Babišovi ministři na výjezdu za kůrovcem
Čelíme největší kalamitě od Sámovy říše, tvrdí ministr životního prostředí.
Tohle je nakažený strom? To ani nejde poznat," diví se premiér Andrej Babiš. Ale lesník seřezává kůru a ujišťuje ho, že tam pod ní je.
Nepatrný brouk o délce necelého centimetru, který se však stal postrachem českých lesů. Jen letos kvůli kůrovci padne možná víc než 10 milionů stromů. Skoro dvakrát tolik, co loni.
A členové Babišova kabinetu se včera snažili ze všech sil dokázat, že o tomto problému vědí a řeší ho aktivněji než předchozí vlády. Na Vysočině, která je nejpostiženější oblastí v Česku vůbec, tak s premiérem Babišem dorazili hned čtyři další ministři – celkem třetina vlády. Teplota po nezvykle chladném květnovém ránu vystoupá jen pár stupňů nad nulu a průběžně poprchává. „Kéž by tohle krásné počasí vydrželo aspoň do poloviny června," přeje si ministr životního prostředí Richard Brabec. „Přesně tohle kůrovci nesvědčí. Na rozdíl od sucha a tepla," líčí Brabec. „Jsme ve válce s kůrovcem, čelíme největší kalamitě od dob Sámovy říše," pouští se do sugestivních vět a na dotaz, zda trochu nepřehání, tvrdí, že ani náhodou.
Kůrovec sice žije ve stromech přirozeně, ale nikdy v minulosti neměl tak příhodné podmínky jako teď. Teplejší počasí s menším počtem srážek v kombinaci s masovou výsadbou smrků v posledních staletích udělaly své.
„Zatímco v minulosti tady na Vysočině bylo možná deset procent smrků, teď je jich až 70 procent," popisuje Brabec příčinu.
Problémem smrku je, že má příliš mělké kořeny, zapouští je jen desítky centimetrů pod zem. A když je sucho, nemůže si tak „sáhnout" na podzemní vodu jako buk nebo dub, jejichž kořeny se dostanou mnohem hlouběji. Kvůli tomu je smrk oslabený a stává se ideální kořistí pro kůrovce.
Ondřej Leinert
Celý čánek najdete zv MF Dnes.