Vlastníky a správce lesů čeká kromě boje s dopady sucha a kůrovcové kalamity také obnova kalamitních ploch. Je zřejmé, že velikost těchto ploch překročí běžnou plochu obnovy a bude třeba zásadním způsobem navýšit objemy pěstovaného sadebního materiálu. Zároveň bude nutné reagovat druhovou skladbou na změny a výkyvy klimatu i změny v legislativě. Korespodenční rozhovor redakce Lesnické práce s Martinem Rozmánkem, jednatelem společnosti LESCUS Cetkovice, s. r. o., nabízíme i našim čtenářům.

* Odhadovaná rozloha kalamitních ploch za rok 2018 činí zhruba 50 000 ha, tedy dvojnásobek běžné obnovované plochy. Nárůst ploch určených k obnově lze očekávat i v dalších letech. Jak jako významný producent sadebního materiálu hodnotíte současnou situaci a co budou muset školkaři udělat, aby byl na trhu dostatek sadebního materiálu?

Jednoduše řečeno budou muset školkaři zabrat. Myslím si, že je to pro nás výzva, ale není nezvladatelná. První, co bude nutné udělat, je zajistit semennou surovinu a zároveň rychle a účelně modernizovat, resp. vybudovat skladovací kapacity.

* Vlastníci lesů se z důvodu přebytku dřeva na trhu a propadu jeho cen dostávají do ekonomických, v mnoha případech již existenčních problémů. Lze tedy obnovu zvládnout bez pomoci státu? Pokud ne, jak by měla tato podpora vypadat?

Bez podpory státu to jednoznačně nepůjde! Aktuální situaci si dnes troufám označit za živelní katastrofu. Pokud se něco takového stane v jiném odvětví, vždy to pomáhá řešit stát. V této souvislosti mne mrzí, když média prezentují, že za stav lesů mohou lesníci, kteří nezvládli kůrovce. Nazvěme situaci jako celoplošné odumírání lesů z důvodu klimatických změn a vlivu sucha. Za to lesníci nemohou! Ale uvědomme si, že bez znalostí, technických a lidských sil dnes poškozené lesy obnovit nelze. Lesy budou muset obnovit lesníci, protože jenom oni vědí, jak na to a umí to. Je to podobné jako například po zemětřesení - nikdo většinou nespílá stavitelům a projektantům, že špatně postavili město. Stát pomůže a stavitelé postaví nové město. Stejné je to i s lesem. Já zde naopak vidím obrovskou příležitost pro dnešní generaci lesníků, abychom ukázali, že dokážeme zvládnout i tyto problémy a vypěstovat nové a odolnější lesy. Osobně to přijímám jako výzvu. Stát by měl jednoznačně pomoci vlastníkům lesa, protože pokud bude mít vlastník peníze na obnovu, potom se peníze dostanou do lesních školek i k firmám, které zalesňují a zpracovávají kalamitu, případně zajišťují pro vlastníka lesa jiný servis. Školkaři i firmy potřebují vlastníky lesů. Forma podpory by mohla spočívat v platbě za zalesněný hektar, případně za zpracovaný metr krychlový kůrovcového dříví. Podpora by měla mít jednoduchou formu a měla by přijít hlavně rychle. Podpora by také měla odrážet požadovanou druhovou skladbu.

Celý článek najdete v Zemědělci.