Fórum čtenářů

Již Karel IV. a následně Marie Terezie si uvědomovali, že vytěžené lesy není možné nechat napospas přírodě. Tudíž bylo vyhodnoceno, že když si člověk z lesů něco vezme, tak to tam musí vrátit. Bylo rozhodnuto, že se lesy budou obnovovat tak, aby i další generace si mohly užít lesa a jeho dříví jako trvale obnovitelného zdroje. Ani Karel IV., ani Marie Terezie netušili, že ve 21. století budou ekologická hnutí, jež k lesu nebudou mít vlastnické právo, ale budou mít moc všem říkat, co mají dělat. Ale abychom nechodili jenom po vlastech českých. Podívejme se do Dalmácie, kde již Římané vytěžili lesy okolo Jaderského moře s tím, že si lesy samy pomůžou.

Myslím, že na jejich obnovu čekáme již přes 2 000 let, a jaký je výsledek, může si každý vyhodnotit při cestě do Chorvatska na dovolenou. Ale zkusme se vrátit zpátky do 20. a 21. století. Podívejme se do Amazonie a do Indonésie, kterým vyčítáme těžbu pralesů a to, že se na vytěžených plochách prales sám neobnovuje. Třetímu světu toto vyčítáme, a najednou chceme totéž dělat i u nás pod tvrzením, že děláme to nejlepší pro přírodu? Proč lidé, kteří nejsou vlastníky, si uzurpují právo mluvit do hospodaření těm, kteří mají a chtějí spravovat svůj majetek?

Donuťme stát k tomu, aby zajistil obnovu všech po kalamitě vzniklých holin. Připravovaná změna lesního zákona a změny, které umožňují změnu lhůt, případně nezalesnění holin, je špatná cesta, byť se může zdát pro politiky levnější. Je potřeba pěstovat jiné lesy, než jsme pěstovali doposud – lesy druhově rozmanitější a věkově diferencovanější. Za stav, který je v současné době v lesích v České republice, nemůžou ani lesníci, ani vlastníci lesa. Počasí, které panovalo v posledních letech, zejména sucho, se na stavu lesů podepsalo. Jedině lesníci se svými zkušenostmi, vzděláním, pracovním odhodláním a stavovskou ctí jsou schopni vypěstovat nové lesy. A k tomu potřebují porozumění a podporu nejen široké veřejnosti, ale také státu.

Martin Rozmánek, lesník