Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Kůrovcová kalamita postupuje republikou. Zastavit se jí nedaří. Například v Jeseníkách už značná část smrkových porostů zmizela. Epicentrum se teď posunulo na pomezí Moravy a Čech. Majitelé se často snaží lesy, tedy to co z nich zbylo, prodat nebo i darovat. Ministerstvo zemědělství chce rozdělit mezi majitele dvě a půl miliardy. O peníze žádá vládu, která o tom má jednat v pondělí. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů žádalo minimálně tři a příští rok pět miliard. Stát také zvažuje, jestli a případně jak podpoří využití nadbytečného dřeva v energetice. Tedy jeho spálení.
redaktor
Kůrovec dál decimuje i lesy v Kraji Vysočina. Přednost při těžbě mají čerstvě napadené stromy. Ty mrtvé mohou podle odborníků zůstat stát. Z nich už brouk nevylétne. Třeba kůrovcového dřeva v Kraji Vysočina se letos oproti loňsku zdvojnásobila. I Městské lesyJihlava už za posledních šest měsíců roku vytěžily tolik dřeva, co loni za celý rok. Vlastníci zasažených lesů na Vysočině mohou letos získat dotace na obnovu porostů. Kraj Vysočina na to vyčlenil až 100 milionů korun. Loni rozděloval tři miliony.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak závažná je situace, sleduje i sdružení PEFC Česká republika, rozsah poškození lesůzaznamenalo z letadla.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Naší závěrečnou trojici hostů v Událostech, komentářích jsou Jan Habart, předseda CZ Bio, dobrý večer. René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky, dobrý večer i vám. A Václav Lidický, ředitel odboru hospodářské úpravy ochrany lesů z ministerstva zemědělství, dobrý den i vám. Pánové, chtěli byste dnes být vlastníky lesa? Pane Habarte, začneme u vás, jste nejblíž.
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Dobrý večer. Já se přiznám, že les je moje vášeň, takže bych chtěl být vlastníkem lesa, ideálně nějakého smíšeného nebo listnatého.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A to se nedivím, skutečně, pane Nedělo, co vy? Jak je obtížné být vlastníkem lesa?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Dobrý večer. Kdybych se vžil do mé situace, jakou mám, co se týká volného času, tak si myslím, že já bych vlastník lesa v současné době nechtěl být, protože les potřebuje hodně práce a hodně času.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Lidický, váš pohled.
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Vlastnictví lesa je velmi zvláštní záležitost a je to dlouhodobá záležitost. Takže pokud bych měl říci za sebe, tak bych chtěl být vlastníkem lesa, pevně věřím, že jsme v nějaké epizodní situaci a že ta situace s lesy se opět zase zlepší.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Habarte, za Marie Terezie bylo v českých lesích jenom asi 11 % smrků, potom se ten podíl začal hodně navyšovat. Teď jsou to, pokud se nepletu asi dvě třetiny na Vysočině, možná v některých místech ještě více. Vysazovaly se samozřejmě smrkové monokultury už v minulém století, ale třicet let už tady máme svobodu. Nebudeme zpochybňovat jakou míru té svobody, ale prostě máme tady svobodu, hospodaří se svobodně a za tu dobu už se mohly přeci ty monokultury na některých místech rozvít více, než se tak stalo dosud. Proč se tak nedělo?
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Tak to je poměrně komplikovaná otázka. Já si myslím, že vlastně obecně společnost trošku obtížně naslouchá vědcům, který nám vysílají různé varovné signály, ať už jde o lesy, ať už jde o zemědělskou půdu nebo ať už jde o klimatickou změnu. Prostě ty informace a ta realita, jakou potom vláda nebo třeba vlastníci lesů konají, je jako velmi zpomalená. Bohužel.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Myslíte, že se mělo zato, že ty smrky to prostě přežijou jako monokultury a že od vědců nepřicházely dostatečné impulsy, které by říkaly: Hele, tohle není úplně v pořádku. Jsou oslabené tyhle ty lesy a pokud přijde sucho, pokud přijde nějaká prostě jiná kombinace podmínek, tak to může špatně dopadnout?
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Ne, vědci určitě minimálně posledních deset let říkali, že ty smrkové monokultury jsou problematické. Také se tvrdilo, že tam kde jsou srážky nižší než zhruba 700 milimetrů, tak ten smrk vlastně nedokáže dlouhodobě přežívat. Bude oslabený a budou ty porosty prostě usychat nebo budou decimovat nějací škůdci. Takže tohle se ví, ale ta reakce prostě vlastníků nebo managementu třeba státních lesů si myslím, že nebyla úplně adekvátní na ty informace.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Lidický, já tady mám celou řadu čísel, kterými vás a i diváky zahltím, ale kvůli času, pojďme to trochu zkrátit. Prostě obecně lesníků je málo, techniky je málo, těch smrků zejména, které je potřeba pokácet, je příliš mnoho. Nakonec to může být území, které je srovnatelné s Beskydy v tuto chvíli, co nás čeká v tuto chvíli, čeká nás v příštích letech totální kolaps?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Co nás čeká, nevíme, upřímně řečeno. Jedinou jistotu, kterou máme, je že nevíme prakticky nic.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Počkejte, toto zní příliš.
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Je to jediná jistota, kterou máme, protože my všechno musíme odvíjet od toho, kam se bude vyvíjet počasí, kam se bude vyvíjet klima, co nás bude čekat v dalších letech.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A když se, pardon, že vám skáču do řeči, když se podíváte na tu křivku toho, jakým způsobem a kolik objemu smrku byl napaden kůrovcem, jak velký objem a kolik se těží a tak dále, ta čísla jsou stále nahoru, tam není žádné zaškobrtnutí, žádný skok, takže pravděpodobně, pokud tenhle trend bude pokračovat, tak tušíme, co nás čeká?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Ona je otázka, jak velký časový úsek si pro tu křivku zvolíte. To, co je velmi hrozivé a znepokojující, a co zřejmě máte na mysli, je vývoj posledních čtyř nebo pěti lety, kdy kůrovcovétěžby jsou na významném vzestupu, takže optikou těch posledních pěti let je to velmi hrozivě vypadající trend. Já bych ho v žádném případě nechtěl zlehčovat. Na druhou stranu, velmi bude záležet na tom, jestli se dostaví nějaké počasí rovnoměrných srážek, jestli budou teplotní extrémy a jestli ten trend tedy bude pokračovat tím současným vzestupným směrem anebo jestli najde nějakou plochou hladinu té křivky anebo se ta křivka začne lámat k nějakému normálu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Vidíte pravděpodobnější jednu z těch variant, kterou jste zmínil?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Já se bohužel musím vrátit k tomu mému prohlášení. My nevíme. My nevíme, protože ty prognózy, modely, které predikují vývoj počasí se trochu rozcházejí. Některé se možná trošku zneužívají pro různé účely. Takže my v této chvíli nevíme. Co víme je a co musíme udělat je, připravovat se na ty špatné scénáře, a musíme reagovat na tu současnou situaci.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Nedělo, nápad dotovat elektrárny, aby spalovaly kůrovcové dříví, je tohle to stále jedna z variant, kterou zvažujete a co si od toho ministerstvo slibuje?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Já bych jí spíše přirovnal k té variantě málo muziky za hodně peněz. Protože elektrárny v současné době mají svoje vlastní problémy,plus zároveň elektrárny mají i určité omezené kapacity, kolik toho dříví jsou schopni spálit,takže bral bych to jako spíše jednu z variant, o které se hodně diskutuje. Ale ještě nemá ty reálné obrysy.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Je nějaká varianta pravděpodobnější z toho, o čem uvažujete?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Tak pravděpodobnější varianta a to co vlastně ministerstvo dělá, jsou různé operační programy, kdy my se snažíme dělat třeba zvýhodněné půjčky, snažíme se, aby vlastníci lesů si mohli nakoupit různou technologii, snažíme se získat i prostředky například na takzvané mokré sklady, ale je potřeba říci, že i ty naše dotační tituly jsou omezeny i Evropskou legislativou, takže na něco ty prostředky můžeme poskytnout a na něco bohužel ne.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Jedna věc, která mě zaujala, byla úvaha o tom, že by se dřevo z České republiky mohlo vyvážet kontejnery, kterými se vozí textilie a jiné zboží z Číny sem, do Číny zpátky, tak jako se dost často vozila voda z Alp a tak dále. Je tohle to skutečně reálné?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Osobně si myslím, že jakékoliv tržní opatření, které přijde, tak je dobré. Jakékoliv opatření, které musí být deformováno nějakou podporou nebo něco takového, tak samozřejmě.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A bylo by to proto? Obstálo by to na trhu? Já se ptám na to, protože konkurence nedávno jsme to vysílali také v České televizi, konkurence například dřeva ze Sibiře, kterou Číňané ve velkém skupují, je poměrně velká.
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Pokud mám stejné informace jako vy ohledně toho článku, že se vozí prázdné kontejnery zpátky do Číny, tak pokud se ty kontejnery naplní dřevem a v Číně bude někdo ochoten za to dříví zaplatit, tak si myslím, že to reálné je.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Habarte, co malí vlastníci lesů, kteří nemají finanční rezervu. Já jsem četl několik různých příběhů. Oni se dost často zbavují v tuto chvíli lesů za zlomek toho, co byla jejich tržní cena ještě před několika lety. Jak se třeba promění vlastnictví lesů do budoucna. Nepovede to k tomu, že to zase začnou skupovat velké skupiny, které mají v tuto chvíli peníze nebo budou mít peníze a budou do toho investovat, protože jednou ta kalamita skončí a oni budou mít vlastně levné pozemky?
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Bohužel i to je scénář, který je reálný. Já bych chtěl majitele nějakým způsobem vyzvat, aby vydrželi ve správě těch lesů. Myslím, že tomu pomáhá také to, že v některých zónách už nemusí tak rychle zasahovat a je tam poměrně dlouhý časový odklad do kdy vlastně ty lesy musí obnovit. Dále by tomu pomohlo také to, pokud by se více regulovala spárkatá zvěř, která v podstatě velmi brzdí přirozenou obnovu lesů.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Lidický, jak vy se díváte, v jste řekl, že nemůžeme odhadovat, jak to bude vypadat, nicméně víme v tuto chvíli, jaké jsou přístupy k tomu. Jeden z těch mnoha přístupů, o kterých se politici veřejnost odborná přou, je, kácet ve velkém, jiní zase říkají nezasahovat v některých oblastech. Existuje nějaký obecný recept nebo každá oblast a teď myslím zejména lesní oblast, je tak specifická, že vyžaduje specifické řešení?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Pokud se budeme pohybovat v těch dvou řešeních, které jste navrhl, to znamená, kácet nebo nekácet, tak v podmínkách České republiky a v hospodářských lesích nemáme alternativu. Musíme kácet. A je to zejména z toho důvodu, že to včasné pokácení a včasná asanace kůrovcového dříví je vlastně jediný způsob, jak naředit populaci kůrovce, jak snížit jeho počet a jak zpomalit tu jeho gradaci a ty jeho škody na které působí na lesích. Ten recept nekácet může mít své opodstatnění v lesích, které slouží ochraně přírody. Například anebo možná v lesích, které jsou zdravé a kde ty samoregulační procesy, které provází gradace škůdců, probíhají nedotčeně. V té situaci v této chvíli v České republice nejsme, protože prvotní příčinou té kůrovcové kalamity je chřadnutí lesů v důsledku té klimatické změny, která přišla příliš rychle na to, než aby dřeviny mohly adekvátně zareagovat.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Nedělo, řekněte mi alespoň na závěr stručně, je něco v tuto chvíli,co nevíme ohledně regenerace lesů. Jinými slovy, teď počítáme s tím, že když pokácíme to dříví, začneme tam sázet větší množství, lépe řečeno, více kultur na tom konkrétním místě, tak se to třeba za několik let obnoví, ale je možné, že tam bude nějaký ještě zádrhel v tom smyslu, že to co v tuto chvíli považujeme za reálné, co se týče obnovy nebude reálné, protože bude příliš velké sucho, protože tam jsou nějaké neznámé, o kterých nevíme v tuto chvíli?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Já nevím, jestli ta otázka směřovala správně na mě, protože já nejsem.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Já vím, že vy jste zodpovědný na ministerstvu průmyslu, ale mě spíš zajímá z pohledu vašeho, protože nejsou to malé peníze. Vláda nějakým způsobem bude pomáhat těm lidem a zemědělcům, majitelům lesů a tak dále. Co se týče renovace nebo regenerace těch lesů jako takových. Jestli v tuto chvíli víme všechno o té budoucnosti, víme všechno o té regeneraci.
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
O té budoucnosti hlavně víme, že lesy do budoucna budeme stoprocentně potřebovat, protože lesy jsou přírodní spotřebovatel uhlíku, což vlastně CO2 v dnešní době je řekněme takové to heslo, že to je náš největší nepřítel a lesy nám právě pomáhají v odbourávání uhlíku. Takže my samozřejmě do budoucna budeme potřebovat, abychom udrželi ty stavy lesů na té minimálně na té úrovni, v jaké to máme v dnešní době, protože pak bychom měli problém s uhlíkovou stopou.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pánové, děkuji všem třem za to, že jste přišli do Událostí, komentářů a slibuji, že se k tomuhle tématu určitě vrátíme, protože to je téma, které nás bude pravděpodobně provázet ještě dekády. Díky moc ještě jednou.
Kůrovcová kalamita postupuje republikou. Zastavit se jí nedaří. Například v Jeseníkách už značná část smrkových porostů zmizela. Epicentrum se teď posunulo na pomezí Moravy a Čech. Majitelé se často snaží lesy, tedy to co z nich zbylo, prodat nebo i darovat. Ministerstvo zemědělství chce rozdělit mezi majitele dvě a půl miliardy. O peníze žádá vládu, která o tom má jednat v pondělí. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů žádalo minimálně tři a příští rok pět miliard. Stát také zvažuje, jestli a případně jak podpoří využití nadbytečného dřeva v energetice. Tedy jeho spálení.
redaktor
Kůrovec dál decimuje i lesy v Kraji Vysočina. Přednost při těžbě mají čerstvě napadené stromy. Ty mrtvé mohou podle odborníků zůstat stát. Z nich už brouk nevylétne. Třeba kůrovcového dřeva v Kraji Vysočina se letos oproti loňsku zdvojnásobila. I Městské lesyJihlava už za posledních šest měsíců roku vytěžily tolik dřeva, co loni za celý rok. Vlastníci zasažených lesů na Vysočině mohou letos získat dotace na obnovu porostů. Kraj Vysočina na to vyčlenil až 100 milionů korun. Loni rozděloval tři miliony.
Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
Jak závažná je situace, sleduje i sdružení PEFC Česká republika, rozsah poškození lesůzaznamenalo z letadla.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Naší závěrečnou trojici hostů v Událostech, komentářích jsou Jan Habart, předseda CZ Bio, dobrý večer. René Neděla, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky, dobrý večer i vám. A Václav Lidický, ředitel odboru hospodářské úpravy ochrany lesů z ministerstva zemědělství, dobrý den i vám. Pánové, chtěli byste dnes být vlastníky lesa? Pane Habarte, začneme u vás, jste nejblíž.
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Dobrý večer. Já se přiznám, že les je moje vášeň, takže bych chtěl být vlastníkem lesa, ideálně nějakého smíšeného nebo listnatého.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A to se nedivím, skutečně, pane Nedělo, co vy? Jak je obtížné být vlastníkem lesa?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Dobrý večer. Kdybych se vžil do mé situace, jakou mám, co se týká volného času, tak si myslím, že já bych vlastník lesa v současné době nechtěl být, protože les potřebuje hodně práce a hodně času.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Lidický, váš pohled.
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Vlastnictví lesa je velmi zvláštní záležitost a je to dlouhodobá záležitost. Takže pokud bych měl říci za sebe, tak bych chtěl být vlastníkem lesa, pevně věřím, že jsme v nějaké epizodní situaci a že ta situace s lesy se opět zase zlepší.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Habarte, za Marie Terezie bylo v českých lesích jenom asi 11 % smrků, potom se ten podíl začal hodně navyšovat. Teď jsou to, pokud se nepletu asi dvě třetiny na Vysočině, možná v některých místech ještě více. Vysazovaly se samozřejmě smrkové monokultury už v minulém století, ale třicet let už tady máme svobodu. Nebudeme zpochybňovat jakou míru té svobody, ale prostě máme tady svobodu, hospodaří se svobodně a za tu dobu už se mohly přeci ty monokultury na některých místech rozvít více, než se tak stalo dosud. Proč se tak nedělo?
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Tak to je poměrně komplikovaná otázka. Já si myslím, že vlastně obecně společnost trošku obtížně naslouchá vědcům, který nám vysílají různé varovné signály, ať už jde o lesy, ať už jde o zemědělskou půdu nebo ať už jde o klimatickou změnu. Prostě ty informace a ta realita, jakou potom vláda nebo třeba vlastníci lesů konají, je jako velmi zpomalená. Bohužel.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Myslíte, že se mělo zato, že ty smrky to prostě přežijou jako monokultury a že od vědců nepřicházely dostatečné impulsy, které by říkaly: Hele, tohle není úplně v pořádku. Jsou oslabené tyhle ty lesy a pokud přijde sucho, pokud přijde nějaká prostě jiná kombinace podmínek, tak to může špatně dopadnout?
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Ne, vědci určitě minimálně posledních deset let říkali, že ty smrkové monokultury jsou problematické. Také se tvrdilo, že tam kde jsou srážky nižší než zhruba 700 milimetrů, tak ten smrk vlastně nedokáže dlouhodobě přežívat. Bude oslabený a budou ty porosty prostě usychat nebo budou decimovat nějací škůdci. Takže tohle se ví, ale ta reakce prostě vlastníků nebo managementu třeba státních lesů si myslím, že nebyla úplně adekvátní na ty informace.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Lidický, já tady mám celou řadu čísel, kterými vás a i diváky zahltím, ale kvůli času, pojďme to trochu zkrátit. Prostě obecně lesníků je málo, techniky je málo, těch smrků zejména, které je potřeba pokácet, je příliš mnoho. Nakonec to může být území, které je srovnatelné s Beskydy v tuto chvíli, co nás čeká v tuto chvíli, čeká nás v příštích letech totální kolaps?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Co nás čeká, nevíme, upřímně řečeno. Jedinou jistotu, kterou máme, je že nevíme prakticky nic.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Počkejte, toto zní příliš.
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Je to jediná jistota, kterou máme, protože my všechno musíme odvíjet od toho, kam se bude vyvíjet počasí, kam se bude vyvíjet klima, co nás bude čekat v dalších letech.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A když se, pardon, že vám skáču do řeči, když se podíváte na tu křivku toho, jakým způsobem a kolik objemu smrku byl napaden kůrovcem, jak velký objem a kolik se těží a tak dále, ta čísla jsou stále nahoru, tam není žádné zaškobrtnutí, žádný skok, takže pravděpodobně, pokud tenhle trend bude pokračovat, tak tušíme, co nás čeká?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Ona je otázka, jak velký časový úsek si pro tu křivku zvolíte. To, co je velmi hrozivé a znepokojující, a co zřejmě máte na mysli, je vývoj posledních čtyř nebo pěti lety, kdy kůrovcovétěžby jsou na významném vzestupu, takže optikou těch posledních pěti let je to velmi hrozivě vypadající trend. Já bych ho v žádném případě nechtěl zlehčovat. Na druhou stranu, velmi bude záležet na tom, jestli se dostaví nějaké počasí rovnoměrných srážek, jestli budou teplotní extrémy a jestli ten trend tedy bude pokračovat tím současným vzestupným směrem anebo jestli najde nějakou plochou hladinu té křivky anebo se ta křivka začne lámat k nějakému normálu.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Vidíte pravděpodobnější jednu z těch variant, kterou jste zmínil?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Já se bohužel musím vrátit k tomu mému prohlášení. My nevíme. My nevíme, protože ty prognózy, modely, které predikují vývoj počasí se trochu rozcházejí. Některé se možná trošku zneužívají pro různé účely. Takže my v této chvíli nevíme. Co víme je a co musíme udělat je, připravovat se na ty špatné scénáře, a musíme reagovat na tu současnou situaci.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Nedělo, nápad dotovat elektrárny, aby spalovaly kůrovcové dříví, je tohle to stále jedna z variant, kterou zvažujete a co si od toho ministerstvo slibuje?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Já bych jí spíše přirovnal k té variantě málo muziky za hodně peněz. Protože elektrárny v současné době mají svoje vlastní problémy,plus zároveň elektrárny mají i určité omezené kapacity, kolik toho dříví jsou schopni spálit,takže bral bych to jako spíše jednu z variant, o které se hodně diskutuje. Ale ještě nemá ty reálné obrysy.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Je nějaká varianta pravděpodobnější z toho, o čem uvažujete?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Tak pravděpodobnější varianta a to co vlastně ministerstvo dělá, jsou různé operační programy, kdy my se snažíme dělat třeba zvýhodněné půjčky, snažíme se, aby vlastníci lesů si mohli nakoupit různou technologii, snažíme se získat i prostředky například na takzvané mokré sklady, ale je potřeba říci, že i ty naše dotační tituly jsou omezeny i Evropskou legislativou, takže na něco ty prostředky můžeme poskytnout a na něco bohužel ne.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Jedna věc, která mě zaujala, byla úvaha o tom, že by se dřevo z České republiky mohlo vyvážet kontejnery, kterými se vozí textilie a jiné zboží z Číny sem, do Číny zpátky, tak jako se dost často vozila voda z Alp a tak dále. Je tohle to skutečně reálné?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Osobně si myslím, že jakékoliv tržní opatření, které přijde, tak je dobré. Jakékoliv opatření, které musí být deformováno nějakou podporou nebo něco takového, tak samozřejmě.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
A bylo by to proto? Obstálo by to na trhu? Já se ptám na to, protože konkurence nedávno jsme to vysílali také v České televizi, konkurence například dřeva ze Sibiře, kterou Číňané ve velkém skupují, je poměrně velká.
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Pokud mám stejné informace jako vy ohledně toho článku, že se vozí prázdné kontejnery zpátky do Číny, tak pokud se ty kontejnery naplní dřevem a v Číně bude někdo ochoten za to dříví zaplatit, tak si myslím, že to reálné je.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Habarte, co malí vlastníci lesů, kteří nemají finanční rezervu. Já jsem četl několik různých příběhů. Oni se dost často zbavují v tuto chvíli lesů za zlomek toho, co byla jejich tržní cena ještě před několika lety. Jak se třeba promění vlastnictví lesů do budoucna. Nepovede to k tomu, že to zase začnou skupovat velké skupiny, které mají v tuto chvíli peníze nebo budou mít peníze a budou do toho investovat, protože jednou ta kalamita skončí a oni budou mít vlastně levné pozemky?
Jan HABART, předseda, CZ Biom
Bohužel i to je scénář, který je reálný. Já bych chtěl majitele nějakým způsobem vyzvat, aby vydrželi ve správě těch lesů. Myslím, že tomu pomáhá také to, že v některých zónách už nemusí tak rychle zasahovat a je tam poměrně dlouhý časový odklad do kdy vlastně ty lesy musí obnovit. Dále by tomu pomohlo také to, pokud by se více regulovala spárkatá zvěř, která v podstatě velmi brzdí přirozenou obnovu lesů.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Lidický, jak vy se díváte, v jste řekl, že nemůžeme odhadovat, jak to bude vypadat, nicméně víme v tuto chvíli, jaké jsou přístupy k tomu. Jeden z těch mnoha přístupů, o kterých se politici veřejnost odborná přou, je, kácet ve velkém, jiní zase říkají nezasahovat v některých oblastech. Existuje nějaký obecný recept nebo každá oblast a teď myslím zejména lesní oblast, je tak specifická, že vyžaduje specifické řešení?
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
Pokud se budeme pohybovat v těch dvou řešeních, které jste navrhl, to znamená, kácet nebo nekácet, tak v podmínkách České republiky a v hospodářských lesích nemáme alternativu. Musíme kácet. A je to zejména z toho důvodu, že to včasné pokácení a včasná asanace kůrovcového dříví je vlastně jediný způsob, jak naředit populaci kůrovce, jak snížit jeho počet a jak zpomalit tu jeho gradaci a ty jeho škody na které působí na lesích. Ten recept nekácet může mít své opodstatnění v lesích, které slouží ochraně přírody. Například anebo možná v lesích, které jsou zdravé a kde ty samoregulační procesy, které provází gradace škůdců, probíhají nedotčeně. V té situaci v této chvíli v České republice nejsme, protože prvotní příčinou té kůrovcové kalamity je chřadnutí lesů v důsledku té klimatické změny, která přišla příliš rychle na to, než aby dřeviny mohly adekvátně zareagovat.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pane Nedělo, řekněte mi alespoň na závěr stručně, je něco v tuto chvíli,co nevíme ohledně regenerace lesů. Jinými slovy, teď počítáme s tím, že když pokácíme to dříví, začneme tam sázet větší množství, lépe řečeno, více kultur na tom konkrétním místě, tak se to třeba za několik let obnoví, ale je možné, že tam bude nějaký ještě zádrhel v tom smyslu, že to co v tuto chvíli považujeme za reálné, co se týče obnovy nebude reálné, protože bude příliš velké sucho, protože tam jsou nějaké neznámé, o kterých nevíme v tuto chvíli?
René NEDĚLA, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro řízení sekce energetiky
Já nevím, jestli ta otázka směřovala správně na mě, protože já nejsem.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Já vím, že vy jste zodpovědný na ministerstvu průmyslu, ale mě spíš zajímá z pohledu vašeho, protože nejsou to malé peníze. Vláda nějakým způsobem bude pomáhat těm lidem a zemědělcům, majitelům lesů a tak dále. Co se týče renovace nebo regenerace těch lesů jako takových. Jestli v tuto chvíli víme všechno o té budoucnosti, víme všechno o té regeneraci.
Václav LIDICKÝ, ředitel odboru hospodářské úpravy a ochrany lesů, ministerstvo zemědělství
O té budoucnosti hlavně víme, že lesy do budoucna budeme stoprocentně potřebovat, protože lesy jsou přírodní spotřebovatel uhlíku, což vlastně CO2 v dnešní době je řekněme takové to heslo, že to je náš největší nepřítel a lesy nám právě pomáhají v odbourávání uhlíku. Takže my samozřejmě do budoucna budeme potřebovat, abychom udrželi ty stavy lesů na té minimálně na té úrovni, v jaké to máme v dnešní době, protože pak bychom měli problém s uhlíkovou stopou.
Martin ŘEZNÍČEK, moderátor
Pánové, děkuji všem třem za to, že jste přišli do Událostí, komentářů a slibuji, že se k tomuhle tématu určitě vrátíme, protože to je téma, které nás bude pravděpodobně provázet ještě dekády. Díky moc ještě jednou.