...
REKORDNÍ TĚŽBA
Stav lesů v Česku je kapitola sama pro sebe. Vlivem sucha a změny klimatu začaly stromy na mnoha místech chřadnout nebo podléhat kůrovci a dalším škůdcům. Zejména v místech, kde rostou smrkové monokultury, přestože tam historicky nepatří. Kalamita loni vyústila v mimořádně intenzivní těžbu.
„Objem nahodilé těžby (vzniká vlivem větru, sněhu či škůdců, pozn. red.) dosáhl nejvyšší úrovně v historii a oproti předchozímu roku byl téměř dvojnásobný," píše se ve zprávě. Víc než polovinu této těžby tvořilo kůrovcové dřevo, jeho objem byl dokonce vyšší než za posledních deset let.
Zpráva upozorňuje také na to, že české lesy stárnou: dlouhodobě narůstá výměra starých porostů starších 120 let. Zvolna stoupá podíl listnáčů. V roce 2018 tvořil 27 procent z celkové plochy lesů, a přiblížil se tak doporučovanému 35procentnímu podílu. Zpráva upozorňuje i na dlouhodobý problém požírání sazenic mladých stromků spárkatou zvěří.
„Jestli nám roste podíl listnatých lesů, je to proto, že ubývá smrků, které jsou vykácené," upozorňuje Hruška. Listnáče podle něj tvořily zhruba 70 procent přirozené druhové skladby tuzemských lesů.
„Je ale ošidné se jí řídit, protože se změnily přírodní podmínky. Máme tepleji, delší vegetační sezónu, k dispozici méně vody pro ekosystémy. A proto se kůrovec tak rozjel, kvůli suchu a nedostatku vody. Protože smrkové porosty nejsou schopné kůrovci za těchto podmínek odolávat. Poučme se z toho pro budoucnost, lesy se nemohou pěstovat jako teď," varuje.
„Je třeba se zaměřit na smíšené lesy. Zachrání nás pestré lesy, kde porostou buky, smrky, jedle. Ale nikdo si nemůže myslet, že si vysadíte na paseku smrkové sazeničky a za sto let sklidíte dospělý smrkový kulatinový les," dodává.
Celý článek najdete v Deníku N.