Ať chceme nebo ne, jsme o rok starší.
Někdo si to nepřipouští.
A to je dobrá volba. Co nám nový rok 2019 přinese, ukáže čas. Člověk, jenž má blízko k přírodě, a les je jeho oblíbený biotop, už může na základě prognóz zjistit, že těžba kůrovcového dřeva (lýkožrout smrkový) bude větší než v roce minulém.
Zaměřme se nejen na včelařský význam smrku obecného (ztepilého). Smrk je nejběžnější strom našich lesních porostů.
Vždy zelený jehličnan dorůstající výšky až 60 metrů. Smrk kvete v dubnu a květnu. Samčí květy jsou karmínově červené nebo žlutozelené, vyrůstající na loňských větévkách. Samičí šištice jsou červené, nebo žlutozelené, visí obvykle v horní části koruny, po dozrání zhnědnou. Smrk je přirozeně rozšířen ve vyšších, chladnějších polohách. Lesnickou kultivací se dostal i do nižších poloh. Je dřevinou stinnou až polostinnou. Smrk obecný (Picea abies L.) je větrosnubnou dřevinou, nektária nemá. V některých letech tvoří mnoho pylu, jež má malou výživnou hodnotu a včely jej nesbírají. Přesto je smrk považován za cennou včelařskou dřevinu. Jednak je nejrozšířenější dřevinou v České republice a hostí významné producenty medovice červce a mšice. Nejvýznamnějším je puklice poloskrytá.
Produkce medovice začíná kolem 10. června a končí nejpozději přibližně 10. července. Puklice s oblibou vyhledává smrkové porosty na těžších, jílovitých půdách, kolem potůčků a vlhkých žlebů.
Ze mšic je nejvýznamnějším producentem medovice na smrku medovnice nahá, medovnice smrková a medovnice zelenavá. Získané smrkové medovicové medy jsou tmavě hnědě zbarvené, vonné, sladké a velmi chutné.
Je třeba připomenout, že snůška ze smrku není každý rok. Záleží na klimatických podmínkách v zimě, jestli kolonie producentů přežijí do následujícího roku. Námrazy a silné mrazy koloniím producentů nesvědčí. Dále je třeba zmínit periodicitu výskytu lesního (medovicového) medu ze smrku. Uvádí se, že tato snůška přichází za 5 až 7 let.
Nicméně úbytek smrkových porostů způsobených lýkožroutem smrkovým ukáže v blízké budoucnosti jeho vliv na biotop, zadržení vody v krajině, převahu větrů, erozi a v neposlední řadě na snůškový zdroj medovicových medů.
Včelstva zimují necelé tři týdny po zimním slunovratu a právě toto datum je v biologii včely medonosné (Apis melitera L.) v našich podmínkách, něco jako biologické hodiny pro matku. Začíná s kladením vajíček následující generace včel dělnic, jež pomalu nahradí zimní, zimující generaci včel.
V životním běhu včelstva tvoří letní a zimní slunovrat významné předěly. Ne nadarmo se včelám říkává – děti slunce. Zimním slunovratem startuje nový životní cyklus včelstva.
Do jaké míry bude start úspěšný, o tom se rozhodlo již v podletí. Včely v temném úlu bez přímého kontaktu s vnějším světem zjistily, že slunce otočilo svoji pouť oblohou tak, jak budou ubíhat dny směrem k jaru, začne se množství plodu ve včelstvu zvyšovat. A za ideálních podmínek poroste až do letního slunovratu.
Včely dělnice musí vytvořit podmínky pro vývoj plodu. A to je hlavně teplota 34,5 °C. Včelstvo začne více spotřebovávat glycidové zásoby a postupně mizí pylové zásoby. Bez pylu včelstvo neploduje a jsou známy roky, kdy včelstva čekala až na první přínos pylu z přírody, aby začala s plodováním.
Dnes již víme (na základě výzkumů významných včelařů), že dynamiku včelstva, nezávisle na teplotních a geografických rozdílech na celé severní polokouli, přímo ovlivňuje fotoperioda (délka doby denního světla), jejímž významným mezníkem je právě 21. prosinec.
Způsob, jakým environmentální faktory vyvolávají fyziologické změny a chování včel, není doposud zcela jasný. K zahájení plodování při zimním slunovratu a snižování plodování při letním slunovratu dochází několika mechanismy.
Právě v období slunovratů dochází k nejvyšší produkci mateřského feromonu. Se snižováním populace včelstev od podzimu do jara, což umožňuje každé dělnici získat vyšší podíl feromonů produkovaných matkou, stimulujících odchov plodu.
Hmotnost matek přímo koreluje s roční fotoperiodou a intenzitou kladení. V období intenzivního kladení byly zjištěny nízké hladiny bílkovin v tukovém tělesu matek, potažmo vaječníků. Zásadní podmínkou pro průběh těchto změn je synchronizace mezi matkou a dělnicemi a dělnicemi navzájem. Synchronizace funguje i přes značné rozdíly genotypu a fenotypu včel.
K udržení cirkadiánního rytmu ve včelstvu čítajících desítky tisíc včel je nezbytná výměna výživných tekutin (trofolaxe). Roli při synchronizaci včelstva má také matka. Byl, mimo jiné, prokázán přímý vliv na množství látek v hemolymfě, mocnost tukového tělesa, produkci mateřského feromonu.
Jedním z hlavních faktorů úspěšnosti včelstva je synchronizace cirkadiálního rytmu, který závisí na distribuci potravy a feromonů. Jak nám včelařům kalendář napovídá, vyhlížíme den hromadného proletu našich včel. Je dobré, jde-li to, být při tom. Ukáže nám informaci o jednotlivých včelstvech pro včelaře. Je to malý svátek.
Vše záleží na venkovní teplotě, ne moc větrného dne, jež docílí 10 a více stupňů Celsia ve stínu.
Práce spojené s praktickým včelařením je dobré v období vegetačního klidu neodkládat. Počítat s tím, že v sezoně na to totiž čas nezbude. Procházky ke stanovištím včelstev nás obohacují o naději, že letos opět včelstva vyletí za snůškou, i když smrkový les změní svou tvář.
Zdeněk Šobáň