První obsluhu Světlé Hory zajistila společnost ČD Cargo ve středu 5. 9. 2018, a to v podobě přísunu prázdných vozů pro nakládku; první ložený vlak odsud odjel hned další den.
V důsledku potřeby odvozu několikanásobné vyšších objemů komodity oproti běžnému stavu nejde o jediný případ znovuobnovení pravidelné nákladní dopravy na severní Moravě. Například již v květnu 2017 byla zavedena přeprava dřeva také na trati č. 314 Opava východ - Svobodné Heřmanice, na níž obsluhu zajišťuje opět ČD Cargo, a to v podáni jednoho páru manipulačních vlaků. V případě této tratě nejde až tak o obnovu provozu nákladní dopravy, neboť ČD Cargo zde obsluhuje několikrát do roka nakládku exportní břidlice v dopravnách Mladecko a Svobodné Heřmanice, nicméně velmi sporadicky dle potřeby, takže jakousi pravidelnost zde přinesla až nakládka kalamitního dřeva.
Manipulační vlaky zde bývají vypravovány v pracovní dny, v roce 2017 to bylo až do dopravny Svobodné Heřmanice, letos už jen do dopravny Mladecko.
Podhůří Jeseníků zasáhla v uplynulých letech nebývalá kůrovcová kalamita, která za sebou zanechala rozsáhlá území usychajících lesů. Kůrovci (zejména lýkožrout smrkový a lýkožrout severský) se kvůli suchému počasí v roce 2015 přemnožili především na Moravě a ve Slezsku, ale také v jižních Čechách. V roce 2016 začal plošný rozpad smrkových porostů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách. V roce 2017 se plošná kalamita rozšířila i do podhůří Jeseníků a Beskyd, pokračovala na jihozápadní Moravě a dále se šířila do podhůří Šumavy a Českého lesa v Jihočeském a v Plzeňském kraji.
Za čtyři roky kalamity (2014 - 2017) bylo na severní Moravě vytěženo neuvěřitelných cca 5 mil. m3 dřeva. Za jediný rok je tedy objem těžby v Jeseníkách výrazně vyšší než v Národním parku Šumava, kde v letech 2008 - 2012 dosáhla kůrovcová těžba objemu cca 1,1 mil. m3. Dle údajů společnosti Lesy České republiky se jen v roce 2016 vytěžilo na čtyřech lesních správách LČR v dotčené oblasti (Albrechtice, Bruntál, Vítkov, Šternberk) téměř 1,7 mil. m3 dřeva. Přitom 1 m3 dřeva lze přirovnat k jednomu průměrnému stromu v hospodářském lese. Výsledkem jsou tisíce hektarů holin a alarmující dopady na životní prostředí a na funkce krajiny.
Nenaplňují se, bohužel, ani přání lesáků, aby se kůrovcová kalamita nerozšířila do vyšších poloh Hrubého Jeseníku, tedy na území Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, čehož důsledkem je i obnovení nakládky v dopravně Světlá Hora.
České lesy pokrývají plochu 2,7 mil. hektarů, přičemž za posledních 50 let se jejich výměra zvětšila o necelá 3 %. Na zhruba pětině území ČR jsou aktuálně přijata mimořádná opatření. Základem ochrany lesa proti kůrovcům je aktivní vyhledávání kůrovcových stromů (stromy kůrovcem aktuálně napadené, ale jím ještě neopuštěné), jejich těžba a včasná asanace (zahubení kůrovce, který se v nich pod kůrou vyvíjí). K obraně proti kůrovci se používají odchytová zařízení, zejména lapáky, tj. úmyslné pokácené stromy, a feromonové lapače. Vlastníci lesů mají podle lesního zákona povinnost chránit porosty před škodlivým hmyzem a zabránit jeho dalšímu šíření. To samé platí i pro osoby, které skladují napadené dřevo nebo užívají pozemky mimo les, na nichž je napadené dřevo uskladněno.
Tato situace s sebou nese nejen nadmíru pracovní a dopravní zátěže, ale dlouhotrvající přebytek dřeva znamená, že odběratelé nejsou schopni vytěžené dřevo zpracovat ani jej prodat, kromě toho, že klesá cena této komodity. Pro železnici je pak důsledkem např. i nedostatek vozů vhodných pro přepravu kulatiny, neboť vozební ramena se prodlužují, ložené vlaky „postávají" po Evropě a čekají na vykládku.
Důsledkem pro odvoz kulatiny z postižených oblastí (míst nakládky) jsou pak nepravidelné přístavby vozů, příp. jejich nedostatečné počty, což činí potíže lesním společnostem v dohodnutém systému svozu dřeva z lesů k nakládce. ČD Cargo si proto operativně zapůjčuje vozy vhodné stavby od různých dopravců, v případě zde zaznamenaného výkonu do Světlé Hory šlo o vozy PKP Cargo.