Od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 klesla produkce emisí skleníkových plynů téměř o čtvrtinu, stále je ale hodně nadprůměrná. Zrecyklováno je téměř 80 procent odpadů a počet skládek se snížil zhruba na třetinu. Vyplývá to z publikace Čtvrtstoletí životního prostředí, kterou vytvořila česká informační agentura životního prostředí CENIA. Podle výsledků se zvyšuje zastavěná plocha, nesnižuje se těžební plocha a smrk má v lesích stále největší zastoupení. CENIA publikaci představila dnes na tiskové konferenci a dostupná je na internetových stránkách agentury.
"Je hezké vidět, o kolik se životní prostředí zlepšilo díky transformaci ekonomiky, vstupem do Evropské unie, státní politikou a environmentální osvětou společnosti. Stále ale přetrvávají výzvy v podobě kvality ovzduší nebo adaptace na změny klimatu," uvedla ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje Anna Pasková.
Emise se od roku 1993 snížily o 22 procent. Jedním z hlavních zdrojů znečišťujících látek je vytápění domácností. Ročně například vyprodukují zhruba 555 kilotun oxidu uhelnatého, který ke znečištění ovzduší přispívá z 68 procent.
Každých deset let stoupá teplota o 0,3 stupně Celsia. "Takové zvýšení sice člověk nepozná, ale pro přírodu to může být problém," řekl ředitel agentury CENIA Miroslav Havránek. Zdvojnásobil se roční počet tropických dní, kdy teplota stoupá nad 30 stupňů Celsia, na 12. V roce 2017 ale přesáhl i jeden měsíc.
Za pozitivní hodnotí Havránek sníženou spotřebu vody o téměř 20 procent. V roce 1993 činila spotřeba 104,4 litru na osobu ročně, dnes je to 88,7 litru. Daří se také snižovat odběry vody z povrchových i podzemních zdrojů.
Zastavěná plocha se zvětšila o 26.500 hektarů, v roce 2017 meziročně o 886 hektarů, na úkor zemědělské půdy. "Města tedy zabírají čím dál více území. Městská populace je extrémně zatížena hlukovým znečištěním, které roste," řekl Havránek. V obydlených oblastech se ale zlepšilo nakládání s odpady.
V roce 2002 se objevily kontejnery na plast, papír a sklo, dnes jsou rozšířeny o kov, elektroodpad a textil. Podle studie určuje míru recyklace vzdálenost bydliště od kontejnerů na třídění. Čím je vzdálenost kratší, tím se recyklace zvyšuje. Z poloviny odpadů, které byly zrecyklovány v roce 2002, se to dnes daří až u 80 procent. Do nakládání s odpady bylo od roku 1993 investováno 84 miliard korun. Peníze šly na svoz, přepravu, skladování, třídění a úpravu odpadů.
Ačkoliv se moc nesnížila těžební plocha, o pouhých 104 hektarů, vzrostla rekultivovaná plocha na 10.476 hektarů. Do rekultivace bylo investováno zhruba 28 miliard korun. O moc se nezměnily ani monokulturní porosty lesů, hlavně smrku. Toho v lesích ubyly jen čtyři procenta.
Na publikaci spolupracovalo devět autorů a 36 institucí. Vznikla na základě studií a dat například Českého statistického úřadu, ministerstva zemědělství, Českého plynárenského svazu, ministerstva průmyslu a obchodu a dalších.