Mají se lépe, ale hojí si horší léta, hodnotí dopad kůrovcové kalamity na zpracovatele Tomáš Pařík, předseda představenstva společnosti Wood & Paper. Firma ročně zobchoduje dřevo za šest miliard korun. Na kalamitu podle něj doplácejí hlavně vlastníci lesů, kterým stát prý pomáhá málo.
* Na trhu jsou velké přebytky smrkového dřeva. Co se z něj v našich podmínkách vyrábí?
Smrkové dřevo je nejvhodnější pro průmyslové využití. Je lehké, rychle roste a dobře se opracovává. To nejkvalitnější se může používat na hudební nástroje a také se například lepí do různých nosných stavebních prvků. Méně kvalitní dřevo se používá ve stavebnictví, k výrobě bednění u betonových staveb, zpracovává se také na řezivo a v této podobě se ze střední Evropy vyváží do různých zemí, jako je USA a Japonsko. Dřevo s velmi nízkou kvalitou se použije na výrobu deskových materiálů, jako jsou OSB a jiné dřevotřískové desky, případně míří na výrobu buničiny a papíru.
* Jaká je nyní cena za kubík smrkového dřeva z lesa?
Pokud necháme suché stromy stát a na slunci rozpraskají, už v podstatě nejdou použít na dřevařské zpracování. Po určité době jsou použitelné jen k výrobě papíru. Méně kvalitního dřeva je čím dál víc, takže klesá cena. Smrkové dřevo stále použitelné na pilařské zpracování stojí kolem 800 korun za kubík, před rokem to bylo dvakrát až čtyřikrát více. Smrková vláknina pro výrobu papíru stojí od 500 do 550 korun, za rok se propadla na polovinu.
* Bude cena dál klesat?
Souvisí to s poptávkou po jednotlivých výrobcích. Teoreticky ještě může jít dolů, ale potom už naráží na nákladovou cenu. Cena kůrovcového dřeva pro pilařské zpracování může klesnout z 800 korun k ceně vláknin.
* Na koho to nejvíce dopadne?
Primárně cenu zaplatí vlastník lesa. Platí za vytěžení a přiblížení odvozní cestě, odkud si dřevo zpracovatel odveze. Státní podnik prodává takzvaně na pařezu, kdy mu firmy dopředu dávají na pět let cenu, za kterou dřevo od státního podniku vykoupí.
* Jak velké jsou přebytky?
V Česku se těží ročně kolem dvaceti milionů kubíků. Můžeme se dohadovat, jestli jsou přebytky tři, pět nebo více milionů. Je přetlak dříví nižší kvality, částečně i borového dřeva. Velký problém je, že se Česko dlouhodobě nestaralo o domácí zpracování a dnes jsme největším vývozcem surového dříví na světě v poměru k těženému objemu. Na export jde kolem 30 procent.
* Kam se surovina vyváží?
Našimi odbytovými trhy je hlavně Rakousko a Německo, kde mají v části oblastí stejný problém se suchem a kůrovcem.
* A co nápad na snížení DPH u dřeva pro energetické využití?
Spalování palivového dříví v domácnostech by se tím zvýšilo jen omezeně. A nemyslím, že je to dlouhodobě rozumné řešení. Místo toho, aby se tvořila přidaná hodnota na dříví, tak ho budeme pálit jako ve středověku?
Filip Horáček