I na budoucí výsadbu a skladbu stromů ve městech budou mít dopad globální změny klimatu, které se v Česku projevují dlouhými obdobími sucha doprovázeného přívalovými srážkami.
Tradiční lípy, javory nebo jasany jsou už nyní nahrazovány nepůvodními dřevinami, jako jsou jerlíny a akáty. Ani ty ale do budoucna v městském prostředí patrně nepřežijí více než několik desítek let. Jejich údržba bude navíc mnohem náročnější, říká Jiří Rozsypálek z Ústavu ochrany lesů a myslivosti (LDF) Mendelovy univerzity v Brně.
Vítězí akát
Druhová skladba dřevin v městském prostředí je podle vědců věc, která se na rozdíl od skladby dřevin v lesích a krajině neustále mění. V minulosti ji ovlivňovaly především někdejší trendy zahradní a krajinářské tvorby a nově dovážené dřeviny z jiných kontinentů.
Nyní je situace vzhledem ke změně klimatu natolik vážná, že se hledají druhy stromů, které jsou schopny přežít v náročných a podle vědců doslova bojových městských podmínkách. „Naše domácí stromy, jako jsou lípy a javory, extrémy příliš dobře nesnášejí a často u nich dochází vlivem sucha a dalších stresorů k postupnému poklesu vitality až k odumírání. Neznamená to však, že se tyto dřeviny z našich měst úplně vytratí. Pouze je třeba při jejich výsadbě dbát na správné umístění, například do parků a historických zahrad, kde mají daleko lepší podmínky k růstu. Samozřejmě potřebují dobrou zálivku," vysvětlil Rozsypálek.
Do klasických uličních stromořadí, v nichž jsou pro dřeviny podmínky extrémní, se už dnes sází nepůvodní druhy dřevin, jako jsou jerlíny a akáty. Přesto, že se tyto druhy vyznačují extrémní životaschopností i na nehostinných stanovištích, bez péče arboristů by nedokázaly ve městech přežít. Největším problémem je nedostatek prostoru pro kořenový systém stromů, který se týká prakticky všech uličních stromořadí.
Stromy bojují o život
„Kromě ploch, které jsou vybetonované, a tedy pro kořeny neproniknutelné, je málo známým faktem, že kořeny nedokážou růst ani ve výrazně zhutněné půdě. Proto se nemohou rozrůstat nejenom do plochy, ale ani do hloubky. Při rekonstrukci ulic jsou přitom dřeviny obvykle vysazovány na zhutněnou půdu stavební technikou a jsou přihrnuty jen zhruba čtyřiceti centimetry propustné zeminy. Tato vrstva půdy pak v obdobích sucha snadno vyschne a dřevina bez zálivky odumírá," doplnil Rozsypálek. Stromy, které vyrostou, nemohou v omezeném prostoru vytvořit plnohodnotný kořenový systém.
Dřeviny s vážnými problémy je pak podle něj nutné ořezat nebo vykácet. Je velmi pravděpodobné, že v budoucnu s prohlubujícími se extrémy klimatu nebude možné v ulicích zachovat mnohaletá stromořadí. Alternativou je výsadba dřevin na určité období, například na čtyřicet let, a následná pravidelná obnova stromořadí. Lidé ve městech se budou chodit dívat na vzrostlé dřeviny především do parků.