
- Není možné produkci dřeva sloučit s ostatními funkcemi?
Paradoxně zabezpečení hydrické funkce lesů a její maximalizace dělá taková skladba porostů, která je z hlediska tržního významu daleko nižší. Pokud bychom měli takovou druhovou dřevinnou skladbu, která by současně plnila hydrickou, dřevoprodukční i ostatní funkce, bylo by lesní hospodářství nejbohatším odvětvím národního hospodářství. Z dlouhodobého hlediska je ale tržně a obchodně nejvýhodnější smrkové dřevo. Z hlediska ekosystémových služeb to ale není vhodná dřevina. Monokultury jsou navíc málo odolné proti větru, námraze a broukům, pokud jsou pěstovány na nepůvodních místech bez dostatku vláhy a srážek, jsou kvůli nim oslabovány nedřevoprodukční stromy v okolí. Když je ale poptávka po smrku, hospodář pěstuje smrk. Postmoderní společnost je založená na konzumu, takže pokud nebudou nedřevoprodukční funkce lesa alespoň částečně procházet trhem a nebudou společnosti ozřejměny, neštěkne po nich pes.
- Jaké je pode vás řešení?
Musí jít o kombinaci nástrojů. Legislativa je přímé exekutivní řešení, proto několik let voláme po samostatném zákonu o státních lesích, kde by toto bylo mimo jiné zdůrazněno. Aktuálně máme jen lesní zákon, který platí pro všechny vlastníky lesů, a zákon o státním podniku, který platí pro všechny typy státních podniků – tj. Lesy ČR, České dráhy, Budějovický Budvar... už z toho výčtu je jasné, že se jedná o příliš univerzální zákon. Potom by bylo potřeba ve spolupráci s techniky, technology a dřevozpracujícími podniky nalézt technologie a nové produkty na bázi dřeva, které by jako vstupní surovinu byly schopny pojmout i jiné druhy dřevin než smrk. Současné technologie jsou nastaveny na práci s jehličnatým dřívím, přitom třeba topoly na vhodném stanovišti rostou daleko rychleji než smrk a dokáží udělat větší objem.
- Už se v tomto ohledu něco podniká?
Teď je to ve stádiu vědeckých projektů, ale je to teprve malá jiskřička na konci, nebo spíš na začátku velice dlouhého tunelu.