Na Internetu je článek Odborníci: Pro obnovu kalamitních ploch lesů je vhodný modřín. V tomto článku se lze dozvědět, že skupina lidí z organizace Czech forest prosazuje vysazování modřínů, jako náhradu za kůrovci smrkovými zničené porosty smrků v ČR. Na Wikipedii se při zadání modřín lze dozvědět, že se jedná o dřevinu, která nesnáší zastínění a jako smrk koření poměrně mělce a z tohoto důvodu se dá předpokládat, že v suchém období se v důsledku nedostatku vody zastaví její růst. Většina klimatických odborníků v ČR zastává ale názor, že se na jejím území budou v budoucnu střídat dva nepříznivé klimatické jevy a to období s nedostatkem vodních srážek a období s jejich nadbytkem. V obdobích s nadbytkem vodních srážek ale předpokládají, že většina vody z území ČR převážně rychle odteče, aniž by došlo k jejímu většímu zásaku do hlubších zemních vrstev.
Jaké dřeviny a jaké podmínky je třeba v lesích v ČR vytvořit? V lesích v ČR by se proto měly před výsadbou například hluboce kořenících buků, které mají své porosty v ČR od nadmořské výšky 300 do 1000 metrů a zaujímají v ČR zhruba plochu 8,2 % porostů, například malými pásovými bagry vytvořit zhruba 1,5 metru hluboké příkopy, které by zhruba vedly po zemských vrstevnicích. Do těchto příkopů by měly být uloženy zbytky větví po těžbě dřevin v nejbližším okolí a to tak, že na vrstvu těchto větví, kterými by byl příkop vyplněn až na jeho horní okraj by se nahrnula zpátky vybagrovaná zemina a vznikl by tak val, který by se musel nechat alespoň dva roky sesednout. Po této době by se na vrchol tohoto zemního valu již mohly vysazovat například proti okusu lesní zvěře odolnější a hluboce kořenící mladé buky s možným menším zastoupením mladých jedlí bělokorých, které jsou také hluboce kořenící, ale často ničeny právě okusem zvěře.
V období nadměrných dešťových srážek by se dešťová voda ve větší míře u tohoto zemního valu zachycovala a pronikala do hlubších zemních vrstev, aby potom mohla být využita hluboce kořenícími lesními stromy. Rozložená organická hmota ve vybagrovaných příkopech by také vytvořila humózní dobře vodě nasákavou zemní vrstvu, v které by mohla být voda dlouhodoběji uchována. Výše popsaný pěstební postup je sice finančně více nákladný, ale s ohledem na budoucí nepříznivé klimatické změny je na některých lesních pozemcích jedním z mála postupů jak vytvořit v zhoršených klimatických podmínkách zdravé a dobře se rozvíjející lesní porosty, které jsou pro ČR z hlediska například zadržování vody v krajině žádoucí.
Emanuel SVOBODA