SEVERNÍ ČECHY Až příští jaro definitivně ukáže, jak se letošní sucho a horko podepsaly na stavu stromů v krajině. Některé lesní úseky totiž poslední dobou připomínají svým zbarvením spíš listopad než vrchol léta. Dlouhodobý nedostatek srážek a vysoké teploty zapříčinily, že listnatým stromům a modřínům začaly hnědnout listy a jehličí a ty začínají opadávat o několik měsíců dříve než normálně.

„Stromy se na sucho adaptují nižším vypařováním vody z povrchu listů, tedy například jejich svinováním nebo opadáváním. Zpravidla se v příštím roce opět zazelenají. Nelze však vyloučit, že v některých případech dojde na extrémně exponovaných stanovištích při kombinaci vysoké teploty a nedostatku vody k uschnutí mělce kořenících stromů nebo oslabených jedinců," popisuje současnou situaci dendroložka Štěpánka Šolcová z oddělení péče o krajinu a přírodu Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

První příznaky, že stromům dává zabrat dlouhodobé suché počasí, kdy se z krajiny více vody odpaří, než jí naprší, začaly být zřetelné již v polovině července. Prudké svahy Českého středohoří v okolí Ústí nad Labem nebo některé úseky na jižních svazích Krušných hor v okolí Litvínova začaly měnit barvu stále více do hněda. Za poslední měsíc ale došlo k markantnímu rozšíření celkových ploch.

Kolik stromů letošní sucho nakonec nepřežije nelze zatím ani odhadovat, nikdo totiž nedokáže předpovědět, jak dlouho horko s minimem dešťů potrvá. „Do značné míry záleží na celkovém stavu dřevin a konkrétním stanovišti. Celkově to mají složitější stromy s mělkým kořenovým systémem a stromy mladé, které ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém," pokračuje Šolcová. Stromy, jež kvůli ztrátě podzemní vlhkosti chřadnou, jsou také častěji náchylnější k napadení škůdci. U jehličnanů tak způsobují barevné změny často, kromě nedostatku vody, i poruchy ve výživě. Pokud zrezivění a opadání jehličí zasáhne celou korunu, je to pro strom konec.

Jedním z možných řešení hrozící katastrofy je snaha o udržení vody v krajině, snaha o dobrou kondici dřevin a výsadba druhů, které jsou vhodné pro daná místa. „Počasí neovlivníme. Nezařídíme bohužel více deště. V krajině je potřeba budovat drobné tůně a malé rybníky. Například Lesy ČR v letošním roce vyhradily na tyto práce téměř 300 milionů korun. Lesníci v celé střední Evropě se musí snažit zakládat vícedruhové a různověké porosty, aby v případě úhynu jednoho druhu nebyla ztráta tak vysoká," připomíná Ondřej Kopecký, vedoucí odboru komunikace Lesů České republiky.