Martin ŘEZNÍČEK, moderátor 
Skoro 26 milionů kubíků, takové bezprecedentní množství dřeva se loni vytěžilo v Česku, především kvůli kůrovcové kalamitě. Lesy ale ohrožuje i dlouho trvající sucho, to likviduje taky borovice. Oproti běžným letům se tak teď v porostech pracuje na 160 %, letos totiž má být škůdci napadeno zhruba 20 milionů kubických metrů dřeva. A extrémní mimořádná těžba tedy proto bude pokračovat. Třeba v Krkonoších vytěží letos až 40 000 kubíků, do boje proti kůrovcise tu přihlásili i skauti, kteří pomáhají s loupáním kůry napadených kmenů. 

Vojtěch KÁNĚ, dobrovolník /26. 6. 2019/ 
Přišlo mi to jako příležitost jak poznat KRNAP trošku jinak a zároveň jak naplňovat to roverské heslo sloužím. 

Kateřina HOFSCHNAIDROVÁ, dobrovolnice /26. 6. 2019/ 
I když teda jako je to náročnější a je celkem teplo, tak si myslím, že to bude prostě hrozně fajn. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Sucho ničí horskou krajinu nejen kvůli kůrovci, klimatická změna vysušuje krkonošská rašeliniště, jaká budoucnost čeká lesy, které rostou na svazích Sněžky nebo Lysé Hory? Zeptám se Václava Jansy, náměstka ředitele Krkonošského národního parku, kterého zdravím do hradeckého studia, dobrý večer. 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Dobrý večer. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Jak se letošní extrémní sucho, které zasáhlo už víc než polovinu území Česka, projevuje v Krkonoších? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Zatím podobně tak, jako v loňském roce, byť ty příznaky přišly o něco dříve, je sucho je naprosto fatální v těch nižších polohách, je už vidět na některých pramenech, že se zeslabují případně některé toky už přímo netečou, ve svodnících na cestách turisté můžou pozorovat, že je sucho, cesty práší, za poslední týdny jsme měli i nějaké případy požárů, díky zejména neukázněnosti návštěvníků a právě díky tomu suchému počasí, takže ty příznaky jsou velmi patrné bohužel i v těch našich nejvyšších horách. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Letošní zima ale přece byla na horách plná sněhu, jak to, že je i tak vody málo? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Od skončení zimy v podstatě pršelo velmi málo a toho sněhu bylo hodně opravdu pouze v těch nejvyšších polohách, v těch nižších polohách, v podhůří a potom úplně v částech pod horami, sníh v podstatě odtál v březnu, někde už v únoru a ta vysoká pokrývka, která byla ve vyšších polohách, tak skutečně nemůže naplnit deficit, který je za několik let zpátky. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Loni natočil turista z Jilemnice vyschlý pramen Labe v Krkonoších, jak to tam vypadá dnes? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Tak pramen zatím není zcela suchý a hlavně skruž, která je považovaná za pramen Labe, není ten pravý pramen Labe, skutečné Labe pramení o pár desítek metrů dál v rašeliništi, takže zatím nehrozí, že by nám Labe vyschlo nebo že by neteklo aspoň v té nejhorší, nejvrchnější části, ale samozřejmě i na těchto tocích, na jejich počátcích, to sucho je patrné. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
A jak jsou na tom ta rašeliniště, jak vážně hrozí, že přijdeme o tu výjimečnou tundru, kterou tam máme? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Myslím si, že z krátkodobého hlediska, pokud současné počasí v následujících letech nebude přetrvávat, tak se ztráty tundry obávat nemusíme, přeci jenom její vývoj je dlouhodobý, procházel tisíci let vývoje, a i ty sušší periody jsou v oblasti tundry normální, přesto, pokud by trval tento trend, tak skutečně se může zásadním způsobem změnit podoba tundry tak, že bude zarůstat lesními porosty, přestane mít charakter toho keříčkovitého porostu, skutečně tam může dojít k fatálním změnám a v současné době ty rašeliniště výrazně pociťují pokles hladiny, v loňském roce jsme pozorovali například na úpském rašeliništi pokles hladiny až o 90 cm oproti průměru, což je skutečně pro rostliny, které jsou typické pro to rašelinné prostředí, velmi, velmi zásadní. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
A jak se změní Krkonoše, pokud bude klimatická změna pokračovat stejnou tendencí, jakou vidíme dnes? Budou ještě naše děti mít stejný pohled na hory, jako jsme měli jako děti my? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Tak já si myslím, že naše děti určitě budou mít odlišný pohled na hory, jako jsme měli a jako měli naši rodiče, Krkonoše se zásadně mění, myslím si, že se mění zatím k lepšímu, z hlediska stavu přírody protože naši rodiče poznali Krkonoše a pamatují si Krkonoše jako hory, které byly ze čtvrtiny odlesněné. V současné době hory jsou v podstatě zarostlé, nebo ty lesní pozemky jsou zarostlé lesy, samozřejmě v polohách nebo v lokalitách, kde ty lesy jsou uměle založené, tak ty lesy se mění, mění se jak přírodními vlivy, to znamená jak klimatickou změnou, suchem a případně kůrovci, tak se mění i našimi cílenými zásahy právě do takové podoby, aby byly stabilnější, aby dokázaly těmto změnám lépe odolat. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Vy sám jste teď zmínil kůrovce a o kůrovci jste řekl: "Samotná existence kůrovce u nás je naprosto normální, v době, kdy se mění klima, se s tím budeme muset naučit žít." Jak to udělat, aby kůrovec nesežral celé Krkonoše? 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
V první řadě je potřeba si uvědomit, že skutečně to, co jsem řekl, je tak. Kůrovec je skutečně nebo kůrovcovití, protože kůrovec je v podstatě synonymum pouze pro jeden druh, pokud to vezmeme takto, tak ve smrkových lesích lýkožrout smrkový zvaný kůrovec je skutečně doma. My se s ním musíme naučit žít, musíme ty lesy vytvořit nebo se snažit pomoct je přetvořt do stabilní podoby, to znamená do podoby více blízké k přírodě. Protože ty lesy přírodní, které jsou vícevrstevné, rozrůzněné, druhově rozrůzněné, jsou podstatně odolnější, ve chvíli, kdy máte lesní porost, ve kterém je například 20, 30 % smrku v různých věkových stádiích, zbytek jsou další dřeviny, tak pokud ten škůdce v podstatě zlikviduje jeden druh, tak na jeho místo nastupují druhy další, případně mladší jedinci téhož druhu, takže ten les, pokud je v přírodním stavu, tak je výrazně stabilnější na každém stanovišti. 

Světlana WITOWSKÁ, moderátorka 
Pane Janso, díky za Váš čas a hezký večer, na shledanou. 

Vojtěch JANSA, náměstek ředitele Krkonošského národního parku 
Na shledanou.