SLAVĚTICE – O letošním řádění kůrovce se toho napsalo již mnohé. Snad nikoho nenechá chladným pohled na rezavý les, opadané jehličí pod nohama, vykácené holiny a množství vytěženého smrkového dříví. Tam, kde jsme na toulkách přírodou ještě před nedávnem chodívali ve stínu korun vzrostlých stromu, panuje jen pustina. Lesníci přišli s nápadem, jak může být veřejnost nápomocná. A ohlas je skutečně veliký.
Vše odstartovala beseda zástupců Lesní správy Třebíč se starosty okolních obcí a poté i veřejností na téma aktuálních klimatických změn a jejich vlivu na stav zdejších lesů. Ta se setkala s nebývalým zájmem, proto padla úvaha o zapojení veřejnosti do boje proti kůrovci a následkům jeho řádění. „Když jsem viděl zájem lidí o to, co s lesy bude, bylo jasné, že je to nenechává chladnými. Jako lesníci jsme z toho nešťastní, ale stejně tak i všichni lidé, co s lesem byť jen trochu cítí," nastínil vedoucí Lesní správy Třebíč Aleš Rusek.
Pomocí sdružení Kadet připravila lesní správa akci, jejímž cílem bylo v neděli 14. října v lesích nedaleko Slavětic nasbírat co největší množství plodů dubu zimního. „Právě teď je nejvhodnější období, později už mohou žaludy praskat, klíčit a už se nehodí k dalšímu zpracování," uvedl Rusek. Akce se zúčastnilo pětapadesát dobrovolníků (pomohli keškaři nebo třeba rouchovanské sdružení mládeže a spousta dalších). Lesní správa si klade za cíl nasbírat až 10 tun plodů, jelikož právě letos je semenný rok v plné síle. Taková úroda se nemusí po několik příštích let opakovat. „Čekali jsme po tom vedru, jestli žaludy vůbec budou, zda se udrží na stromě a dozrají. Semenné roky přicházejí jednou za tři až čtyři roky. Plody potřebujeme stále. Příští rok nemusí být vůbec nic, ale duby budeme chtít sázet stále," svěřil se s prvotními obavami Rusek.
Žaludy se následně dopraví do semenářského závodu v Lesů ČR v Týništi nad Orlicí. Tam se termoterapií ošetří proti škůdcům a namoří se proti plísni. Odtud si je zakoupí školky a vysejí je. Mladé stromky budou použity pro obnovu lesů po celé České republice.
Kůrovec v největší míře postihuje smrkové dříví, ale v případě nouze nepohrdne ani borovicí, douglaskou či modřínem. Ale každý strom má svého škůdce. Letos řádí kůrovec, v příštím roce očekávají lesníci poškození listnáčů. Vlivem sucha totiž došlo k přemnožení bekyně velkohlavé, jejichž housenky spasou téměř vše co jim stojí v cestě. Univerzální odolná dřevina neexistuje, vždy záleží na životních podmínkách stromu. Na smrcích se podepsalo zejména sucho. Stromům nefungovala látková výměna tak, jak by měla. Neměly z čeho vytvářet větší množství mízy, která by je před nálety kůrovce částečně ochránila. Recept na zdravější les, ale lesníci znají. „Budeme se vracet k výsadbě smíšených lesů. Pokud dojde k napadení jednoho z druhů stromů, je jistota, že se část lesa zachová. Nebude docházet k totálnímu vykácení, jako je tomu nyní, v případě monotypového smrkového porostu," přiblížil Aleš Rusek.