Přemnožení kůrovce spouští v lese řetězovou reakci, když má hlad nevybírá si. „Stále častěji se stává, že když brouci v porostu vyhubí všechny dostupné smrky, pustí se i do jiných druhů stromů," říká Petr Doležal, odborník na kůrovce z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
* Kůrovec a smrk spolu žijí od nepaměti. Jak toto soužití funguje, když nejsou přemnožení?
V době, kdy je jeho populační hustota nízká, mladí brouci vylétnou a hledají oslabené stromy. Ve zdravém lese je takových stromů málo, proto se za chemickým signálem z jednotlivých oslabených stromů šíří na větší vzdálenost a také více směry. V porostu pak vidíme sem tam uschlý strom, navíc mnoho brouků cestou uhyne. Navíc jich ke stromu nemusí dorazit dost na to, aby ho zahubili. V terénu jsem viděl opakovaně stromy, které byly kůrovcem napadeny několikrát a přežily.
* Jak dochází k tomu, že se kůrovec přemnoží?
Když je porost například suchem poškozen plošně, vnímají ho brouci jako kořist celý, nerozptýlí se tolik a méně jich uhyne. Z jednoho stromu se vytvoří skupina uschlých stromů, která je označována jako kůrovcové „kolo" nebo „oko". Pokud se stromy nezlikvidují dříve, než z nich kůrovec vylétne, je zaděláno na velké problémy. Kůrovců je totiž pak už tolik, že jsou schopni překonat i obranu zdravých stromů.
Celý článek najdete v MF Dnes.