Ministerstvo životního prostředí navrhuje pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, aby se v lokalitách zasažených kůrovcovou kalamitou vysazovalo nově až 80 procent listnatých stromů. To se ale nelíbí majitelům lesů, kteří sepsali petici, aby dosáhli většího zastoupení smrku v porostech.
Zatímco ministerstvo zemědělství navrhlo, aby se sázely listnaté stromy v 15 až 40 procentech, což je pro soukromé vlastníky akceptovatelné, ministerstvo životního prostředí požaduje listnaté dřeviny v některých lokalitách až z 80 procent.
To přimělo majitele lesů k sepsání petice. „Pěstování listnatých stromů je mnohem dražší a výtěžnost slabší," vysvětluje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v Česku (SVOL) Richard Podstatzký.
Podle něj hospodaření v lese stojí na třech faktorech – ekonomickém, ekologickém a sociálním.
„Zrušení ekonomického pilíře nabourá i ty další dva. Zlepšování funkcí lesa hradí produkce dřeva, kterou je třeba zachovat. Změna se udála na nátlak ekologických hnutí, jenže my musíme mít z čeho zaplatit lidi pracující v lese. V případě, že budou z osmdesáti procent listnaté, na to nebudeme mít," tvrdí Podstatzký.
Petr Skočdopole z Arcibiskupských lesů s ním souhlasí. „Co se týká smrku, je to málo. Vlastník by měl mít širší mantinely, jak se o les starat," říká Skočdopole.
Návod, jak správně postupovat při obnově porostů v kalamitních oblastech, připravilo nyní ministerstvo zemědělství za pomoci odborníků. Ten má vlastníky lesů při jejich renovaci jen vést a není závazný.
„K němu vznikla i vyhláška a v ní došlo k omezení podílů smrku ve prospěch listnatých stromů. Ta bude sloužit pro závazné lesní hospodářské plány," sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Právě této vyhlášky se týká petice, kterou sepsali majitelé lesů. Podle Podstatzkého je situace kvůli rozsahu současné kůrovcové kalamity v lesích kritická už teď a 350 tisíc soukromníků si myslí, že mají právo i na finanční pomoc od státu stejně jako zemědělci místo toho, aby je stát nutil ve velkém sázet drahé listnaté stromy, jejichž výtěžnost nepokryje náklady na péči o les.
„Chceme, aby se neopakovala situace, kdy byl smrk v minulosti plošně vysazován a pěstován tam, kde nemá vhodné ekologické podmínky. Dohodli jsme se však na kompromisu. Navýšení povinnosti zalesňovat listnatými stromy v kombinaci s jedlí bude pro vlastníky lesů vyšší jen o 15 procent a ty hodnoty okolo 80 procent zůstanou jen jako doporučující," zdůraznila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Třeba podnik Lesy ČR tvrdí, že už nyní listnaté stromy sází častěji, než jsou doporučené hodnoty.
„Samozřejmě to navýší náklady. Listnatých stromů se vysazuje na plochu dvakrát více než smrků. Je rozdíl ošetřovat na stejné ploše čtyři, nebo osm tisíc sazenic a chránit je proti okousání zvěří. Smrky jsou proti ní zajištěné asi po pěti letech, buky až po sedmi," zmiňuje mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
SVOL v petici žádá parlament nejen o změnu poměru zastoupení smrku v lesích, ale také o odpovídající finance a dotace pokrývající ztrátu, o změnu zákona daně z příjmu u prodeje kůrovcové dřevní hmoty, o snížení DPH u palivového dřeva, které se prodává za cenu výrobních nákladů, kvůli čemuž pak firmám nezbývají peníze na zalesňování.
Ministerstvo zemědělství loni vyplatilo vlastníkům postižených lesů 360 milionů korun a pro příští rok chystá miliardu. „Stále je to málo, potřebovali bychom okolo tří miliard korun," tvrdí SVOL.