Pořad: Nedej se
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Smrkovej les. Šumění větru v jehličí. Typickej zubatej horizont. To je česká krajina už skoro 300 let. Takhle jsme si zvykli. Jenomže teď to vypadá, že přichází změna.
redaktor
--------------------
Přírodní kalamita dosud nebývalého rozsahu, ne na Šumavě, o níž se v té souvislosti dosud nejčastěji mluvilo, ale v Jeseníkách teď kvůli kůrovci po tisících hektarů mizí smrkové lesy.
redaktor
--------------------
České lesy jsou v nejhorším stavu přinejmenším od konce 2. světové války.
redaktor
--------------------
Největší přírodní kalamita v novodobých dějinách tohoto státu.
Daniel TAKÁČ, redaktor
--------------------
Nejhorší kůrovcová kalamita od dob Marie Terezie.
redaktor
--------------------
Na holinách, kde ještě nedávno rostly tisíce smrků, zůstávají už jen pařezy.
redaktor
--------------------
Kůrovec se nevyhýbá žádným oblastem. Takhle vypadá třeba holina na okraji vojenského újezdu Libavá nedaleko Potštátu. Ještě nedávno tady byly hluboké lesy. Lesy jsou pryč. Na příčinách se částečně shodnou ekologové i lesníci. Změna klimatu přinesla vyšší teploty a méně srážek.
Tomáš POSPÍŠIL, ředitel lesního a vodního hospodářství, Lesy ČR
--------------------
Nemáme dostatek spodních vod, nemáme dostatek povrchových vod.
Světlana WITOWSKÁ, redaktorka
--------------------
Sucho trápí přes 90 % Česka.
Marcela AUGUSTOVÁ, redaktorka
--------------------
Sucho, jaké republika nepamatuje.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, redaktorka
--------------------
Horko a dlouhodobé sucho.
Světlana WITOWSKÁ, redaktorka
--------------------
Už vysychají potoky a řeky.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy České republiky, s. p.
--------------------
Kůrovcová kalamita je sekundárním důsledkem klimatické změny.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
V tomhle filmu se vydáme za lesníky, vědci a průmyslníky, abychom nakonec zjistili, že kůrovec neznamená jen apokalypsu, ale taky naději na změnu k lepšímu. Pane Hrone, vy jste nadlesní.
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
A pane Kučero, vy jste hajnej.
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
A staráte se tady o lesy, ve kterých se snažíte hospodařit přírodě blízkým způsobem. Je to tak?
Petr KUČERA, lesník
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
A v čem to spočívá?
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
No, asi hlavní zásadní bod je to, že se snažíme maximálně využívat přírodní síly, nebýt proti nim v nějaké opozici, ale prostě využít. A je to proto, že ta příroda nám nabízí jako nespočet možností, jak s ní být trošku v souladu a víceméně ji nezneužívat, jenom ji využívat.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Co můžeme vidět tady na tomhle místě.
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
Tady můžeme vidět celou řadu zajímavých věcí samozřejmě. Za náma je porost soukromého vlastníka, a je to takový obraz typického českého lesa. Doufejme, že v minulosti. Porost byl založenej jako čistá smrčina, vychováván jako čistá smrčina, pořád byla tendence nechávat ty stromy, aby byly v pravidelných rozestupech, stejně tlusté. No, a ten porost, jak je vidět, tak trošičku na tohle to momentálně dojíždí. Těch kalamit, vítr, sníh, kůrovec je poslední době je docela hodně, a ty stejnorodé porosty, stejnorodější už to být nemůže, jsou v tomhle tom velice málo odolné. Jako další porost, co tady můžeme vidět, je tento, ten jeho vzhled je úplně jiný. Vyskytují se tam už ve větší míře ty dřeviny, které původně byly přimíšené, teď už vidíme, že to je možná půl na půl, aspoň ta borovice s tím smrkem. Do té spodní etáže tady z okolí nalítla i nějaká jedle. A co je důležité, ten porost má úplně jinou strukturu, jsou tady slabé stromy, které jsou zase jiným způsobem odolnější, než ty velké stromy, a hlavně tady všude vidím dorost, podrost všech možných dřevin, včetně nějakých listnáčů, ale slibujeme si od toho, že ten porost tady bude nebo ten les tady bude opravdu trvale, budeme sklízet to, co dorůstá, to nejstarší, a zároveň ten les bude produkovat další a další stromy a sám se zmlazovat o obnovovat.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
A když bych tady chtěl pokácet strom, tak já přece nemám kam ho postit, protože on tím, jak spadne, tak zničí to, co tu roste jako podrost.
Petr KUČERA, lesník
--------------------
Když ten strom spadne do hustého náletového toho smrku, tak víceméně to působí jako jakási výchovný zásah nebo redukce počtu těch smrků. A skutečně, když tam teda nepadne, nepadne veškerý ten /nesrozumitelné/ z toho okolí, tak třeba jeden dva do toho místa, tak to nezpůsobí takové škody, aby po uklízení větví, vyklízení dříví jsme přišli na holou plochu.
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
Tady třeba stojíme na lince, přímo tady je linka, kterou se vyklizuje, pokračuje támhle za nás, sem tam je tady vidět suchý smrček, přes ten zrovna prošla kláda. Tomu lesu to v zásadě nějak neškodí.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Mně to teda přijde, že to musí být dražší, ne, taková těžba? Zvedne to potom cenu?
Petr KUČERA, lesník
--------------------
Zvedne to, zvedne to náklad o toho koně, v podmínkách tedy, kde ho dáme, ale musíte mít taky namysli to, že vám tady, vám tady zůstává ta hodnota v tom náletu, vy nemusíte investovat žádné peníze do obnovy té těžené plochy. Když přijdete, uděláte, uděláte holinu, tak vás čekají poměrně velké investice na zalesnění a následnou péči o ten mladý porost. To v případě tohoto způsobu hospodaření odpadá.
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
Náročnější to finančně trošku je, ale v součtu se to bohatě vyplácí.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Proč si myslíte, že je problém, aby většina lesů nebo všechny lesy v Český republiky byly obhospodařovaný takhle, jako ten váš, nebo jako ty lesy, co vy tady máte na starost?
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
Vezměte si, kdo ovlivňuje reálně ty lesy dneska, pořád to jsou lidé, kteří jako já, studovali někdy, někdy dřív, nebo někdo dávno, jsou na něco zvyklí, to hospodaření přece tady fungovalo, tak jak jsme ho viděli, tak ono to fungovalo poměrně uspokojivě. No, byly nějaké kalamity, vždycky se to zvládlo. Teď to teprve začíná přerůstat asi tu zvladatelnou mez.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Co se teda musí stát, aby, aby se to pohnulo?
Milan HRON, předseda Pro Silva Bohemica
--------------------
No, musí nastat změna v přemýšlení o lese, k čem ten les má sloužit.
/ Ukázka /
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Pane Hošku, vy se zabýváte výzkumem lesních ekosystémů, tak vy byste mohl říct, to je za ekosystém, taková smrková monokultura, která se v 80. letech vytěží, odveze a zůstane tam holina?
Jan HOŠEK, ekolog
--------------------
Jako jde o ekosystém velmi neúplný. Především fakt strukturální jednoduchosti, krátké doby, kterou ten les setrvá na místě, to jsou, to jsou vlastně hlavní příčiny jako mimořádné chudoby tohoto prostředí a kromě té, kromě té jako strukturní chudoby je tady jako velká, velké omezení dalších funkcí, které od lesa jako oprávněně očekáváme. Schopnost udržet vodu, a nakonec se nejedná o místo ani příliš krásné, je to prostě dramatické zjednodušení ekosystému, je to něco jako kukuřičné pole, když se podíváme na analogii do zemědělství.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Jaký typ lesa udrží nejvíc vody?
Jan HOŠEK, ekolog
--------------------
Jedná se o les, který je strukturně bohatý, je patrovitý, měl by to být les, kde mají vysoký podíl listnaté dřeviny, ale především leckde je velké množství organické hmoty. Ta organická hmota se tam vezme tak, že my neodebereme při těžbě všechnu hmotu, zůstane tam prostě mrtvé dřevo k zetlení, to jsou materiály, které jsou schopné nasát a podržet vodu a pak ji postupně vydávat formu výparu ve stávající klimatické situaci, je určitě čas se na tyhle, na tyhle věci podívat znova a upravit to zadání pro hospodáře.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Pane Vrško, vy se zabýváte studiem pralesů a ty poznatky potom aplikujete do lesního hospodářství.
Tomáš VRŠKA, lesník, ekolog
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
My teď máme problém se smrkovými monokulturami, a mě by zajímalo z vašeho studia, jak se můžeme poučit z pralesů?
Tomáš VRŠKA, lesník, ekolog
--------------------
No, zkrátka buk vítězí, smrk zjednodušeně ustupuje a ta analogie potom v lesním hospodářství je ještě zesílena, protože tam, kde jsme pěstovali třeba dvě generace smrkové monokultury, tak smrk sám sobě, že jo, půdu okysiluje, ochuzuje ji o živiny, ty jsou transportovány hlouběji, on s plochým kořenovým systémem na ně nedosáhne. Tudíž budoucnost je právě o tom, že potřebujeme smíšený lesy, prostě když budeme mít smíšený les 5 dřevin, tak my v něm vlastně dokážeme podle situace, my nevíme, co se stane za 30, za 50 let, myslím z hlediska klimatu, ale ten les poroste. A jestliže máte z čeho vybírat, to znamená z víc druhů dřevin, které mají různé vlastnosti a zároveň, jestliže ten porost není uniformní a ty stromy nemají všechny stejnou velikost, když to zjednoduším, ale je nějak strukturně diferencovaný, jsou tam stromy různých tlouštěk, mají nějakou výškovou strukturu, tak vy pak mnohem snáz můžete vybírat ty stromy, které vidíte, že třeba tolik nepřirůstájí, že jsou ohroženy nějakou další změnou za 50 let. Kdežto, když máte jednodruhovej porost, ať už je jakýkoliv, tak prostě ve chvíli, kdy to tam přestává fungovat, tak si jako nic moc nepomůžete.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Proč by měl normální člověk chtít nějakou rozmanitost. Vždyť stačí smrk, protože je hezkej, aby tam rostly houby, který jíme a občas vidíme srnku, to stačí, nebo proč bychom měli chtít bohatší společenství?
Petr PETŘÍK, vegetační ekolog, koordinátor Platformy pro krajinu
--------------------
Tak ta bohatost nespočívá jenom v zastoupení druhů, ale také funkcí, vlastně každý ten tvor, každý ten prvek živý má nějakou funkci v tom systému. A pokud z toho pestrého systému vypadne, byť jediný prvek, tak se to nemusí okamžitě projevit, na rozdíl od, řekněme, druhově chudé, druhově chudého porostu, jaký může být, například smrková výsadba, která třeba může jednolitě zajít na problémy spojené se suchem nebo s /nesrozumitelné/.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Takže to, že nám ty smrkový lesy teď mizí, může být způsobeno tím, že tam prostě bylo příliš chudých společenství.
Petr PETŘÍK, vegetační ekolog, koordinátor Platformy pro krajinu
--------------------
Souvisí to rozhodně s hospodařením v lesích.
osoba
--------------------
IKEA oznámila letos, že do roku 2020 přestane úplně kupovat jiné dřevo než FSC certifikátem.
Mikhail TARASOV
--------------------
Certifikace FSC je v otázce biodiverzity nejpřísnější certifikací lesů. V extrémním případě, nebude-li v nějaké zemi dostatek dřeva certifikovaného FSC, přesune IKEA svou výrobu jinam.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Pane Dudo, vy jste ředitel FSC, je to tak?
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
České pobočky.
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Což je certifikace přírodě blízkého lesního hospodářství.
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Kdybych měl les, a chtěl bych hospodařit tak, abych dostal certifikaci, co bych musel dělat, jaký by byly hlavní body?
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Ty hlavní body jsou takové, že byste nemohli dělat třeba tolik holosečí, nemohly by být tak veliké ty holoseče, například, musel byste vysazovat více listnatých dřevin a jedle oproti tomu, co třeba stanovuje česká legislativa. Musel byste ponechávat několik stromů na hektar k zetlení, aby prostě tam ptáci mohli mít prostě /nesrozumitelné/ stromy, aby se tam vyvrátily, aby se tam rozložily a poskytly útočiště mikroorganismům, houbám, broukům a podobně. Musel byste zřejmě trochu omezit některé chemické látky nebezpečné, které tam třeba možná používáte doposavad.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Takže smíšený les, věkově druhově pestrý, pokud možno bez holosečí, aby se ty stromy samy vysemenily, aby tem měly prostor mikroorganismy, ptáci, to zní všechno jako krásně, ale vyplatí se mi potom ten les jako ekonomicky?
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Je řada příkladů jak z České republiky, tak ze zahraničí, kde se to vyplácí, když je to šetrné lesní hospodaření tím, že na jednu stranu tam máte prostě nižší náklady, třeba tím, že se vám právě ty stromy, nemusíte kupovat sazenice, nemusí je tam nikdo vysazovat, tak máte nižší náklady, samozřejmě, kde můžou být trochu vyšší náklady, ale celkově to lesní hospodaření se ekonomicky vyplácí a o tom vám může říct spousta lesníků jak v Česku, tak v cizině. A nehledě na to, že je tam jeden aspekt, který se těžko takhle finančně vyčísluje, a to je z nějakého nějakého dlouhodobější hlediska stabilita těch lesů. A je samozřejmě předpoklad, že ty lesy smíšeně nebo smíšené lesy věkově, tak i druhově, tak jsou stabilnější, čili měly by lépe odolávat různým změnám klimatu a tím pádem být stabilnější ta produkce toho dřeva měla být stabilnější a to je hodnota, která se složitě finančně vyčísluje.
Tomáš LUKEŠ, Asociace českých nábytkářů
--------------------
Pane Lukeši, vy jste z Asociace českých nábytkářů. A teď je ta aktuální situace taková, že IKEA příští rok přestane odebírat veškerý materiál, který nebude certifikován FSC. Co to může znamenat pro vás?
Tomáš LUKEŠ, Asociace českých nábytkářů
--------------------
Tak pro český nábytkářský průmysl by to znamenalo ztrátu přibližně 2 tisíc pracovních míst a přibližně 3 miliardy obratu, s tím, že by na to státní rozpočet mohlo mít dopad přibližně ztrátu miliardy příjmu do státního rozpočtu, to je tak podle našeho hrubého odhadu. A samozřejmě může tím být i ohrožena existence některých firem, který pro IKEA dodávají. V současné době jsou firmy, jsou ty firmy schopny to řešit, řeší to importem, že sem dováží dřevo pro svoji výrobu, zejména z Polska, ale také se sem vozí dřevo například ze Švédska, nebo z baltských států, ze Slovenska a podobně. Takže...
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Čili, naše dřevo, kterého teď máme hodně kvůli kůrovci, tak někde leží a my dovážíme dřevo odjinud?
Tomáš LUKEŠ, Asociace českých nábytkářů
--------------------
My dovážíme dřevo odjinud. A to dřevo, které tady leží, tak můžeme třeba vyvážet někam jinam, takže se vyváží ohromné množství dřeva nezpracovaného v kulatině, vyváží se do Rakouska, do Německa a podobně.
/ Ukázka /
Tomáš LUKEŠ, Asociace českých nábytkářů
--------------------
Ten vývoj, který my předpokládáme, je, že těch, kteří budou FSC vyžadovat, tvrdě vyžadovat, bude přibývat, protože model trhu je takový, že velcí hráči, lídři jsou vždy následováni.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Když se tady vlastně skoro 300 let pěstuje převážně smrk, tak celý ten zpracovatelský a nábytkářský průmysl, to všechno musí být specializovaný na smrkový dřevo, pokud bychom to teďka měnili na smíšený lesy, nebude to představovat problém?
Tomáš LUKEŠ, Asociace českých nábytkářů
--------------------
Určitě to představovat nebude problém. Je to zase otázka nějakých technologií, je to i otázka poptávky zákazníka po nějaké konkrétní dřevině. Dneska se používají aglomerované materiály, což znamená, že to dřevo je nějakým způsobem nasekáno nebo nařezáno na nějaké štěpky a z toho jsou lisovány dřevotřískové nebo jiné desky. Nelze se na to vůbec, nebo požadavky toho trhu, dívat optikou uplynulých desetiletí.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Proč teda největší lesní hospodář v České republice, což jsou Lesy České republiky, proč na tu certifikaci nepřistoupí?
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
To byste se měl zeptat jich, ale v současné době probíhají diskuse mezi jimi a námi, kde se bavíme o jakoby požadavcích toho standardu českého, kde oni mají nějakou představu, jak by ty kritéria nebo ten standard měl vypadat vlastně. A naproti tomu je členská organizace FSC ČR, která tvoří vlastně ten standard, protože /nesrozumitelné/ lidi v kanceláři, ale ti členové, kteří jsou prostě z různých zájmových skupin a ti se musí dohodnout, jak ten standard bude vypadat. A teďko probíhají diskuse právě i s Lesy České republiky, Vojenskými lesy a statky, jestli je možnost nějaké jakoby úpravy tak, aby to vyhovovalo jak Lesům České republiky, tak ale samozřejmě i členům našeho sdružení.
osoba
--------------------
Joklová. Lesy České republiky. Dobrý den.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Paní Joklová, dobrý den, tady je Tomáš Kratochvíl z pořadu Nedej se.
osoba
--------------------
Dobrý den.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
My jsme spolu komunikovali po emailu, já vám teď zkouším volat. Jestli bychom spolu mohli mluvit aspoň takhle telefonicky?
osoba
--------------------
Určitě, jenom emailem, jak jsem vám to psala, budeme komunikovat písemně.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Já ale točím film, já bych s váma potřeboval spíš jako mluvit, když ne vás vidět, tak aspoň mluvit.
osoba
--------------------
Podívejte, ať natočíme co natočíme pro Nedej se, tak je to vlastně, stejně se odvysílá jenom zlomek a vlastně většinu hlasu tam mají ti, kteří mluví proti Lesům České republiky, a z toho důvodu jsme se rozhodli postupovat takhle.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Takže s rozhovorem počítat nemůžu?
osoba
--------------------
Určitě ne, opravdu písemně.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Dobrý den, tady je Tomáš Kratochvíl.
osoba
--------------------
Dobrý den.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Dovolal jsem se panu Bílýmu?
osoba
--------------------
Ano. Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Já jsem z pořadu Nedej se z Český televize, my jsme spolu komunikovali přes email.
osoba
--------------------
Ano.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
A my jsme teďka měli cestu kolem, zrovna jsme tady před budovou, tak se chci zeptat, jestli byste přece jenom nám nechtěl dát rozhovor na chvilku, je to ohledně současné situace s certifikací FSC.
osoba
--------------------
Stejně, vzhledem k tomu, že to je vysoce odborná záležitost, tak by musel pan náměstek, a pan náměstek v tomto případě trvá na písemných odpovědích.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Trvá na písemných odpovědích. A vy mi k tomu nemůžete říct nic jako tiskový mluvčí ministerstva.
osoba
--------------------
V tuhle chvíli ne.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Pane Bláho, vy jste z hnutí Duha, odborník na lesy, jaká je teď v současnosti, máme říjen 2018, situace mezi Lesy České republiky a organizací nebo certifikací FSC?
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha, expert na ochranu lesů
--------------------
Lesy České republiky dříve tu certifikace odmítaly, říkaly, že jim není potřebná, ale vzhledem k tomu, že už teď všichni vidí, že změna toho způsobu hospodaření je nezbytná a vzhledem k tomu, že ten, ty dřevo s tím certifikátem FSC poptávají, poptává část dřevozpracujícího průmyslu, poptává to nábytkářský průmysl, potřebuje to papírenský průmysl, tak Lesy České republiky o tom začínají jednat nebo jednají o tom, že na to přistoupí a část vlastně území svého nechají tímto systémem certifikovat, ale jak velký, to nevíme, a přichází to podle našeho názoru hrozně pozdě.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Čili, Lesům České republiky a ministerstvu zemědělství a vlastně nám jako republice teče do bot, můžeme přijít o velký peníze a mnoho pracovních míst kvůli v podstatě jako blbosti, kterou...
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha, expert na ochranu lesů
--------------------
Zablokovanosti, doslova zablokovanosti, myslím si, že tam hraje další roli i určitá ideologická předpojatost některých pracovníků, v těch podnicích, jak ve státních lesích, tak na ministerstvu zemědělství, i v lesnickém provozu, že prostě oni všechno, co je ekologické, tak apriori odmítají, protože pořád jedou, jedou tu jako nevnímají to, že vlastně lesník a ochránce životního prostředí by měla být v podstatě jedna a táž osoba, ale pořád tam vidí, že oni lesníci to vědí jako nejlíp, jak to mají dělat. A dělají to 200 let dobře. A nereflektují vůbec změnu situace.
/ Ukázka /
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Takže tlak veřejného mínění před zákazníky způsobí to, že korporace vyžaduje, aby se hospodařilo šetrně k přírodě a korporace pak zpětně donutí vlastně státní podnik, aby to respektoval.
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Tak to uvidíme, je to, jestli se tak stane, nevím, jestli jako donutí, jsou to vlastně, že jo, jsou to prostě tržní mechanismy, vztahy, oni se buď domluví nebo nedomluví.
Tomáš KRATOCHVÍL, moderátor
--------------------
Jasně. To mi přijde jako, že žijeme v zajímavé době. A je docela povzbudiví, že vlastně jakoby my zákazníci spotřebitelé a naše mínění o té problematice jako opravdu může něco změnit třeba.
Tomáš DUDA, ředitel FSC ČR
--------------------
Jo, jako myslím, že většina lidí jako má, že jo, obavy o to, co oni jako sami zmůžou, co můžou změnit, ale to je jedna z ukázek, určitě to platí i v jiných případech, a to jedna z ukázek, kdy opravdu tlak veřejnosti individuálních prostě lidí může něco změnit, no.
Tomáš VRŠKA, lesník, ekolog
--------------------
Ta naděje je samozřejmě v tom, že vždycky, když jste jako na dně, tak s můžete říct a já začnu jinak a líp, že ono nás to bude stát strašně moc peněz, že jo, celá tahle ta vlna, teď bude strašně moc dřeva na trh, máte problém ho prodat, všichni teda fakt jako dřou hubou k zemi, ty, kteří prodávají. A za 10 let, nebo já nevím přesně, za kolik, budou dřít ty zpracující, dřevozpracující firmy, protože ono pak to dřevo nebude, že jo, čili jako tohle má strašně dlouhej dozvuk, to není jako, že lesáci se otřepou a klid. A je potřeba zase vidět, že jo, to primární lesnictví je 0,5 % HDP nebo 0,6, ale když už to pak vezmete s dřevozpracujícím průmyslem, tak je to 5 až 6 % HDP. Tam jako je nabalený, v tom zpracování dřeva jsou nabalený mnohem větší kapacity, i lidský. Takže to jako ta temná hodina teprve přijde z tohohle pohledu, ale pro lesníky samozřejmě je to obrovská výzva, opravdu jako změnit myšlení.
Jaromír BLÁHA, Hnutí Duha, expert na ochranu lesů
--------------------
To, že všichni vidí, že ty lesy umírají, je příležitost změnit legislativu, změnit dosavadní způsoby hospodaření. Takže je v tom možnost vidět i určitou naději.
Josef VOJÁČEK, generální ředitel, Lesy České republiky, s. p.
--------------------
Budeme se snažit o to, aby nově zakládané porosty byly druhově pestré, pokud možno i věkově pestré a aby více odolávaly do budoucna možným škodlivým vlivům.