Na Šumavě se daří udržovat populaci tetřeva, sokoli tu zakládají hnízda. Naopak tetřívek je na pokraji přežití. Ornitolog správy parku Aleš Vondrka mapuje ptačí druhy a pracuje na návrhu klidových území.
V létě chystá akce k roku ptactva.
ŠUMAVA Do šumavských lesů vyráží brzy ráno za ptáky. Někdy v nich tráví i noci, když zkoumá sovy. „Moje práce je krásně pestrá," říká ornitolog Aleš Vondrka ve své podkrovní kanceláři vimperského sídla Správy Národního parku Šumava. Právě odtud vyjíždí hlavně v zimě do terénu mapovat výskyt tetřeva hlušce. Území chráněného a vzácného ptáka řeší nový návrh klidových území v národním parku, na kterém se 32letý Vondrka podílel. Součástí plánu je i zpřístupnění turisticky atraktivního hraničního přechodu Modrý sloup, ke kterému vede cesta Luzenským údolím.
- Právě Luzenské údolí je pro tetřeva klíčové. Jak zajistíte, aby jeho vývoj nebyl na Šumavě narušen?
Jde o jeden z nejkvalitnějších biotopů evropsky chráněného tetřeva hlušce. Proto je i sezonní zpřístupnění stezky na Modrý sloup nemožné bez toho, aby se mu vyhradilo místo pro nerušený vývoj jinde. Případné otevření Luzenského údolí s sebou ponese nutnost navrhnout a uskutečnit takzvaná kompenzační opatření, aby měl nadále dostatek prostoru pro život.
- Co musíte zohledňovat, když rozvrhujete klidové oblasti?
Návrh klidových území vždy reaguje na aktuální situaci, tedy na to, kde se daný druh nejvíce vyskytuje, a tam mu zajišťuje klid od člověka. Související turistická omezení vždy vycházejí z biologie ptačího druhu. Klidová území na Šumavě z ptáků chrání kromě tetřeva hlušce ještě sokola stěhovavého, jeřába popelavého a tetřívka obecného. Zatímco například u sokola platí omezení pro turisty jen v době hnízdění, u tetřeva je potřeba chránit místa jeho výskytu po celý rok.
Celý rozhovor najdete v MF Dnes.