Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Teploty přes 20 stupňů a bez srážkové období. Příjemné jaro jak pro koho přímo ideální podmínky to ovšem jsou pro rojení kůrovců. Letos začalo o týden dříve než loni, kdy kůroveczatím způsobil větší ztráty. Potvrzuje to i zkušenost soukromého zemědělce a lesníka Daniela Pitka.
PITKA Daniel, lesník, soukromý zemědělec
Bylo málo sněhu ani těch srážek nebylo moc a tím pádem vlastně už teďka v dubnu máme u nás katastrofální sucho. A vlastně je vidět, že tráva na loukách je řídká, nepřirůstá, v lesích už vlastně v lapačích je kůrovec, kterému se to počasí přeje. Jak už jsou v lapácích závrty.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Dříve se většinou v nižších nadmořských výškách kůrovec rojil dvakrát a na horách jednou. Loni byla poprvé rojení hned čtyři. Odborníci s domnívají, že škody způsobené kůrovcem letos přesáhnou původně odhadovaných 30 miliard. Naším hostem je teď Petr Zahradník z lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jeden z autorů projektu kůrovcové info. Dobrý večer. Takže ani zima populaci kůrovce u nás neoslabila?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
V podstatě ani teplá ani studená zima na toho kůrovce nemá nějaký zásadní vliv.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Takže co podle vás napovídá tomu,že i letos bude to kůrovcové rojení četnější kromě tedy zimy?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Prakticky jste to řekla už sama. Rojení začalo o týden dřív než minulý rok a pokud se teploty v letošním roce v létě nějakým způsobem zásadně neupraví, v což se asi nedá moc doufat, tak ta situace bude obdobná jako v minulém roce a podruhé za celou historii sledování budeme mít opět čtyři rojení jak v loňském roce.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Jak se dá v době rojení nebo proti němu zasáhnout?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Na jednu stranu je to velice jednoduché, včas najít napadený strom, včas ho po kácet a v čas ho asanovat účinně. Samozřejmě, že v praxi je to trosku snažil najít, protože to vyhledávání je komplikované od díky právě těm vysokým teplotám, kdy se zkracuje doba vývoje lýkožrouta, tak vlastně od nalezené do účinné asanace máme strašně málo času. Takže je to velmi komplikované, navíc v lesním hospodářství momentálně chybí lidi, kteří by to prováděli, takže tam je těch problémů strašně moc, které nám komplikují tu situaci, která by se za normálních okolností dala zvládnout, ale teď je to skutečně velmi problematické.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Jaké jsou ty normální okolnosti, protože Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká už několik let a podle odborníků je to nejhorší vlastně v historii českého lesnictví.
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Ano, je to jednoznačně nejhorší, ale když si to vezmeme, že do roku 2016 jsme měli maximálně 2 miliony kubíků napadeného dříví kůrovcem, tak v současné době jsme měli minimálně 12 milionů. Něco nám ještě zůstalo v lese jako souše. To ani nevíme, kolik toho je. Možná další tři, čtyři miliony kubíků. To znamená, že to je vlastně téměř desetinásobný nárůst proti normální situaci. A ty dva miliony kubíků, ty se daly těma kapacitama zvládnout. V současné době prostě ty kapacity na tento objem už nestačí. Nemáme lidi, nemáme techniku, a tak dále.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Takže nedostatek pracovních sil způsobuje to šíření kůrovcové kalamity v českých lesích.
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Jeden z významných faktorů, protože jestliže je včas nezasanujeme to kůrovcové dříví a ty brouci nám z toho stromu vylétnou, tak vlastně napadnou další porosty a to prostě není lineární záležitost, to je prostě exponencionální záležitost. Takže vlastně ono se to navyšuje mnohem víc.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Kalamitní zóna zasahuje části sedmi krajů České republiky, jaká jsou tam přijatá opatření. Jsou z vašeho pohledu dostatečná. Mají vlastníci lesů. Dostatek informací, jak při té kalamitě postupovat? Jestli je ten postup vlastně koordinovaný nějak?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Já se domnívám, že jakoby měli mít všichni dostatek informací, protože je to šířeno všemi směry. Do určité míry dostatečné to je. Na druhou stranu sále tady prostě chybí ta pracovní síla, která by byla schopna to zvládat. Jedním z cílů této jakoby rajonizace cílů, území bylo to, že prostě opustíme nebo nebudeme těžit souše, abychom vlastně ty pracovní kapacity byly schopny použít tam, kde prostě ten kůrovec je aktivní, abychom ho včas zastavili. Nebudeme se prostě věnovat něčemu, co už je dávno z hlediska ochrany lesa pasé a budeme se prostě věnovat tomu, jak je to skutečně aktuální.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Jakou roli ještě na závěr má ministerstvo zemědělství při zvládání té kůrovcové kalamity. Napomáhá se s ní vypořádat? Takže bez nic by to nešlo, protože oni vlastně nějakým způsobem prostě se podíleli na té novelizaci zákona. Oni vyhlásili to opatření obecné povahy. Bez nich by to skutečně nešlo.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Říká Petr Zahradník z lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a minulosti, jeden z projektů kůrovcové info. Děkuji za hezký čas, hezký večer.
Teploty přes 20 stupňů a bez srážkové období. Příjemné jaro jak pro koho přímo ideální podmínky to ovšem jsou pro rojení kůrovců. Letos začalo o týden dříve než loni, kdy kůroveczatím způsobil větší ztráty. Potvrzuje to i zkušenost soukromého zemědělce a lesníka Daniela Pitka.
PITKA Daniel, lesník, soukromý zemědělec
Bylo málo sněhu ani těch srážek nebylo moc a tím pádem vlastně už teďka v dubnu máme u nás katastrofální sucho. A vlastně je vidět, že tráva na loukách je řídká, nepřirůstá, v lesích už vlastně v lapačích je kůrovec, kterému se to počasí přeje. Jak už jsou v lapácích závrty.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Dříve se většinou v nižších nadmořských výškách kůrovec rojil dvakrát a na horách jednou. Loni byla poprvé rojení hned čtyři. Odborníci s domnívají, že škody způsobené kůrovcem letos přesáhnou původně odhadovaných 30 miliard. Naším hostem je teď Petr Zahradník z lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, jeden z autorů projektu kůrovcové info. Dobrý večer. Takže ani zima populaci kůrovce u nás neoslabila?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
V podstatě ani teplá ani studená zima na toho kůrovce nemá nějaký zásadní vliv.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Takže co podle vás napovídá tomu,že i letos bude to kůrovcové rojení četnější kromě tedy zimy?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Prakticky jste to řekla už sama. Rojení začalo o týden dřív než minulý rok a pokud se teploty v letošním roce v létě nějakým způsobem zásadně neupraví, v což se asi nedá moc doufat, tak ta situace bude obdobná jako v minulém roce a podruhé za celou historii sledování budeme mít opět čtyři rojení jak v loňském roce.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Jak se dá v době rojení nebo proti němu zasáhnout?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Na jednu stranu je to velice jednoduché, včas najít napadený strom, včas ho po kácet a v čas ho asanovat účinně. Samozřejmě, že v praxi je to trosku snažil najít, protože to vyhledávání je komplikované od díky právě těm vysokým teplotám, kdy se zkracuje doba vývoje lýkožrouta, tak vlastně od nalezené do účinné asanace máme strašně málo času. Takže je to velmi komplikované, navíc v lesním hospodářství momentálně chybí lidi, kteří by to prováděli, takže tam je těch problémů strašně moc, které nám komplikují tu situaci, která by se za normálních okolností dala zvládnout, ale teď je to skutečně velmi problematické.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Jaké jsou ty normální okolnosti, protože Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká už několik let a podle odborníků je to nejhorší vlastně v historii českého lesnictví.
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Ano, je to jednoznačně nejhorší, ale když si to vezmeme, že do roku 2016 jsme měli maximálně 2 miliony kubíků napadeného dříví kůrovcem, tak v současné době jsme měli minimálně 12 milionů. Něco nám ještě zůstalo v lese jako souše. To ani nevíme, kolik toho je. Možná další tři, čtyři miliony kubíků. To znamená, že to je vlastně téměř desetinásobný nárůst proti normální situaci. A ty dva miliony kubíků, ty se daly těma kapacitama zvládnout. V současné době prostě ty kapacity na tento objem už nestačí. Nemáme lidi, nemáme techniku, a tak dále.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Takže nedostatek pracovních sil způsobuje to šíření kůrovcové kalamity v českých lesích.
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Jeden z významných faktorů, protože jestliže je včas nezasanujeme to kůrovcové dříví a ty brouci nám z toho stromu vylétnou, tak vlastně napadnou další porosty a to prostě není lineární záležitost, to je prostě exponencionální záležitost. Takže vlastně ono se to navyšuje mnohem víc.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Kalamitní zóna zasahuje části sedmi krajů České republiky, jaká jsou tam přijatá opatření. Jsou z vašeho pohledu dostatečná. Mají vlastníci lesů. Dostatek informací, jak při té kalamitě postupovat? Jestli je ten postup vlastně koordinovaný nějak?
ZAHRADNÍK Petr, lesní ochranná služba, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Já se domnívám, že jakoby měli mít všichni dostatek informací, protože je to šířeno všemi směry. Do určité míry dostatečné to je. Na druhou stranu sále tady prostě chybí ta pracovní síla, která by byla schopna to zvládat. Jedním z cílů této jakoby rajonizace cílů, území bylo to, že prostě opustíme nebo nebudeme těžit souše, abychom vlastně ty pracovní kapacity byly schopny použít tam, kde prostě ten kůrovec je aktivní, abychom ho včas zastavili. Nebudeme se prostě věnovat něčemu, co už je dávno z hlediska ochrany lesa pasé a budeme se prostě věnovat tomu, jak je to skutečně aktuální.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Jakou roli ještě na závěr má ministerstvo zemědělství při zvládání té kůrovcové kalamity. Napomáhá se s ní vypořádat? Takže bez nic by to nešlo, protože oni vlastně nějakým způsobem prostě se podíleli na té novelizaci zákona. Oni vyhlásili to opatření obecné povahy. Bez nich by to skutečně nešlo.
Renata KROPÁČKOVÁ, redaktorka
Říká Petr Zahradník z lesní ochranné služby Výzkumného ústavu lesního hospodářství a minulosti, jeden z projektů kůrovcové info. Děkuji za hezký čas, hezký večer.