Logo
Vytisknout tuto stránku

Lesy jsou kvůli suchu barevné jako na podzim. Jaro ukáže, zda stromy žijí (usti.iDNES.cz)

V Českém středohoří a v Krušných horách to vypadá jako na podzim. Stromy žloutnou a opadávají. Jak moc je poničilo sucho, bude jasné až na jaře.

Dlouhodobý nedostatek srážek a vysoké teploty zapříčinily, že listnatým stromům a modřínům začaly hnědnout listy a jehličí. Začínají opadávat o několik měsíců dříve než je obvyklé.

„Stromy se na sucho adaptují nižším vypařováním vody z povrchu listů, tedy například jejich svinováním nebo opadáváním. Zpravidla se v příštím roce opět zazelenají," říká dendroložka Štěpánka Šolcová z oddělení péče o krajinu a přírodu Chráněné krajinné oblasti České středohoří.

Nelze však podle ní vyloučit, že v některých případech na extrémně exponovaných stanovištích při kombinaci vysoké teploty a nedostatku vody k uschnou mělce kořenící stromy nebo oslabení jedinci.

První příznaky, že stromům dává zabrat dlouhodobé suché počasí, kdy se z krajiny více vody odpaří, než jí naprší, začaly být zřetelné už v polovině července.

Prudké svahy Českého středohoří v okolí Ústí nad Labem nebo některé úseky na jižních svazích Krušných hor v okolí Litvínova začaly měnit barvu stále více do hněda. Za poslední měsíc se ale markantně rozšířily celkové plochy. Větší náchylnost k napadení škůdci

Kolik stromů letošní sucho nakonec nepřežije, nelze zatím ani odhadovat. Nikdo totiž nedokáže předpovědět, jak dlouho horko s minimem dešťů potrvá.

„Do značné míry záleží na celkovém stavu dřevin a konkrétním stanovišti. Celkově to mají složitější stromy s mělkým kořenovým systémem a stromy mladé, které ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém," pokračuje Šolcová.

Stromy, jež kvůli ztrátě podzemní vlhkosti chřadnou, jsou také častěji náchylnější k napadení škůdci. U jehličnanů tak způsobují barevné změny kromě nedostatku vody často i poruchy ve výživě. Pokud zrezivění a opadání jehličí zasáhne celou korunu, je to pro strom konec. Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Jedním z možných řešení hrozící katastrofy je snaha o udržení vody v krajině, snaha o dobrou kondici dřevin a výsadba druhů, které jsou vhodné pro daná místa.

„Počasí neovlivníme. Nezařídíme bohužel více deště. V krajině je potřeba budovat drobné tůně a malé rybníky. Například Lesy České republiky letos vyhradily na tyto práce téměř 300 milionů korun," upozorňuje Ondřej Kopecký, vedoucí odboru komunikace Lesů ČR.

„Lesníci v celé střední Evropě se musí snažit zakládat vícedruhové a různověké porosty, aby v případě úhynu jednoho druhu nebyla ztráta tak vysoká," připomíná Kopecký.

Silvarium.cz | Provozovatel Lesnická práce s.r.o. | All Rights Reserved.