Státní lesy pokukují po těch vojenských. Láká je velké věno
„To je zpráva, ze které jsem jako starý lesník zděšený," vyhrkl ze sebe poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09). Dech ztratil poté, co se při zasedání sněmovního branného výboru otevřelo nečekané téma. Poslední červnovou středu přišlo na přetřes možné propojení státních podniků Lesy ČR a Vojenské lesy a statky (VLS). „Není to aktivita ministerstva obrany," brání se nápadu i Lubomír Metnar (za ANO), šéf resortu.
Jak vyplývá z dostupných informací, návrh se zrodil v královéhradecké centrále Lesů ČR. A důvod je jednoduchý. Za nápadem stojí současná kůrovcová kalamita, která decimuje dřevařské hospodaření, čímž nejvíc trpí kasa Lesů ČR.
Zatímco v roce 2017 vykázal státní podnik zisk 3,08 miliardy korun, loni činil pouhých 70 milionů. I přestože objem těžby stoupl. Za razantním poklesem stojí propad cen dřeva způsobený právě lýkožroutem.
A přestože se s podobnou potíží potýkají i Vojenské lesy a statky, do existenčních problémů jako civilní správci státních polesí se nedostaly. Jednak díky způsobu hospodaření – letos nemusejí odvést do státního rozpočtu ani korunu a dlouhodobě si drží polštář o objemu několika stovek milionů –, navíc se jejich byznys netočí jen kolem obchodu se dřevem. Výrazné příjmy jim generuje zemědělství a především strážní služby pro ministerstvo obrany.
„Proboha, chraňte ty vojenské lesy před státními," apeluje poslanec Karel Schwarzenberg na vedení ministerstva.
Pokud by bylo jen na Lubomíru Metnarovi, myšlenky na propojení by pravděpodobně zatrhl. Jenže idea i podle něj vzešla z druhé strany. „Není to žádná iniciativa ze strany ministerstva obrany. Došlo k tomu při jednání s Lesy ČR z hlediska hledání efektivnějšího modelu a reakce na nynější kalamitní situace," doplňuje Metnar.
Ondřej Stratilík
Celý článek najdete v Euru.