Kalamita se z lesů přesouvá i do měst. Kůrovec řádí zejména na Valašsku, náprava může trvat až dvacet let.
ZLÍNSKÝ KRAJ

Bezmála tři sta tisíc metrů krychlových dřeva. Lze si to těžko představit, ale tolik poškozeného dřeva letos zpracoval státní podnik Lesy ČR, který vlastní největší plochu lesů v regionu. Loni šlo o polovinu.
Rozsáhlá smrková území tu decimuje kůrovec. „Nejhorší je situace na severu regionu v okolí Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. Výraznější poškození smrkových porostů však evidujeme také v okolí Zlína," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Největší nadějí je teď pořádná mrazivá zima. Právě mírné zimy z posledních let totiž kůrovci nahrály.
Problém se navíc už netýká pouze lesů, ale přemísťuje se i do měst – do ulic a parků. Naposledy na problém upozornili v Bystřici pod Hostýnem.

V nebezpečí jsou kromě smrků i další druhy

Město v Hostýnských vrších kůrovec začal letos sužovat ve větší míře. „Problémem jsou poslední suchá léta, výskyt kůrovcovitých brouků v okolních lesích i překladiště dřeva na vlakovém nádraží. Dosud byly dřeviny v mnohem lepším stavu než v okolí, ale zhoršuje se to," uvedl Tomáš Svačina z odboru životního prostředí bystřické radnice. Kvůli bezpečnosti a omezení šíření kůrovce muselo město nachystat kácení osmi smrků v parku Zahájené i dalších dřevin, například v ulici 6. května nebo parku Schwaigrovo náměstí.
„Vyzýváme také občany, aby zkontrolovali stromy na svých pozemcích a zajistili, aby se z nich kůrovec dál nešířil. Jakmile strom celý uschne, už je pozdě," upozornil Svačina.

Lidé si mohou všimnout projevů usychání nebo většího množství opadaného jehličí. Problémem je, že kůrovcem, který napadá především smrky ztepilé, začínají trpět i další druhy – například smrk stříbrný, douglasky nebo i borovice. Bystřice bude poražené dřeviny nahrazovat novou výsadbou, ale půjde především o listnaté stromy, které kůrovcem postiženy nebývají. „Bohužel to vede k tomu, že nám z města postupně jehličnany mizí, což může změnit charakter některých míst," dodal Svačina, který nevylučuje, že k dalšímu kácení může dojít na jaře.

Kůrovcová kalamita ve Zlínském kraji nejvíce postihla Beskydy. Na území bývalého okresu Vsetín loni vytěžili 150 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. Nejhůř zasažené je okolí Rožnova pod Radhoštěm. „Jde o nejrozsáhlejší kalamitu v historii," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman při nedávné návštěvě Zlínského kraje. „Je potřeba říct, že její náprava může trvat patnáct i dvacet let," dodal.

Letošní rok se suchem a teplotami blíží kritickému roku 2015. Podmínky pro množení a šíření kůrovce byly ideální. Řešením stavu má být výsadba jiných dřevin, než je smrk. Odborníci doporučují zejména jedle, buky a duby. Lesníci se ale točí v začarovaném kruhu. Ačkoliv se snaží holiny vzniklé kácením kůrovcového dřeva rychle znovu osadit, nestíhají to. Půda pak rychle vysychá a nové stromky se z velké části neujmou. Velkým problémem je v současné době skládkování a odbyt kůrovcového dřeva. „Dosud byla sanována pouhá čtvrtina," podotkl Toman.

Vznikl proto katalog, v němž jsou popsaná jednotlivá místa, na kterých se dá takové dřevo skládkovat. Ve Zlínském kraji je těchto ploch 13, celkem na ploše necelých tří hektarů. Pojmou až 50 tisíc kubíků dřeva.
Toman zároveň přislíbil navýšení finančních příspěvků pro vlastníky malých lesních pozemků.

PETRA PROCHÁZKOVÁ, ONDŘEJ HOLUBEC