Je to něco přes rok, kdy byla na Neviditelném psu publikována moje úvaha Vrtěti kůrovcem . V neděli 28. července 2019 jsem

otevřel Seznam a uviděl bombastický titulek Švédský stůl pro kůrovce vysadili naši předci. Teď se řeší, jak nezopakovat chybu Po zhlédnutí několik minut trvajícího videa, které bylo pod titulkem, musím konstatovat, že kůrovcem se po roce už nevrtí, ale dělají se s ním artistické veletoče. Ve videu pokládá Sabina Slonková sugestivní otázky Michaele Rambouskové (která se podle slov Sabiny Slonkové „kůrovci dlouhodobě věnuje"), a kdyby tuto talkshow viděl říšský ministr propagandy, studem nad svým břídilstvím by si vzal život. Sucho je, a naši předchůdci vysazovali smrky, to však není ani pověstné 1 % pravdy, které ministr propagandy potřeboval k přesvědčení veřejnosti. Kladu si tak otázku, zda se naši hlídací psi demokracie dopouštějí deformací faktů z dětinské naivity a touhy po šokující multimediální megashow, nebo by se mohlo jednat o ilustraci přísloví „koho chleba jíš, toho píseň zpívej" (pro ty, kteří v souladu s trendy již zapomínají česky "He who pays the piper calls the tune")?

Vladimír Simanov

Celý článek najdete zde.