Kůrovcová kalamita prospěla některým šumavským a bavorským tokům. Prokázal to tříletý přeshraniční výzkum přírodní rozmanitosti. Vědci například zjistili, že v bezzásahové zóně se nečekaně rychle zlepšila kvalita vody v Plešném jezeře.
Šumavské přírodě prospěl i návrat potoků do jejich původního koryta. „Život se do revitalizovaného potoka vrátil velmi rychle, až jsme byli překvapeni. Již dvě hodiny po napuštění vody do nového koryta se objevili první pstruzi," popisuje hydrobioložka Správy národního parku Šumava Eva Zelenková.
Součástí projektu bylo také sledování šumavských ledovcových jezer. Vědci zjistili, že se tam za poslední roky výrazně zlepšila kvalita vody.
„Voda šumavských jezer byla silně postižena kyselými dešti vinou znečišťování ovzduší. Pomalu se do nich vrací původní život. Tento proces značně urychlilo, k našemu překvapení, odumření stromového patra v povodí některých jezer a zejména to, že park ponechal toto území bez zásahu. Koktejl látek, který začal z půd do vod odtékat, způsobil změny, které přispěly k rychlému zotavení," říká hydrobiolog Biologického centra Akademie věd Jiří Kropáček.
K apokalypse přirovnali lesníci a ochranáři stav lesů v okolí Moravské Dyje ve východní části Dačicka na Jindřichohradecku. Neutěšenou situaci potvrdil pondělní letecký monitoring.
Vědci se zaměřili i na různé druhy lesa odlišného stáří. „Potvrdili jsme výskyt celé řady druhů považovaných za velmi vzácné, například některé dřevokazné houby, které dřív byly známé jenom z bavorské strany, se objevily na české straně," uvádí garantka projektu Zdeňka Křenová.
„Ochranáři měli tendenci chránit především ty pralesní zbytky lesů, ale teď už víme, že chceme-li poskytnout opravdu co nejširší druhovou bohatost, tak nesmíme zapomínat ani na ty nově vznikající lesy, které se teď po kůrovcové gradaci objevují, a ty hodně staré lesy, které jsou zrovna v nějaké aktuální fázi, třeba kůrovcového rozpadu," dodává.
V březnu příštího roku vědci seznámí veřejnost s prvními výsledky analýzy tohoto monitoringu.