Ruské sociální sítě plní fotografie s hashtagy jako Zachraňte Sibiř. Dým z požárů je cítit v desítkách sibiřských měst a tisíce lidí se snaží uhasit požáry v lesích zasažených neobvykle horkým počasím a suchem. Generální prokuratura začala vyšetřovat místní úředníky v Krasnojarském kraji kvůli „zločinné nedbalosti". Jak ale upozorňují odborníci, už několik týdnů trvající požáry se lidskými silami zvládnout nedají a nezbývá než čekat na příchod dešťů, které oheň uhasí. Připomínají ale ještě jednu věc – obnova lesů může trvat až sto let.
Podle ruských úřadů na Sibiři hoří dva až tři miliony hektarů lesů, tedy plocha větší než Morava. Požáry se šíří až k severnímu polárnímu kruhu, dým je viditelný i z družic ve vesmíru. Devadesát procent ze zasažených míst nikdo nehasí, leží daleko od obydlených území a dostat se k nim s technikou je časově náročné a drahé. Kolik stromů zahynulo, se zatím vyčíslit nedá, říká pro HN vedoucí laboratoře lesní pyrologie Ústavu lesa Akademie věd v Krasnojarsku Alexandr Brjuchanov.
„Kde šel oheň v korunách, stromy zahynuly. Tam, kde se šířil po zemi a hořely keře a mech, zůstává naděje. Pro stromy je nejhorší,
když se oheň dostane ke kořenům. Občas to vypadá, že se stromu nic nestalo, ve skutečnosti už je ale mrtvý. Ztráty budeme znát nejdříve za rok, požáry jsou příliš rozsáhlé a různorodé," říká Brjuchanov.
Největší ztráty budou podle něj na severu. „Jsou tam tvrdé klimatické podmínky. Na jihu vyroste modřín nebo borovice během 60 let, na severu to trvá sto, nebo dokonce 150 let. Nikdo tam nové stromy sázet nebude, je to příliš daleko. Budeme se muset spolehnout na přirozenou obnovu tajgy," vysvětluje krasnojarský vědec.
Ondřej Soukup
Celý článek najdete v HN.