Jakub ŽELEZNÝ, moderátor
--------------------
Letošní sucho napáchalo škody za desítky miliard korun. Až 12 miliard počítají zemědělci a minimálně stejnou částku lesníci. Ještě donedávna byl nejsušším rokem rok 2015, ten letošní ho ale podle expertů už překonal.

Milan BRUNCLÍK, redaktor
--------------------
Odtéká odsud víc vody, než kolik sem proudí. Dlouhodobě, už měsíce a nádrž opět odhaluje své hlubiny. Například Orlík, to je nejobjemnější česká přehrada, je teď naplněný jen asi ze dvou třetin. Normálně bych už stál pod vodou, jenže ta je teď skoro 6 metrů pod maximální hladinou. Průtoku ve Vltavě pomáhají i další nádrže kaskády včetně Lipna. Ty v povodí Labe už ztratily přes polovinu vody, naopak vodárenské přehrady jako Švihov nebo Josefův Důl mají dostatečné zásoby. Letošní sucho ale přimělo konat i Kořenov v jinak na vodu bohatých Jizerských horách.

Stanislav Pelc, místostarosta Kořenova /nestr./
--------------------
Chceme pozvat firmu a chceme asi vrtat, abysme měli prostě jistotu, že v případě, že nám ta voda tam dojde, abysme měli nějakej zásobní zdroj.

Milan BRUNCLÍK, redaktor
--------------------
Zkomplikovala se taky stomilionová obnova parku ve Slatiňanech. Schnou tu vzrostlé stromy i nové výsadby. Zámek zaplatí letos za vodu dvojnásobek. Zemědělci odhadují škody na 11 miliard, sklidili méně obilí, chmele i máku. Úroda některých plodin byla až o třetinu nižší.

Josef Stehlík, předseda, Asociace soukromého zemědělství
--------------------
Někde se to sucho opakovalo už druhý rok a takže to, co si zemědělci za sebou táhli, deficit z roku 2017, se jim bohužel nepodařilo vyrovnat a naopak ho ještě prohloubili.

Milan BRUNCLÍK, redaktor
--------------------
Teď už zasili nové plodiny a čekají na vývoj počasí. Rozdíl oproti suchému roku 2015 je v tom, že tehdy lijáky v polovině srpna nedostatek z části srovnali. Letos stále neprší.

Radek Čekal, vedoucí hydroprognózy, ČHMÚ
--------------------
Z hlediska dotace těch podzemních vod a srážkový vody jako takový, bude rozhodující zima. Zimní období a tím myslím zejména sněhové zásoby, který se vytvořej popřípadě nevytvořej.

Milan BRUNCLÍK, redaktor
--------------------
Navzdory současnému suchu pokračují přípravy i na opačný extrém. Stát právě začíná se čtvrtou etapou protipovodňových opatření asi za 4,5 miliardy. Ministerstvo zemědělství v ní počítá například s novým poldrem na Chrudimsku nebo s opravou nádrže Jezeří. Stavby mají být hotové do roku 2024. Milan Brunclík a redakce, Česká televize.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
A já dodám ještě další fakta, kromě oněch zmíněných 24 miliard korun jsou tu další škody, odumře přes 20 milionů stromů, trh je zahlcený kalamitním dřevem, cena spadla ze 2000 za kubík smrku na polovinu. Mnohým vlastníkům nepokryje výdělek ani náklady na povinnou obnovu porostu, to všechno nezní nijak libě a k tomu přišla před 10 dny zpráva klimatického panelu OSN, říká, že cíle Pařížské dohody z roku 2015, tedy zpomalení růstu teploty, lze naplnit jen rychlými, dalekosáhlými a bezprecedentními změnami ve všech oblastech společnosti. A povídat si to tom bude s poslancem SPD, Jaroslavem Holíkem, místopředsedou výboru pro životní prostředí a Radkem Holomčíkem z Pirátské strany, místopředsedou výboru zemědělského. Pánové, oběma vám přeju dobrá večer.

Radek HOLOMČÍK, místopředseda strany /Piráti/
--------------------
Dobrý večer Vám i divákům.

Jaroslav HOLÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí, PS /SPD/
--------------------
Dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké by podle vás ty bezprecedentní změny měly být a zůstaňme prosím v českých poměrech, abychom se na rozdíl od mnoha klimatických konferencí mohli bavit úplně konkrétně, co by Česko měli změnit, pane Holomčíku?

Radek HOLOMČÍK, místopředseda strany /Piráti/
--------------------
Tady je potřeba změnit řadu věcí a tou úplně nejzásadnější je systém našeho přístupu k lesům. Já to zkusím ilustrovat na jedné věci, v pátek mi přistálo v e-mailu návrh rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství na příští rok a tam se počítá v kolonce příjmech, převod fondu zakladatele od Lesů České republiky se sumou 1 miliarda korun. Což byl nebylo nic divného, kdyby minulý týden pan generální ředitel Vojáček neřekl v rozhovoru, že Lesy České republiky už jsou v provozní ztrátě a nehovořilo se o docela dramatické půjčce a já budu chtít vědět, co to vlastně znamená, jestli si tady někdo dělá z lidí šerednou srandu a jenom tím chci ilustrovat to, že samozřejmě sucho, nedostatek nebo nedostatek deště a horko jsou velké problémy, ale my v tenhle okamžik musíme řešit změnu systému a přístupu k lesům a zejména ke státním lesům.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Holíku, podle Vás co by mělo Česko okamžitě dělat, na co už třeba je i pozdě?

Jaroslav HOLÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí, PS /SPD/
--------------------
Dobrý večer ještě jednou, tak Česká republika by měla řešit zásadní věc a to, my stále řešíme důsledky, ale my musíme řešit příčinu. Proč nám lesy schnou, proč máme nedostatek vody, množství srážek v naší republice není o nic menší než minulé léta, kdy bylo vody relativně dostatek ale problém je v tom, že v současné době deště jsou nárazové, pokud k něčemu dojde, tak půda je prostě veliký nárůst přívalu vodní, vody a půda tuto vodu nestačí vsáknout. My tady z veliké části jsme lesy omezili, tady stavíme hodně a retenční možnost, nebo retenční možnosti asfaltu a betonu jsou prakticky nulové a voda, která je tady přebytečná, místo, aby vsakovala do vody, tak nám tvoří povodně a člověk, na místo toho, aby tuto vodu nějakým způsobem udržel, tak prohlubuje koryta řek, narovnává je, aby ta voda odtekla někam dál.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Rok 2015 byl doposud nejsušší ale letošek ho podle všech odhadů překoná, protože například v říjnu napršelo pětkrát míň, než je obvyklé. My se ostatně můžeme podívat i na tu mapu, která nám ukazuje, kolik vody je ve 20 cm pod povrchem a ty červené oblasti, to jsou tedy kriticky ohrožené, kde je opravdu velmi málo. Co se pánové podle vás bude dít, pokud se tato situace bude v dalších letech opakovat. Budou přicházet stále sušší a sušší roky, pane Holomčíku.

Radek HOLOMČÍK, místopředseda strany /Piráti/
--------------------
Tak to je, si myslím, naprosto zřejmé. Tady z naší krásné země se stane Sahara, přijdeme o lesy, přijdeme o schopnost zemědělství, produkovat potraviny a města, jako budou čím dál hůře obyvatelná. Nehledě na to, že se to neobjeví, tady tyhle věci se neprojeví jenom v množství vody, ale samozřejmě v její kvalitě. Takže já si myslím, že v tenhle okamžik máme poslední příležitost začít opravdu systémově měnit a teď tohle téma je daleko širší než jenom ve vztahu k lesům. Systémově měnit přístup k půdě, ke krajině, k její schopnosti zachycovat vodu a ve vztahu k lesům je prostě potřeba si říct, že ty změny nebo napravit tu současnou kalamitu v lesích potrvá desítky let a teď už nejsme jestliže nebo teď jsme v situaci ne 5 minut, ale 5 hodin po dvanácté.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Ono těch 12 miliard, které spočítali jenom lesníci, to je právě to, co říkáte, to je dnešek, to je okamžitý dopad. Ale všechny ty koncepční věci, o kterých mluvíte, ty budou stát další desítky miliard korun, ne-li stovky miliard. Máme na to?

Radek HOLOMČÍK, místopředseda strany /Piráti/
--------------------
No, já si dovolím to trošku okomentovat, podle našich velice orientačních odhadů jsou ty škody v řádu, celkově, napáchané tou kalamitou jsou v řádu nějakých stovek miliard, 200, 300 miliard a náklady, které budeme potřebovat využít nebo které bude potřebovat vynaložit na tu nápravu, jsou ještě o něco větší. Já samozřejmě si ty čísla, si ta čísla nechám potvrdit Ministerstvem zemědělství, ale je to prostě vážné, tady se bavíme pomalu už v řádech půl bilionu korun a myslím si, že je potřeba okamžitě začít řešit i financování tady toho.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Holomčíku děkuji Vám, že jste byl hostem Událostí, komentářů, díky.

Radek HOLOMČÍK, místopředseda strany /Piráti/
--------------------
Na shledanou.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
A pane Holíku, Vás se ptám, kde tedy, bavíme se tady o velikých penězích, bavíme se tady o velmi dlouhé době, neměla by se třeba tato věc začít i víc vyučovat na školách, aby tady vyrůstala generace lidí, kteří už to budou vnímat, že to je součást jejich života?

Jaroslav HOLÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí, PS /SPD/
--------------------
V každém případě je nutné, abychom tohle to začali vyučovat už ne od školy, ale od školky, abychom si začali vážit vody, protože voda, to je to, co vlastně dalo člověku a vůbec všem zvířatům i rostlinám na zemi život a pokud se k ní budeme chovat macešsky, tak nejenom lidstvo, ale i většina zvířat vyhyne.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste říkal v úvodu toho rozhovoru, že je potřeba změnit přístup k lesům, ale to, co se teď děje, ten náraz do zdi, tak o tom někteří odborníci mluví už docela dlouho, řekněme nějakých 20 let ale proč tedy politici dopustili, že se lesnictví jako obor dostalo téměř na chvost?

Jaroslav HOLÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí, PS /SPD/
--------------------
Já bych se asi vrátil do roku 1994, kdy transformací státních lesů došlo k tomu, že původní podnik, který od výsadby přes kontrolu lesů až po jeho zpracování, vlastně tento podnik byl rozbit, došlo k absolutnímu přerozdělení. Lesy České republiky ztratily své výrobní kapacity a vznikly nové akciové společnosti, jejíž cílem byla tvorba zisku a lesům, které potřebují tuto ochranu, tak ty dostávali pouze nějaké drobky. Takže my musíme v každém případě v tomto směru udělat něco zásadního.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
A bude to hodně práce. Děkuju Vám, že jste byl hostem Událostí, komentářů, díky.

Jaroslav HOLÍK, místopředseda výboru pro životní prostředí, PS /SPD/
--------------------
Bude to určitě velice, velice moc práce, ano.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
No a teď vítám Tomáše Minxe, ředitele Mp Lesů, tedy podniku, který se stará o tři šlechtické majetky, například rodu Mensdorf Puji a taky o boskovické městské lesy, celkem 5,5 tisíce hektarů i Vám dobrý večer.

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Hezký dobrý večer.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme slyšeli představy politiků, co jim říkáte jako člověk, který se po lese téměř denně pohybuje?

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
No, v první řadě musím říct, že jsem velice rád, že tato diskuze se konečně otevřela, že i já dnes mohu sedět tady na tomto křesle a hovořit k divákům, řekněme i z řad široké veřejnosti, byť v pozdní večerní hodinu, protože jak říkal už tady můj předchozí kolega, ta doba je skutečně pokročilá a rozsah té deforestace, která probíhá nejenom na území České republiky, ale i v ostatních okolních státech kolem nás, je tak rozsáhlá a tak rychlá, že pokud opravdu rychle nezakročíme, tak se opravdu můžeme dočkat toho, že ta jak se říká a jak deklaruje naše legislativa neoddělitelná součást životního prostředí české krajiny, prostě zmizí.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy tedy říkáte, že je riziko, že v některých oblastech prostě lesy přestanou existovat?

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Paní redaktorko, nevím, jestli jste měla tu možnost navštívit moravské kraje.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
No byla jsem v létě v Beskydech a tam to nevypadalo úplně vesele.

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Ano, Beskydy jsou zaplať pánbůh tou jedinou možná zelenou oblastí na Moravě, kde ještě ta situace není tak kritická, ale opravdu ten nárůst rozsahu kalamitních holin a rozsahu poškozených porostů suchem a následně kůrovci je prostě dramatická a kdo to neviděl, neuvěří a nechci být špatným prorokem, ale jsem v kontaktu, v úzkém kontaktu a více méně denodenním kontaktu i s kolegy, kteří hospodaří v lesích na Vysočině, pardon, v severním Rakousku a ten postup směrem na západ a jihozápad je opravdu den ode dne viditelný a opravdu nechci být špatným prorokem, ale můžeme se dočkat toho, že za rok touto dobou budeme mluvit o kalamitě na 36 % území České republiky, řekněme o ekologické katastrofě doslova.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Já Vám do toho vstoupím jako laik. Já si pamatuju ze sedmdesátých let obrázky Jizerek, kam jsme chodili s rodiči a tam byla spousta rozsáhlé oblasti zničené, sežrané kůrovcem, sežrané kyselými dešti a když se na Jizerské hory podíváme dnes, tak ony se dokázaly částečně sami ale samozřejmě částečně velkou péči vzpamatovat, neřekla bych, že 100 %, ale ten pohled je mnohem povzbudivější. Myslíte si, že si příroda teď už v této kritické fázi nedokáže sama tou samoobnovou zařídit?

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Děkuju za ten příklad těch Krušných hor. Je zcela modelový a můžeme se k němu směřovat. Musíme si ale uvědomit, že ta kalamita běžela v úplně jiném uspořádání státní správy lesů i té vlastní výkonné složky. Veškeré tyto lesy byly obhospodařovány v této době státním podnikem tehdy státních lesů a získali veškerou možnou podporu i politickou, která umožnila rychlou nápravu těch škod způsobených emisemi, ale ta doba po těch 40 letech se zásadně změnila, i politika a je potřeba se k tomu postavit v podstatě prostředí současném. To znamená v současných ekonomických, legislativních i ekonomických podmínek.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Česko stále je z jedné třetiny pokryté lesy, což je dobrá zpráva. Podaří se to podle Vás udržet nebo i zlepšit?

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Ten trend postupného zalesňování neproduktivních půd je jasně čitelný ze statistických zpráv, které každý rok poskytuje Ministerstvo zemědělství a další orgány, to je ta řekněme pozitivnější část, ale bohužel zatím, pokud vím, pokud je mi známo, nikdo nevyčíslil jakou rychlostí nám ubývají ty stávající lesní porosty. My musíme odlišovat jednu důležitou věc. My musíme rozlišovat co je lesní porost jako funkční ekosystém krajiny, jako součást životního prostředí a co je lesní půda, která má nějakou výměru, kterou vyčtete například v zelené zprávě Ministerstva zemědělství.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
A to je evidentně debata, v které budeme muset pokračovat už někdy příště, ale pane Minxi děkuju Vám, že jste si i v tuhle hodinu na nás udělal čas.

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Rádo se stalo.

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Tomáš Minx, ředitel společnosti MP Lesy
--------------------
Na shledanou.