Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil dílčí nedostatky v hospodaření správ národních parků, například při zadávání veřejných zakázek, pronájmu majetku nebo účetnictví. Pro budoucí financování považují kontroloři za problematický pokles cen i objemu prodávaného dřeva, protože tržby z něj představují významnou část výnosů správ národních parků. Vyplývá to z kontroly, jejíž závěry dnes NKÚ zveřejnil na webu. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navíc podle kontrolorů dosud nevytvořilo koncepci financování národních parků.

MŽP na dotaz ČTK uvedlo, že většinu dílčích nedostatků už vedení parků odstranila a přijala opatření, aby se neopakovaly. Budoucí hospodaření národních parků i s ohledem na klesající tržby z prodeje dříví ministerstvo ve spolupráci se správami parků průběžně sleduje, vyhodnocuje a řeší, uvedla mluvčí úřadu Petra Roubíčková.

Kontroloři upozornili i na to, že kvůli nejednoznačnosti v zákoně o ochraně přírody a krajiny se převádějí přírodně cenné pozemky na území národních parků, aniž nabídku na tyto pozemky dostal přednostně stát. Tento problém s překupním právem státu by měla podle MŽP vyřešit chystaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

V České republice se nacházejí čtyři národní parky. Nejstarší z nich je Krkonošský národní park, vyhlášen byl v roce 1963. Největší je Národní park Šumava, nejmladším je České Švýcarsko a nejmenším Podyjí.

Správy parků získávají peníze na svoji činnost od ministerstva životního prostředí, z dotací a z vlastních zdrojů. Hospodaří s majetkem za více než sedm miliard korun. NKÚ prověřil hospodaření všech čtyř.

Zjistil například, že Správa Krkonošského národního parku postupovala nehospodárně, když pronajala pozemek pro lanovku a sjezdovku za cenu o více než 861.000 korun nižší, než kolik byly roční sazby nájemného uvedené ve smlouvě. „Ještě v průběhu kontroly Správa KRNAP zajistila nápravu, nájemcem bylo nájemné doplaceno v plné výši a z toho důvodu i formálně podané trestní oznámení NKÚ policie odložila,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Správa Národního parku Podyjí zase u dvou veřejných zakázek celkem za více než jeden milion korun nevypsala soutěž a napřímo je zadala jednomu dodavateli. „Obě výše zmíněné zakázky malého rozsahu měly 'umělecký charakter'. Zadání bylo směřováno ke dvěma konkrétním autorům, s cílem vytvoření jedinečných autorských děl. Smlouvy s nimi měly charakter autorské a licenční smlouvy,“ reagoval ředitel správy parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

NKÚ považuje za důležité, že správy národních parků musí pokrývat své náklady z velké části výnosy z prodeje dřeva, které budou ale v dalších letech klesat. „Stát dosud nemá jasno, jak bude nejen financování, ale i další rozvoj národních parků řešit,“ zdůraznil člen NKÚ Petr Neuvirt, který kontrolu vedl.

V národních parcích i dalších lesích kvůli přírodním vlivům a přemnožení kůrovce vzrostla jeho těžba. Klesá proto prodejní cena dřeva na českém i evropském trhu. „V dalších letech nebudou výnosy z prodeje dřeva tak výrazné, což znamená riziko pro financování správ národních parků. To by měla řešit koncepce vícezdrojového financování péče o přírodu a krajinu,“ uvedl NKÚ.