TRHU BY POMOHLO POUŽÍVAT VÍCE DŘEVA LOKÁLNĚ, ŘÍKÁ TOMÁŠ PAŘÍK, ŠÉF SPOLEČNOSTI WOOD & PAPER.

Kvůli napadení kůrovcem se v posledních letech kácí rekordní množství smrků. Jejich cena se zároveň propadla. Zpracovatelé dřeva mají díky levné surovině dobré období. Na této vlně se veze i obchodník se dřevem Wood & Paper. Podnik vznikl v roce 2000 jako zvláštní firma obstarávající surovinu především svým akcionářům – největší tuzemské papírně Mondi Štětí a pile Holzindustrie Maresch v severním Rakousku. „Není to ale dobrá zpráva do budoucna, protože až skončí kalamitní stav, budeme muset hledat zdroje dříví jinde," upozorňuje v rozhovoru pro HN Tomáš Pařík, ředitel Wood & Paper.

* HN: Jak kritická je situace v českých lesích v souvislosti s kůrovcem?

V Česku lesy dlouhodobě přibývají. Zatím jsme výrazně nepřekročili etát (objem dřeva, který ročně přiroste, a může se tím pádem vytěžit, pozn. red.). Letos už to zřejmě tak nebude, protože vloni odumřelo více porostů, než je etát. Čeká se, že to bude pokračovat. Stále se bavíme zhruba o 30 až 50 milionech kubíků za rok. Podle posledních inventarizací je v Česku kolem jedné miliardy kubíků dřeva a přiroste kolem 23 milionů za rok. Zatím žádná velká katastrofa nenastala. Ten trend je ale dramatický, a když to bude pokračovat stejným způsobem, ke katastrofě dojde. Mluvím o obrazu celé země, v některých regionech už to do katastrofických rozměrů samozřejmě přerostlo. Například na severní a jižní Moravě či Vysočině.

* HN: Kolik se v Česku zpracuje dřeva?

Dokážeme zpracovat zhruba 60 procent etátu. Stát, vlastníci lesů ani celý sektor si dlouhodobě neuvědomovali, jak je riziková závislost na zahraničním odbytu. Ve chvíli, kdy se začalo dít to co dnes, tedy že nabídka je vyšší než poptávka, nám chybí lokální kapacita zpracování. Problém je, že nemáme místní poptávku po výrobcích ze dřeva. Proto vlastníkům výnos z lesa klesá výrazně více, než by musel. Jde o čas a my nejsme schopni to dříví v čase a kvalitě prodat tak, abychom ze dřeva získali co nejvyšší hodnotu, abychom znovu zalesnili a starali se o lesy do budoucna, jak tomu bylo doposud.

Sandro Elčić

Celý článek najdete v Hospodářských novinách.