Veronika KUBÍČKOVÁ, moderátorka
Kůrovcová kalamita dál postupuje. Napadené stromy se objevují už i v podhůří i ve vyšších nadmořských výškách. Experti z organizace Czech Forest proto navrhují, aby se mimořádné kalamitní zóny rozšířily i na česká pohoří, kde chtějí ochránit především mladé smrky.
Michaela RAMBOUSKOVÁ, redaktorka
Podle nejnovějších dat projektu kůrovcová mapa zasahuje kůrovcová kalamita už všechny kraje v republice. Škůdce se teď začíná výrazně šířit i do podhůří a hor. Velký kus lesa v dnešních dnech mizí například z Temného dolu v Krkonoších.
Jan PŘÍHODA, mluvčí, Czech Forest
Ve vyšších partiích kůrovec nebyl tak četný, a to z důvodu toho, že nižší teploty neumožňovaly tak významnou dynamiku jeho rozvoje. Dneska bohužel ty vyšší teploty a sucho, které oslabuje porosty, zaznamenáváme i ve vyšších partiích a tak jako vidíme tady už v podhůří Krkonoš, tak napadá ty porosty poměrně intenzivně.
Michaela RAMBOUSKOVÁ, redaktorka
Těžební stroje se v posledních měsících nezastaví ani v Českém ráji, odkud se brouk šíří dál. Pustil se i do tohoto mladšího porostu, který by za normální situace nechal bez povšimnutí.
Jan PŘÍHODA, mluvčí, Czech Forest
Jsme nějakých 600 m a lze očekávat, že ta kalamita se může šířit do vyšších poloh 700, 800 m. A tohle podcenění by mohlo mít za důsledek skutečně devastaci podhůří, protože je potřeba si uvědomit, že například Krkonoše a Jizerské hory jsou plochy, jsou oblasti, kde smrk tvoří 70 % toho pokryvu.
Radek DRAHNÝ, mluvčí Správy KRNAP
I v Krkonoších se s kůrovcem potýkáme. Snažíme se ho ale brzdit tak, jak to jenom lze, aby krkonošské lesy neponičil úplně.
Michaela RAMBOUSKOVÁ, redaktorka
Část porostů nechává Národní park bez zásahu. Například v Obřím dole, kde se les přirozeně obnovuje. V okolí obcí a tam, odkud by se brouk mohl šířit, dřevo těží.
Radek DRAHNÝ, mluvčí Správy KRNAP
V současné době jsme na nějakých 30 tisících kubících poškozené dřevní hmoty. Do konce roku plánujeme zhruba 40 000 zpracovat.
Michaela RAMBOUSKOVÁ, redaktorka
Loni KRNAP vytěžil 33 000 m3 napadeného dřeva. Rok předtím to bylo jen něco přes 5000. Nejvíce postižené jsou střední a východní Krkonoše kolem Pece pod Sněžkou.
Radek DRAHNÝ, mluvčí Správy KRNAP
Západní Krkonoše a část středu jsou na tom lépe, protože tam jsou mladší lesní porosty, do kterých kůrovec tolik nejde.
Michaela RAMBOUSKOVÁ, redaktorka
Lesy východních Krkonoš se také obmění a především do nižších poloh se vrátí smíšený les.