Česko zasáhla masivní kůrovcová kalamita. V roce 2015 se kůrovec přemnožil na Bruntálsku a Opavsku, v loňském roce kalamita zasáhla Vysočinu a část jižních Čech. Za jak dlouho nám nenasytný brouk sežere všechny lesy?

Slunce se pomalu kloní k západu, poslední hřejivé paprsky pohladí louku a pak zmizí za lesem. Kamenný kruh menhirů sálá teplo, které za celý den pohltil. Na plochém středovém kameni sedí tichá postava a medituje. Místo s neskutečnou energií přitahuje stále více zájemců o jógu, buddhismus a meditaci. A nijak jim nevadí, že největší kromlech v Česku je pouhou replikou megalitické stavby, neboť vznikl na prostorné louce v areálu Resortu Svatá Kateřina teprve v roce 2014.

Kdo se bojí, nesmí do lesa

Samotné místo je úchvatné. Kolem centrálního kamene je rozmístěn kamenný kruh, ten stojí uprostřed zelené louky, která je ze všech stran obklopena prstencem lesů. Klid je zde dokonalý. Jenže co nevidět mohou všechny lesy okolo zmizet v nenávratnu. Svatá Kateřina totiž stojí uprostřed Vysočiny, která již třetím rokem zažívá netušenou ekologickou katastrofu. Ze severní Moravy se sem rozšířila „epidemie" kůrovce, kterému měsíc co měsíc padnou za oběť desítky hektarů lesů. Útoku nenasytného brouka se nebojí jen lesáci či majitelé lesů, ale i všichni ostatní. Třeba majitelé zmíněného resortu. Jen si to zkuste představit. Když otevřete okno nebo se posadíte na terase restaurace, máte výhled do vzrostlých lesů. Pokud by ovšem všude zůstaly jen uschlé soušky a vytěžené mýtiny, počet hostů by rapidně poklesl. Kdo by jezdil relaxovat na bojiště?

Horší to snad už být nemůže

Právě porosty na Vysočině patří kvůli své monokulturní smrkové výsadbě mezi lehká sousta. Stačí projíždět zdejší rozsáhlé lesy a smutek se zarývá hluboko do srdce. Na mnoha místech se těží, jinde jsou složené hromady dříví, každý měsíc zmizí desítky hektarů lesa. „Kůrovec?

Raději se snad ani neptejte. Snad už to nemůže být horší," stýská si Petr Kapoun, starosta malebné obce Horní Ves umístěné vlastně jen přes kopec od Svaté Kateřiny. Obec vlastní 103 hektarů lesa, většinu sto let starého, který pro ni znamenal dobře uložené peníze. „Příští rok začínáme dělat kanalizaci v celé obci, byla to dobrá rezerva, kdyby nám rozpočet nestačil, ale kůrovcová kalamita všechno mění. Kůrovcové dřevo nabízí každý a není o ně zájem," komentuje stávající situaci starosta s tím, že letos se čeká trojnásobně větší rozsah napadených oblastí. Ceny kůrovcového dřeva výrazně spadly, protože nikdo nemá volné kapacity na jeho zpracování.

Celý článek najdete v Umění darovat.